Pokud volíme správnou skladbu zeleniny na zahradě, rozhodně vybíráme i druhy, které se na podzim nemusí sklidit. Naopak, zůstanou v zemi a můžeme je sklízet postupně až do jara příštího roku. Mezi zeleniny, které jsou v našich podmínkách schopné přezimovat, patří zimní pórek, kadeřávek, růžičková kapusta a pastinák.
Zelená zelenina, jako je pórek, kadeřávek nebo kapusta, vydrží na záhonu prakticky do jara (Zdroj: Depositphotos)
Kadeřávek
Kadeřávek můžeme sklízet i v době silných mrazů, pouze s uříznutými kousky budeme zacházet opatrně. Je známo, že kadeřávek chutná nejlépe až po přejití mrazem. Ve zmrzlém stavu jsou však listy křehké, proto dáváme pozor, aby se nemačkaly. Je dobré je přenést ze zahrady například v košíku a nechat pomalu roztát, tak předejdeme jakémukoliv poškození. Při sklízení se vyplatí odřezávat pouze vrcholky stonků a košťály ponechat na stanovišti. Tak se dočkáme druhé sklizně, protože velmi brzy na jaře obrazí a křehké výhony jsou vítanou a chutnou ranou zeleninou. Vydrží sice kruté mrazy, ale jeho listy značně trpí zimním sluncem, pokud navíc nenapadne sníh. V takovém případě je vhodné zakrytí pomocí několika větévek chvojí. Při sklizni kadeřávku v zimním období se vyplatí sklízet jen olistěné vršky rostlin, aby mohly košťály zase obrazit.
Mladé výhony jsou nenahraditelným zdrojem vitamínů a minerálních látek právě v období, kdy hrozí nebezpečí jarní únavy. Kadeřávkové výhony se dají po důkladném omytí konzumovat i syrové, kdy poskytují nejvíce cenných látek pro lidský organismus. Vynikající jsou i vařené, kdy výborně nahrazují kapustu ať již v polévce či jako součást masových pokrmů. V současné době je v sortimentu hned několik odrůd, které se liší vybarvením a tvarem listů. Mezi zelenolisté patří např. odrůdy Kadet a Kaprál, jako novinka je kadeřávek s úzkými listy, který dostal název Slavičí jazýček. Z červenolistých odrůd je pro zahrádkáře nejvhodnější Scarlet s intenzívně vybarvenými listy.
Pórek
Všichni jistě víme, že také pórek výborně přezimuje a čerstvě sklizený třeba v lednu je rozhodně chutnější než ten, který skladujeme ve sklepě. Pro úspěšné přezimování se však vyplatí poskytnutí dobré ochrany před silnými mrazy. Pokud chceme pórek sklízet po celou zimu, musíme se postarat, aby půda nezmrzla příliš rychle ani příliš hluboko. Toho lze úspěšně dosáhnout nastýlkou z listí nebo slámy. Jako vynikající se ukazuje i přihrnutí zeminy k rostlinám, tak, aby byla zakryta celá konzumní část až po listy. Takto ošetřený pór neutrpí žádné škody a je po ruce celou zimu. Mezi nejodolnější odrůdy patří Elefant, z nových pak Arkansas a Winner, který se vyznačuje sytou zelenou barvou a poměrně dlouhou konzumní částí, která je 20-25 cm.
Růžičková kapusta patří mezi nejcennější zeleniny v zimním období. Vydrží i silnější mrazy a jednotlivé růžičky postupně podle potřeby odebíráme z nadzemní části. V sortimentu je několik odrůd, pro drobné pěstitele je vhodné odrůda Závitka, která snese mrazy až do -15 °C. Rostlina je vysoká kolem 100 cm, s větší vrcholovou částí. Růžičky jsou tmavě zelené, hustě nahloučené, určené k postupné sklizni. Mezi nové odrůdy patří Dolores F1, odrůda hybridní, která dosahuje výšky až 125 cm. Růžičky jsou sytě zelené, menší odolné silnějším mrazům. Pro příští sezony je pro pěstitele připravována také růžičková kapusta fialové barvy. Zatím je vedena jako novošlechtěná bez názvu odrůdy. Bude jistě zpestřením zimního sortimentu a doplňkem odrůd zelených.
Také pastinák můžeme bez obav ponechat na záhoně celou zimu, na rozdíl od kořenové petržele, které se mu velmi podobá. Koncem února je však nutné kořeny vyrýt, protože pastinák je dvouletá rostlina a již brzy zjara by začal tvořit květní stvoly, a tím by došlo k jeho znehodnocení. Pastinák je uznávaný především v západní Evropě, u nás patří k opomíjenějším druhům. Pěstuje se již 3000 let. Před příchodem brambor do Evropy se využíval k jídlu jako vařená příloha, k přípravě polévek, kaší, nebo společně s ostatní kořenovou zeleninou k dušení masa, zvěřiny a ryb, ale také k léčení revmatismu, plynatosti a neuróz. Má také močopudné účinky, ale v současné době je využíván pro tyto účely pouze v lidovém léčitelství. Vysokou výživnou hodnotu kořenům dodává obsah bílkovin a třikrát větší obsah cukrů než má např. mrkev. Ze všech kořenových zelenin má pastinák největší obsah vitamínu C, dále vyniká obsahem draslíku, vápníku, fosforu a aromatických silic. Chuť kořenů je mírně nasládlá, kořenitá. Petrželi ale musíme přiznat jemnější chuť a vůni. Na rozdíl od jemnější petržele, poskytuje pastinák více než dvojnásobné výnosy.
Pastinák je rostlina málo variabilní, proto se setkáme pouze se dvěmi u nás povolenými odrůdami. Ta starší se jmenuje Dlouhý bílý a byla povolena již v roce 1946. Nová odrůda Bielas, byla povolena v roce 2002 a vyniká kratším stejnoměrným kořenem a bílou barvou. Odrůda je cenná především pro možnost pěstování v těžších a vlhčích půdách. Velmi kvalitní kořen poskytuje při pěstování na hrůbcích.
