reklama

Kořenovou zeleninu se vyplatí vysít na podzim

Většina pěstitelů ponechává výsev kořenové zeleniny na jaro, ale ten, kdo to zkusil již na podzim, si velmi pochvaluje časné sklizně v následujícím roce. Výsevem mrkve a petržele během listopadu, nebo dokonce během prosince, se mnohdy můžeme vyhnout nepříznivým klimatickým podmínkám, které mohou na jaře nastat, právě v době vhodné pro výsev.

i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Kořenová zelenina se vysévá již na podzim, pro pozdější sklizeň je to lepší (Zdroj: Ludmila Dušková

Při tom je však velmi nutné provádět podzimní výsev v závislosti na půdních podmínkách, aby osivo nevyklíčilo před zimou, ale až časně zjara. Katalogy starých semenářských firem dokonce doporučují výsev kořenové zeleniny na sníh. Výhoda podzimního setí spočívá v možnosti vyplavení inhibičních látek, které především osivo petržele obsahuje. Tyto látky jsou mnohdy příčinou špatného klíčení osiva na jaře, především pak v období sucha.

Jak na to?

Při výsevu mrkve a petržele dbáme především na volbu pozemku, odrůdy a hustotu výsevu. Rozhodně nebudeme provádět výsevy příliš husté, rozhodně pak nebudeme sklízet kvalitní kořeny, ale niťovité, pokroucené a poškozené škůdci. Meziřádková vzdálenost by měla být  25 – 30 cm, abychom mohli pohodlně provádět pravidelnou okopávku. Semena mrkve i petržele jsou poměrně malá, 1 g obsahuje 800 - 900 semen. Na každý čtvereční metr by mělo přijít jen asi 0,5 g osiva. Při setí se vyplatí promíchat osivo s dvojnásobným množstvím suchého jemného písku, tak se dá dodržet správný výsevek. Hloubka výsevu má činit asi 0,5 cm a řádky je třeba po zahrnutí přimáčknout. Pokud zjistíme, že výsev je po vzejití příliš hustý, budeme jednotit rostlinky na vzdálenost minimálně 5 cm od sebe.

Pletí záhonu
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Odstranění plevelu je zásada číslo 1

Stejně jako ostatní kořenová zelenina nesnáší mrkev ani petržel půdu vyhnojenou čerstvým chlévským hnojem. Půda nesmí být ani kyselá, mrkev dává přednost neutrální půdní reakci. Tato zelenina je také citlivá na čerstvé vápnění, takže se vyplatí vápnění k předplodině, ale pouze tehdy, jestliže hodnota pH je nižší než 6,5. Důležitý je hodně hluboko zrytý pozemek, na mělkých půdách dochází k deformacím kořenů. Ke stejnému jevu dochází také na půdách kamenitých. Nejsou vhodné ani půdy se sklonem k tvorbě škraloupu. V horších půdních podmínkách se proto osvědčuje výsev do hrůbků.

Semena
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Semena smícháme s dílem písku

Mrkev, ale i petržel roste nejlépe na záhřevných, lehkých půdách s vysokým obsahem organické hmoty. Na nich se také nejdříve sklízí. Na těžkých půdách se pomaleji vyvíjejí především rané odrůdy mrkve, které zde dosahují sklizňové zralosti později.

Míchání semen
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Důkladně promícháme a můžeme sít

Mrkev nemá zvláštní nároky na předplodinu. Neměla by se však vysévat po celeru a sama po sobě. Pro podzimní výsevy volte odrůdy s krátkou a středně dlouhou vegetační dobou, tedy karotku. Ještě pro vysvětlení, označení karotka patří všem raným mrkvím bez ohledu na tvar kořene. Panuje totiž mylný názor, že karotka je mrkev s tupým zakončením. Rozhodně se vyplatí vybírat vhodnou odrůdu ve specializovaných prodejnách, kde si můžeme nechat poradit a vybrat semena podle půdního typu, stanoviště a možnosti dalšího skladování. Sortiment odrůd mrkví i petržele je u nás velmi široký a určitě je z čeho vybrat.

Výsev
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Výsev se provádí do řádku

Doporučené odrůdy

Knota F1

Velmi kvalitní odrůda vhodná k jarnímu polnímu pěstování i pro rychlení. Určená je pro přímý konzum, konzervaci i pro krátkodobé skladování. Vytváří středně dlouhý válcovitý kořen s tupým zakončením. Vyséváme co nejdřív na jaře, s možností i podzimního výsevu. Výsev lze opakovat až do poloviny července pro podzimní sklizeň. Vegetační doba je 100 – 110 dní. Doporučený spon 20-25 x 5 cm.

mrkev Knota F1
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Mrkev je zdrojem vitamínů a beta karotenu

Charisma F1 

Nová a vyhledávaná odrůda pro univerzální použití. Oranžově červená, intenzivně vybarvená dužina má jemnou chuť a vyšší obsah beta karotenu. Ceněna je především pro vynikající skladovatelnost. Vytváří kratší kořen.

Charisma F1
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Velká mrkev Charisma má univerzální použití

Darina 

Vhodná pro přímý konzum, kuchyňskou úpravu, konzervaci a z pozdních výsevů i pro skladování. Rostlina má střední vzrůst se vzpřímenými listy. Hlava kořene nezelená a nemá ani antokyanové zbarvení. Barva dřeně a korové části je stejně intenzivně červená. Kořen je dlouhý až velmi dlouhý válcovitý s polotupým až tupým zakončením. Vyniká dobrým zdravotním stavem a velmi dobrou skladovatelností. Odrůda je velmi sladká a proto oblíbená především u dětí.

Rondo 

Kulatá odrůda s vegetační dobou 75 dní. Určena pro přímý konzum vzhledem k jemné sladké chuti a křehkosti.

Sylva F1 

Výnosná poloraná karotka pro letní až podzimní pěstování. Je vhodná pro přímý konzum i průmyslové zpracování, dále pro rané sklizně do svazků. Z pozdních výsevů je vhodná i pro skladování. Vytváří atraktivní dlouhé, tenké válcovité tupě zakončené kořeny s pěkným vnitřním vybarvením a úzkou dřeňovou částí. Odrůda je odolná také k praskání kořenů a antokyanovému zbarvení hlavy.

Pokud vybíráme odrůdu petržele, osvědčuje se odrůda Konika a Alba – obě odrůdy mají výrazně kónický kořen a lze je pěstovat i v těžších půdách, kde se pěstování starších odrůd s dlouhým kořenem příliš nedaří. Tvoří sice kratší kořeny, jsou však velice aromatické a dobře se skladují.

Alba
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Tyto petrželové kořeny jsou velice aromatické

Ve stejném termínu se vyplatí vysévat i petržel naťovou, zde se výborně osvědčuje odrůda Astra,  Kudrnka i hladkolistá Festival či Fest.

Astra
Petržel kudrnka je velmi potřebná v kuchyni (Zdroj: Ludmila Dušková)
NB FEST
Hladkolistá petržel (Zdroj: Ludmila Dušková)

Rady

  1. Mrkev i petržel jsou dvouleté rostliny, v prvním roce vytváří kořen, ve druhém pak květ a následně semena.
  2. Mrkev patří mezi nejpěstovanější zeleniny, obsahuje vitamín B1, B2, PP, provitamín A a mnoho minerálních látek. Jako všechny zeleniny je nejhodnotnější v syrovém stavu.
  3. V období intenzivního růstu se vyplatí omezit zálivku, aby nedošlo vlivem nadměrného množství k pukání kořenů. To může být mnohdy vyvoláno i náhlým přechodem z letního suššího počasí do vlhkého podzimu.
  4. Červivění mrkve, největší bolest pěstitelů, způsobuje pochmurnatka mrkvová. Kořeny znehodnocené jejími larvami jsou hořké a nedají se dlouho skladovat. Rozhodně nebudeme vysévat mrkev do čerstvě vyhnojené půdy, budeme důkladně a bez milosti jednotit, vysévat raději do hrůbků a záhon vybereme na volném nejlépe průvanovitém místě a budeme důsledně odstraňovat půdní škraloup pravidelnou okopávkou.

Publikováno: 3. 10. 2019, Autor: Ludmila Dušková, Profil autora: Ludmila Dušková