Původcem rzi hrušňové je houba Gymnosporangium sabinae. Patogen byl sice původně popsán jako dva samostatné druhy na dvou druzích hostitelských – jalovci a hrušni, ale jedná se o jediný tzv. dvoubytný druh - tedy o původce, který během svého životního cyklu střídá hostitelské druhy vyšších rostlin různých čeledí.
![](https://img.primadoma.cz/w_10/8e/26/column/8e26fa3dfb261a0f6f5c181fec566e3a_depositphotos_435998554_l.jpg)
Výskyt rzi hrušňové zaznamenal v posledních letech značné rozšíření. Původcem této choroby je houba Gymnosporangium sabinae. Patogen byl sice původně popsán jako dva samostatné druhy na dvou druzích hostitelských – jalovci a hrušni, ale jedná se o jediný tzv. dvoubytný druh - tedy o původce, který během svého životního cyklu střídá hostitelské druhy vyšších rostlin různých čeledí. Primárním (hlavním) hostitelem je jalovec (Juniperus spp.), především pak jalovec čínský a jeho některé kultivary (jalovec prostřední, jalovec klášterský = chvojka klášterská). Sekundárním hostitelem (mezihostitelem) je pak hrušeň (Pyrus spp.), především hrušeň obecná a hrušeň polní.
Houba přezimuje ve dřevě jalovců, výraznější příznaky choroby se objevují až druhým rokem. V předjaří dochází k mírnému vřetenovitému zduření větviček, jehličí může opadávat, výjimečně dojde i k odumírání větévek. V místech zduření se pak na přelomu dubna a května (tedy v době květu nebo těsně po odkvětu hrušní) objevují hnědožluté rosolovité výrůstky (telia), které tvoří kaštanově hnědé teliospory. Telia postupně zasychají, tvoří rezavě hnědé práškovité povlaky, odlamují se a zůstávají po nich žlutooranžové jizvy.
![Houba přezimuje ve dřevě jalovců](https://img.primadoma.cz/w_10/ab/d0/column/abd0f93901ee8d760147094ffa06725b_97724-rzivost-rez-jalovec.jpg)
U hrušně se příznaky projevují od druhé poloviny května až do června – na svrchní straně listů se tvoří žlutooranžové, později oranžové oválné drobné, postupně se zvětšující skvrny o velikosti 10 – 15 mm. Skvrny mají výrazné červené lemování, postupně pak červená i střed skvrny. Později se na spodní straně listů, v místě skvrn, objevují nepravidelné hlízovité útvary. Vzácněji se skvrny i hlízovité nádory tvoří i na plodech nebo letorostech.
![Původcem choroby je dvoubytná rez, pro svůj vývoj potřebuje dva hostitele](https://img.primadoma.cz/r/a2/c4/column/a2c4e45f9e4f90dcfa5a6811b6bd9293_97722-hrusen-rez-1.jpg)
![Na svrchní straně listů hrušně se tvoří žlutooranžové skvrny](https://img.primadoma.cz/r/9a/64/column/9a64c8bcce054018b68d0210dc3acd18_97723-hrusen-rez-10.jpg)
Choroba vyvolává u hrušně při silném napadení listů redukci listové plochy (až o 80 %) a následně snížení asimilace. Později dochází k omezení růstu hrušní i k snížení kvality (velikost a chuť) plodů. Napadené oslabené stromy mohou během extrémních zim i uhynout. U jalovců dochází k oslabení růstu napadených rostlin, výjimečně k zasychání větévek a větví.
Ochranná opatření lze shrnout do několika bodů:
- Prostorová izolace – doporučená izolační vzdálenost mezi náchylnými kultivary jalovců a hrušní je 150 až 200 m (ale spolehlivá je 500 i více – záleží na morfologii terénu, převládajících větrech…)
- Použití nenáchylných odrůd – u jalovců je to třeba jalovec obecný, jalovec šupinatý nebo jalovec poléhavý, vyšší odolnost je uváděná i u některých odrůd hrušní (Červencová, Boscova, Hardyho, Pařížanka, Lucasova …)
- Mechanická ochrana – odstraňování napadených větévek, popř. celých silně napadených rostlin jalovců.
- Chemická ochrana – u hrušní lze využít dobré vedlejší účinky některých přípravků proti strupovitosti – Magnicur Core (dříve Zato 50 WG), Score 250 EC nebo Discus. Vhodný termín použití je v době na začátku kvetení a při dokvétání.
Zdroj informací: Lovela Terezín s.r.o.
Publikováno: 8. 3. 2023, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce