Česnek je prastará kulturní cibulová zelenina, která provází lidstvo od neolitu, přes starověk a nezastupitelný je i v současnosti. Původní druhy pocházejí z oblasti Afghánistánu. Je využíván nejen jako silně aromatická kořenící zelenina s vysokým obsahem antibiotických látek účinných proti bakteriím a virům, ale také ve farmaceutickém průmyslu jako výchozí surovina pro výrobu některých léků.
Česnek okrasný a konzumní sázíme na podzim v období října až listopadu (Zdroj: Ludmila Dušková)
Pěstitelsky rozdělujeme česneky na ozimé - výnosnější s výsadbou na podzim a na jarní, které vysazujeme na jaře. Ty jsou méně výnosné, ale zase trvanlivější. Botanicky pak rozdělujeme česneky na nepaličáky (nevybíhavé) a paličáky (vybíhavé), které mají pouze obvodové stroužky a uprostřed tvoří květní stvol s pacibulkami, ze kterých se dá vegetativně množit. Nepaličáky nevybíhají do květu, tedy stvol s pacibulkami netvoří a mají i středové stroužky.
Sadbový česnek můžeme začít sázet už nyní, je vhodná doba
Požadavky na stanoviště a předplodinu
Česnek vyžaduje hlubší hlinitopísčité půdy dobře zásobené živinami, dále teplou a slunnou polohu. Proti mrazu je odolný. Zařazujeme ho do druhé trati, nesnáší totiž čerstvé hnojení. Nejvhodnějšími předplodinami jsou košťáloviny nebo okurky. Nevhodnými předplodinami jsou brambory, rajčata a veškerá cibulová zelenina. Právě z fytosanitárních důvodů by se cibulové zeleniny měly zařazovat na stejný pozemek nejdříve po pěti až šesti letech.
Hnojení
Česnek má zvýšené nároky na draslík, který ovlivňuje skladovatelnost, a dusík, který má vliv na tvorbu výnosu. Požadavky na fosfor jsou nižší. Doporučené dávky čistých živin při střední půdní zásobě jsou: 300 g č.ž. fosforu, 1000 g č.ž. draslíku a 1000 g č.ž. dusíku na 100 m². Celková dávka draselných a fosforečných hnojiv se zapravuje do půdy asi 4 týdny před výsadbou. Dusíkatá hnojiva je vhodnější aplikovat děleně, 2 třetiny při výsadbě a 1 třetinu během vegetace. Vzhledem k potřebě síry pro tvorbu silic volíme síranové formy hnojiv a to síran amonný nebo síran draselný.
Česnek se před výsadbou rozdělí na stroužky. Je vhodné vysazovat stroužky přibližně stejné velikosti. Volíme sadbu tuzemskou, vhodnou pro naše klimatické podmínky. Sadbu je vhodné před výsadbou mořit. Jedná se o opatření proti napadení houbovými chorobami, především houbou z rodu Fusarium, Botritis, Penicilium a částečně i Sclerotium cepivorum.
Moření sníží rozvoj eventuálních patogenů, poškození výsadby a zajistí dobré přezimování. Výhodné je moření bio cestou, kde se nabízí přípravek Gliorex, který obsahuje spóry vybraných izolátů, přirozeně se vyskytujících prospěšných půdních vláknitých hub rodu Trichoderma. Jak funguje Gliorex: spóry hub obsažené v produktu vyklíčí a rostoucí houby osidlují kořenový systém rostlin. Jsou aktivní již při teplotách nad 7 ⁰C, takže ještě v průběhu podzimu a pak na počátku jara poskytují ochranu rostoucímu kořenovému systému, který následně zajistí zdravou rostlinu s perfektní cibulí. Na rozdíl od krátkodobé chemické ochrany houby zůstávají aktivní po celou dobu vegetace. Používá se ve formě suspenze, do které stroužky česneku namočíme a před výsadbou je necháme oschnout.
POSTUP
10 g přípravku se rozpustí ve 200 ml vody. Následně se stroužky ponoří do roztoku a ponechají se v lázni půl hodiny. Potom se vyjmou, nechají oschnout a tím je sadba připravena k výsadbě. 200 ml roztoku postačí na namoření 1 kg sadby. Roztok je možné použít opakovaně.
Druhou možností je tzv. polosuchá metoda. Stroužky umístíme do plastového sáčku, navlhčíme pomocí rozprašovače vodou, do které se vyplatí přidat vodorozpustné lepidlo. Po navlhčení vysypeme do sáčku 10 g přípravku a pořádně protřepeme. Stroužky se tak obalí mořidlem a po mírném zaschnutí jsou připravené k výsadbě.
Takto jednoduše lze ošetřit i okrasné česneky, případně další cibuloviny a jinou sadbu.
Vysazujeme pouze zdravé stroužky, nepoužíváme ani takové, které vyjmeme z palice, která má několik stroužků napadených hnilobou a ostatní vypadají zdravě. Napůl napadená palice by se měla zcela odstranit, maximálně je možné zdravé stroužky kuchyňsky zpracovat, nikdy nevysazovat! Jednotlivé stroužky vysazujeme do hloubky 5 - 7 cm, řádky od sebe pak minimálně 30 cm, vždy kořenovou částí dolů. Pokud zasadíme stroužky opačně, tedy vzrostným vrcholem vzhůru, dochází ke zpomalení růstu rostlin na jaře, protože stvol se musí v zemi doslova „otočit“. Sklizené rostliny jsou pak deformované, nevzhledné a tržně problematické. Správně vsazené stroužky by měly do zimy zakořenit, ale neprorůst nad zem. Vhodným termínem pro sázení je konec října až listopad. Podle kvality půdy volíme i sázecí pomůcky. Zaběhlou tradicí je využití sázecího kolíku, ten je však vhodný k použití pouze v případě sypké země, kdy spodní část jamky se zaplní sypkou zeminou, která samovolně padá dolů.
U půd vlhkých a těžších je vhodnější využít dřevěný kolík, nebo násadu od motyčky, ale s kulatým zakončením. Není dobré, když vysazený stroužek ve špičaté jamce „sedí“ v prostoru a vzniklá dutinka mezi stroužkem a zemí znesnadňuje zakořeňování. Před sklizní se vyplatí zkušebně několik rostlin vyrýt a zkontrolovat stav cibule. Předčasná i pozdní sklizeň je totiž na úkor skladovatelnosti a trvanlivosti stroužků, které pak snadněji podléhají skládkovým hnilobám. Opožděná sklizeň navíc způsobuje rozpad cibulí již v zemi a při následném sušení může dojít i k úplnému rozpadu na jednotlivé stroužky.
ozimý širokolistý paličák, fialově zbarvený, skladovatelný do dubna až května. Náročnější na půdu. Sklizeň kolem 20.7.
Vekan
ozimý paličák s výrazně fialovými cibulemi s dlouhou skladovatelností. Mimořádně spolehlivý ve výnosu, raný se sklízí již kolem 10.7.
Anton
ozimý modrý nepaličák, tvoří 8 -12 stroužků. Velmi raný - sklizeň kolem 5.7. Vhodný pro sklizeň nazeleno.
Benátčan
bílý nepaličák, velmi dobře skladovatelný více než 1 rok, možno sázet jak na podzim, tak i na jaře. Má až 17 stroužků. Sklízí se kolem 25.7.
Dukát
nádherný paličák s pravidelnou kulovitou cibulí. Zachovává ostrost, velikost i výbornou skladovatelnost odrůdy Ruského paličáku, ze kterého byl vyšlechtěn. Sklizeň kolem 10.7.
Rod Allium zahrnuje více než 500 druhů. Vzhledem k takovému množství je jejich vzhled značně rozdílný. Rostliny se liší barvou, velikostí i tvarem květů. Rozlišná je i výška – od 10 do 200 cm. Cibule se vysazují od září až do listopadu do hloubky 6 - 15 cm na vzdálenost 10 - 20 cm od sebe. Vyžadují propustné půdy, slunné stanoviště a na počátku potřebují dostatek vláhy. Okrasné česneky jsou mrazuvzdorné, cibule není potřeba na zimu vyndávat z půdy. Poměrně rychle se množí nejen dělením cibulí i semeny, které je možné po dokonalém vyzrání vysévat.
K nejčastěji pěstovaným okrasným druhům patří:
Allium moly - vykvétá zlatožlutým květem, rostlina vytváří trs 20 - 30 cm vysoký. Vykvétá v dubnu. Cibule jsou polokulovité o průměru asi 4 cm.
Allium christophii - cibule jsou v průměru asi 6 cm velké, na 50 - 70 cm vysokém stonku vykvétá kulovité květenství o průměru až 30 cm. Jednotlivá kvítka jsou hvězdičkovitá, fialová na dlouhých pevných stopkách, vykvétá v červnu až červenci. Květenství je velmi dekorativní a hodí se i k sušení.
Allium giganteum - česnek obrovský, vytváří stonky dlouhé až 1 m, zakončené kulovitým květem o průměru až 20 cm. Jednotlivé květy ve tvaru hvězdiček jsou jasně fialové a rozkvétají v červnu až červenci. Cibule je možné vysazovat až do zámrazu do hloubky asi 10 cm v závislosti na velikosti.
Allium schubertii - dekorativní květy jsou lososově růžové. Jednotlivé květy mají nestejnoměrně dlouhé stopky, vykvétají postupně, a tím vytvářejí nápadné, jakoby rozházené kulovité květenství. Dorůstá do výšky až 80 cm. Kvete od června do července.
Allium atropurpureum - dekorativní okrasný česnek s polokulovitým fialovým květenstvím. Dorůstá do výšky 70 - 80 cm. Kvete v červenci a srpnu.
Allium aflatunense - vykvétá kulovitým květenstvím o průměru 7 - 8 cm. Květy mají červenou barvu. Hodí se výborně v kombinaci s ostatními česneky i jako doplněk trvalkových i letničkových výsadeb.
