Únor je sice ještě plně zimní měsíc, ale vláda zimy již dostává trhliny. Zahrada se proti její vůli začíná pomaloučku probouzet ze zimního spánku. Dokladem jsou nejenom květy vilínů, ale především talovínů, prvních sněženek a koncem měsíce i některých prvosenek, prvních narcisů, čemeřic, kaliny vonné apod.
Únor v zahradě
Také rozdíly teplot během noci a dne mohou být velmi vysoké, což způsobuje mrazové desky na kmenech stromů a další poškození. Nenechme se nalákat prvními teplejšími slunečními paprsky k aktivitám v zahradě, které by následné, mnohdy ještě silné, mrazy mohly zmařit.
Co na únor říkají lidové pranostiky?
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Únor bílý, pole sílí.
Únorová voda, pro pole je škoda.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce? Co nás čeká na zahrádce? Co nás čeká na zahrádce? Co nás čeká na zahrádce? Co nás čeká na zahrádce?
Pravidelně kontrolujeme zeleninu a ovoce uložené ve sklepě. Všechny kusy poškozené hnilobami a plísněmi odstraňujeme. Žádné vykrajování nahnilých a naplesnivělých jablek! Fytotoxiny jsou v celém plodu!
Také kontrolujeme uložené cibule a hlízy.
Nezapomínáme na zazimované pelargonie, fuchsie a subtropické rostliny, které vyžadují přes zimu chladnější prostředí. Pelargonie nyní seřízneme a přesadíme.
Sklepní prostory za teplejších dnů důkladně větráme.
Únor je už i měsícem výsevů. V tomto období začínáme s výsevy zeleninových paprik. Vyséváme do výsevního substrátu nebo do agroperlitu. Rostlinky pak přepichujeme po jedné do kontejnerků nebo sadbovačů.
Pokud nemrzne a není na záhonech vrstva sněhu, začneme s výsevy mrkve a kořenové petržele. Tyto zeleniny klíčí velmi dlouho a časným výsevem získáme několik týdnů náskok.
Do studeného pařeniště můžeme v některých oblastech již začít s výsevy ředkviček.
Koncem února můžeme v teplé místnosti na okně začít s výsevy dalších zelenin a květin.
Záhony, na které jsme vyseli mrkev již koncem listopadu, zakryjeme v druhé polovině února bílou netkanou textilií.
Během února a března děláme za příznivého počasí prosvětlovací řez ovocných dřevin. Odstraňujeme všechny větve, které rostou do koruny, vzájemně se křižují a nemocné či poškozené větve.
Hlouběji řežeme stromy, které mají jen krátké výhony nebo jich netvoří dost.
Koncem února můžeme začít s přeroubováním starších peckovin, u nichž začíná proudit míza dříve než u jádrovin.
Od konce února můžeme rovněž začít s řezem révy vinné.
Kmeny stromů chráníme proti vzniku mrazových desek, především z jižní strany, bílením vápnem nebo zakrýváním. Někdy stačí jen o kmen opřít prkno.
Proti kadeřavosti broskvoní je třeba zasahovat vhodnými přípravky již v momentě nalévání a tím i mírného rozevírání pupenů.
V okrasné zahradě také bývá třeba některé dřeviny prosvětlit nebo provést průklest.
Využijeme dny, kdy nemrzne a je suché počasí, abychom důkladně zalili všechny jehličnany a stálezelené listnáče.
Živé ploty z ptačího zobu, habru a třeba hlohu sestříháme koncem února. Ploty ze zlatice (Forsythia) a kdoulovce (Chaenomeles) ne.
Hvězdníky (Hippeastrum) začneme hnojit, jakmile se objeví poupata. V květináči je můžeme nechat bez přesazení tři čtyři roky.
Na pokojových rostlinách kontrolujeme případný výskyt škůdců, kterým svědčí teplo a sucho bytů. Nejčastěji to bývají svilušky, molice nebo puklice (na snímku).
Na trávnících, pokud jsou příliš vlhké nebo podmáčené, se po sejití sněhu objevuje plíseň sněžná (Fusarium nivale) – na snímku. Nejvíce náchylnou trávou bývá běžný jílek vytrvalý. Opatřením je vyvážené hnojení, pravidelné sečení. Pokud se plíseň objeví, je vhodné toto místo vyrýpnout, aby se choroba nešířila dál.
