S příchodem podzimu sklízíme poslední výpěstky a těšíme se na zimu, že si alespoň trochu odpočineme. Ale pozor, je celá řada prací, na které by se nemělo zapomínat a rozhodně neodkládat na jaro. Ušetříme si tak spoustu starostí a prodloužíme zasloužené odpočívání. Co když se navíc zima protáhne?
Podzimní zahrada hýří barvami a na nás čeká ještě spousta práce (Zdroj: Daniela Dušková)
Rytí
Správný zahrádkář v žádném případě neodloží rytí. Pokud počasí dovolí a půda není zamrzlá, ryjeme záhony až do listopadu. Současně zarýváme, pokud je k dispozici, chlévský hnůj. Hrubá brázda, která vznikne, by měla přes zimu dostatečně promrznout, půda se zásobí kyslíkem, omezíme výpar vody a ještě se důsledným zrytím zbavíme velké části nežádoucích plevelů.
Ani hnojení okrasných i ovocných dřevin neodkládáme na jaro. Volíme hnojiva draselná a fosforečná, která podpoří vyzrávání pletiv u rostlin, kvalitní násadu plodů a zlepšení jejich kvality. Pokud vápníme, je vhodné rozhodit mletý vápenec minimálně jednou za 3 - 4 roky. Nevápní se současně s použitím chlévského hnoje.
Trávník je dobré před zimou vyčesat a odstranit zbytky travin a mechu. Dojde tak k jeho provzdušnění a lepšímu odnožování travin zjara. Trávník je dobré pohnojit určenými hnojivy pro trávníky, v případě značné tvorby mechu vápnit pro úpravu pH.
Trávník vyraší na jaře zeleně a svěže, pokud ho na podzim vyčešeme
Aby brambory co nejdéle vydržely
Zdravé, nepoškozené a dobře vytříděné brambory se skladují nejčastěji v tmavých a dobře větraných sklepech, nejlépe v nízkých bedýnkách nebo lískách. Skladování v pytlích se nedoporučuje. Zde jsou brambory naskládány ve velké vrstvě a možnost pravidelné kontroly je prakticky vyloučena. Hlízy je nutné skladovat ve tmě, jinak rychle na světle zelenají a tím se v nich vytváří solanin, který je pro konzumaci nevhodný z důvodu vyvolávání zažívacích potíží. Optimální teplota během skladování je v rozmezí 3 - 5 °C, maximálně však do 7 °C. V teplejším prostředí by brambory začaly klíčit a při více než 15 °C rychle vadnou a hnijí. Pokud je sklep teplejší, vyplatí se časté větrání.
Ani přílišné chladno nedělá uskladněným hlízám dobře. Při teplotě pod nulou začínají hlízy namrzat. Při plus 1 °C sládnou. V takovém případě je vhodné hlízy přikrýt. Vlhkost vzduchu by se měla pohybovat mezi 85 až 95 %. Brambory se nevyplácí skladovat společně s ovocem. V takovém případě hrozí znehodnocení chuti obojího. Délka uchování brambor závisí na odrůdě, podmínkách a způsobu skladování. Pohybuje se okolo 6 měsíců.
Listí
Podzim je ve znamení opadu listů ze stromů. Právě v říjnu a listopadu je intenzita největší a země se pokrývá pestrobarevným kobercem. Je to sice nádhera, ale obdivovat ji můžeme ve volné přírodě a ne na zahrádce. Ve většině případů není vhodné spadané listí ponechávat na zemi. Mnoho škody dovede napáchat na trávníku, v trvalkovém záhonu a zejména ve skalce. Jediným místem, kde můžeme napadané listí nechat nebo ho i případně i přidat, jsou skupiny opadavých listnatých keřů nebo partie s rododendrony. Zde dokonce poslouží jako zimní ochrana.
Pokud jde o skalku, tak i v časnějším podzimu, kdy jsou denní teploty ještě poměrně vysoké, dovede spadané listí velmi škodit. Ještě mnohem horší situace nastává po úplném opadu později na podzim, kdy vrstva zvlhlého rozmočeného listí vytvoří neprodyšný kryt. Skalku tvoří především jemné drobné rostlinky, většinou vysokohorského původu. Adaptované jsou na úplně jiné podmínky a naše zimy nesnáší nejlépe. Pokud se jemný keřík ocitne pod pokličkou z listí, často odumírá. Ve velkém nebezpečí jsou zejména stálezelené skalničky, kterým se předčasně ukončí vegetace. Obecně jsou pod napadaným listím ideální podmínky pro rozvoj houbových chorob a škůdců. Udržuje se zde vyšší teplota a vlhkost a je tu i velký nedostatek vzduchu. Listí se později rozkládá a hnije a to už je pro skalničky úplná katastrofa a často shnijí rovněž….
Podzimní záhon bude krásný a barevný jen tehdy, bude-li mu poskytnuta péče
Pečlivě proto listí ze skalky shrabujte či sbírejte. A to už od začátku opadu listů až do konce podzimu. Ani později listí ve skalce nepoužívejte jako zimní kryt. Přijde-li v zimě obleva, je nebezpečí vyhnití stejné jako na podzim. Naopak některé druhy, např. lewisie, kaktusy, hořce a jiné je třeba nejen před listím, ale i před sněhem důsledně chránit po celou zimu. Velmi vhodné jsou tabulky skla podložené kameny. Hrozí-li holomrazy, dají se jako ochrana pro skalničky použít větévky smrku šikmo zapíchané nebo položené v jedné vrstvě. U druhů, jako jsou okrasné traviny, některé rozchodníky nebo dryádky, je vhodné vytvořit kryty z polystyrénových bedýnek, které jsou ideální ochranou proti vlhkosti, případně vodě z tajícího sněhu.
Takové rostliny často shnijí dřív, než vymrznou. Skalničky jsou obvykle odolnější proti chladu, protože mnohé z nich pocházejí z chladnějších horských oblastí. To je důvod, proč většinou nevyžadují žádné speciální postupy při zazimování. Nejdůkladněji bude třeba zakrýt skalku na jižní straně, protože zde může část zimy skalničky ohrozit silné slunce. Právě zde se osvědčuje zakrytí rostlin chvojím.
Většina vytrvalých druhů, např. často na skalce pěstované nízké cibuloviny (krokusy, ocúny, snědky, tulipány, narcisy, modřence) se na zimu zatahuje a na jaře opět vyraší. Seřezejte všechny zbylé odkvetlé části těsně nad zemí a podle potřeby ještě přikryjte smrkovými větvičkami. Nepoužívejte kryt z textilie, protože nepropouští tolik světla, kolik skalničky v zimním období potřebují. Díky přírodní přikrývce květinám na jaře tající sníh nemůže ublížit.
Pozor! Pokud je skalka již dobře zapojená a rostou v ní okrasné dřeviny, je nutné pamatovat na jejich zálivku i v zimním období. Rostliny trpí mnohem častěji nedostatkem vláhy, než mrazem.
