Mráz dokáže škodit nejen v zahradě. Před jeho nástrahami musíme ochránit nejen volně rostoucí zeleň, ale také balkonovky. Například fuchsie, verbeny nebo muškáty přeneseme dovnitř. Jak je to ale s ochranou rostlin před mrazem u venkovních, volně pěstovaných kusů? Jaké místo pro přezimování je pro balkonovky nejlepší?
Ochrana rostlin v květináčích a truhlících
Zimní ochrana rostlin, pěstovaných v truhlících a nádobách venku je poměrně jednoduchá. Podzimní krásky chryzantémy přeneste jako ochranu před mrazem do nevytápěného skleníku, kde se rostliny velmi rychle a bezproblémově zabydlí. Důležité je skleník nedezinfikovat chemií v podobě sirných knotů nebo dýmovnic, protože ve většině případů to má negativní vliv i na rostliny, které tam záhy vložíte.


Aby byly chryzantémy dobře připravené na přezimování, zakraťte je na zhruba polovinu své výšky a i s květináčem zasaďte do země. Jednou za tři až čtyři týdny rostliny zlehka zalijte a na jaře uvidíte, jak začnou po přesazení obrážet a další podzim hodně pokvetou.

Ohledně citlivějších balkónových rostlin je situace jen mírně obtížnější. Muškáty, fuchsie, verbeny a další přeneste na místo, kde nemrzne. Nejlepším prostranstvím je nevytápěný sklep v rodinném nebo bytovém domě, kde je ale dostatečný přísun světla. Rostliny, které jsou zbavené všech květů, si rychle zvyknou a při občasné zálivce bezproblémově přečkají celou zimu. Zároveň je dobré, abyste se před přesunutím do sklepa přesvědčili o jejich zdravotním stavu. Na rostlinách mohou být mšice nebo jiní živočišní škůdci. Dobře na ně účinkuje postřik mýdlovou vodou. Pokud nezabírá a napadení je silné, pak se snažte volit některý z přípravků na přírodní bázi, což jsou preparáty neškodící okolním organismům v přírodě.

Ochrana rostlin, pěstovaných volně venku
Pro venkovní rostliny jsou obecně nejhorší holomrazy. Holomráz je termín používaný pro označení mínusových teplot vzduchu bez sněhové pokrývky. Pokud je tento mráz velmi silný, dokáže významnou mírou poškodit jak nadzemní části rostlin, tak i krček. Zeleň, kořenící velmi mělce v zemi pak trpí i kvůli poškozování kořenového systému.

Venkovní trvalky, pěstované volně v půdě, ochráníme nejlépe smrkovým chvojím. Přikrývku provádíme až ve chvíli, kdy všechna vegetace zde upadne do spánku a neroste, což je běžné již v listopadu. To zastřihneme i odkvetlé podzimní astry a chráníme je stejným způsobem. Nastýlání listí je zde nežádoucí, protože zvyšuje vlhkost a přispívá k rozběhu hniloby, zvláště když ho je větší množství. Krčky rostlin je zapotřebí udržet v dobrém stavu, aby na jaře opět znovu narašily. Vysoké pnoucí rostliny s velmi dlouhými výhony chraňte před mrazem ještě důsledněji. Například u clematisů se velmi osvědčilo nakopčení kompostu ke krčku rostliny, a aby nezmrzla zelená část, je nutné rostliny omotat silnou vrstvou netkané textilie. Tento materiál má velkou výhodu ve své prodyšnosti, ale brání v prostupu mrazu ke stonkům.

Péče o jahodník
Mnoho zahrádkářů na jaře vidí pouze mnoho zmrzlých jahodníků, což jim přidělává vrásky na čele a nutnost urychleně sehnat novou sadbu. U jahodníku se osvědčilo silné namulčování slámou z obilí, které rostliny velmi dobře ochrání před nepříznivými podmínkami v zimě. Nejkomplexněji je zapotřebí chránit srdéčko jahodníku, což je krček, ze kterého roste olistění. Tam kde není v zimě sníh, je nutnost ochrany ještě vyšší. Velkopěstitelé často využívají netkanou textilii, která tento problém taky poměrně dobře řeší.

Publikováno: 20. 10. 2019, Autor: Radoslav Ptáček, Profil autora: Radoslav Ptáček