Byl by to krásný svět, kdyby přirození nepřátelé nejrůznějších škůdců stačili jejich množství udržovat ve snesitelných mezích. My jsme ale ten náš převrátili na ruby a v téhle rozkolísané rovnováze si příroda už sama poradit nedokáže. Vcelku titěrní tvorečkové mohou najednou znamenat pro zahradu zkázu.
Kdysi si se mšicemi poradila sedmitečná slunéčka a larvy vosičky pestřenky, dravé ploštice či zlatoočka. Mšice jim sice chutnají stále, ale stane se, že v určitých obdobích nebo na zasaženějších lokalitách naši přirození pomocníci prostě nestíhají.
Jsou dobře připravené přežít
A nemusíme mít zrovna sad, stačí i zahrádka jako dlaň anebo pár květináčů za oknem. Mšice škodí sáním v podstatě na všech pěstovaných rostlinách. Je to velmi drobný hmyz většinou veliký od 2 do 4 mm s celkem složitým vývojovým cyklem. Mšice zpravidla přezimují ve stádiu vajíčka. Na jaře se z něj vyvinou samičky, které k dalšímu množení nepotřebují partnera. Ti se vyvinou až na podzim, protože musí oplodnit samice, aby nakladly vajíčka, jež dokážou přežít zimu.
Živorodý stroj na medovici
Aby toho nebylo málo, častým jevem u mšic je živorodost, takže se dokáží překvapivě namnožit ve velmi krátké době. Většina mšic ani nepotřebuje křídla, ta mají jen jedinci, vyhledávající nové rostliny. Mšice rozdělujeme na ty, které žijí trvale na jednom druhu rostliny a stěhující se mšice v průběhu roku žijící na dvou různých rostlinách. Rostlinné šťávy, které mšice vysají, vzápětí vylučují v podobě medovice.
Co všechno mohou mšice způsobit
Na útok mšic rostliny reagují kadeřením, svinováním listů případně i změnou barvy poškozených míst. Některé druhy vyvolávají vznik hálek. Navíc přenášejí virové choroby, jako jsou mozaika a kadeřavost brambor, svinutka brambor, mozaika a žloutenka řepy, mozaika okurek či květáku a řady dalších viróz, a to i na okrasných rostlinách.
Že to, co sežraly, přetvoří v medovici a z té pak včely vyrobí med, není pro mšice omluvou. Každý zahrádkář by je rád ze svých kultur vystrnadil. Zbavit se jich, i přes mimořádné reprodukční schopnosti, jimiž příroda mšice obdařila, přitom možné je! A nemusíme je předpotopním způsobem vymetat štětečkem anebo rozmačkávat klacíkem: lze to udělat chytře a také snadno.
Ochrana není složitá
Kde přirození predátoři nestačí, musí nastoupit chemie. Pomoc je vcelku snadná, provádí se postřikem insekticidními přípravky. Musíme samozřejmě rostliny prohlédnout, a jakmile výskyt škůdce zjistíme, zasáhneme. Postřik pak asi za deset dní opakujeme. Vždycky je důležité si pořádně přečíst návod, držet se ho a neexperimentovat.
Tip:
Vyzkoušejte například Chess 50 WG, Calypso 480 SC a Mospilan 20 SP.
Zdroj informací: Lovela
Publikováno: 17. 8. 2022, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce