V letních dnech může jeden čtvereční metr půdy ztratit až čtyři litry vody.

Pokud jsou vysoké teploty dlouhodobé, pak voda ze studní ubývá. Zalévání z obecních vodovodů je nejen drahé, ale také často omezené vyhláškami. Proto je dobré vědět, kterým rostlinám je třeba dát při zalévání přednost, případně letní vedra předběhnout a připravit rostliny na ztížené podmínky již na jaře.

Kde zalévat nejdříve

Nejdříve a častěji bychom měli zalévat rostliny nedávno vysazené – tedy letošní a pak ty, které jsme vysadili před jedním až dvěma roky. Teprve pak přijdou na řadu ty, které jsou v zahradě déle. Na sucho jsou také velice citlivé rostliny popínavé a ty, které jsou vysazené v těsné blízkosti domu (cca 0,5 m). Nesmíme opomenout ani rostliny ve venkovních nádobách. Dalšími adepty jsou rostliny s mělkým kořenovým systémem, a to i stromy a keře (např. břízy a azalky). Je třeba vědět, že písčitá nebo málo výživná půda prosychá dříve.

Příprava na ztížené podmínky

Jak tedy ulehčit rostlinám v letních vedrech? Než vysejeme nebo vysadíme rostliny do půdy, pořádně ji provlhčíme do hloubky cca 25 cm. Poté půdu promícháme s organickým substrátem schopným absorbovat i zadržovat vodu.

S příchodem letního období pokryjeme půdu kolem rostlin slabší vrstvou mulče (drcená kůra, kompost, listovka, slabá vrstva posekané trávy bez plevelu), který zabrání přílišnému vysychání a přehřívání půdy. Další výhodou mulče je, že brání růstu plevelu. Pozor, mulčem nepokrýváme půdu až těsně ke stonkům, aby rostliny nezahnívaly.

Načasování zálivky

Zalévání bychom si měli načasovat na brzké ráno nebo pozdější večer, kdy slunce tolik nepálí. To, jestli rostliny potřebují zálivku, se zjistíme tak, že rýpneme do půdy malou lopatkou, motyčkou nebo rýčem. Pokud je půda do hloubky cca 10 cm suchá, je nejvyšší čas zalévat.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že každodenní mírná zálivka je nejlepší, opak je pravdou. Více pomůžeme vydatnou zálivkou jednou za několik dní. Pokud totiž zaléváme jen mírně (i když často), voda zůstane na povrchu, nevsákne se a brzy se odpaří.

Jakou zálivku zvolit?

Rozlišujeme dva druhy zavlažování – plošné a bodové.

Plošné zalévání, při kterém vodu nepřivádíme přímo ke kořenům rostlin, ale na plochy, používáme nejčastěji u trávníků a velkých záhonů s květinami či zeleninou.

Na zalévání se nejčastěji používají hadice s nejrůznějšími nástavci, tryskami i ručními sprškami s různým průtokem, vzdáleností a silou postřiku. Velmi vhodné jsou i nejrůznější postřikovače, jednoduché i rotační, které dvěma nebo třemi rotujícími rameny rozstřikují drobné kapky v kruhu.

Větší záběr má postřikovač s pulzační tryskou, která se postupně natáčí a rozstřikuje vodu v kruhových výsečích. Dalším typem je oscilační postřikovač, jehož pohyb zajišťuje obdélníkový tvar zavlažování.

Vícebodovou rozstřikovací koncovku je možné přestavět podle potřeby tvaru a intenzity výsledného zalití.

Při bodové zálivce přivádíme vodu přímo do blízkosti kořenového systému. Tento způsob se používá většinou u stromů, keřů a různých solitérů.

Na takovou zálivku je vhodná konev bez rozprašovací hubice. Musíme však dát pozor, abychom nevyplavili půdu od kořenů. Ke stromům i keřům můžeme přivést vodu i přímo hadicí do kruhové prohlubně vytvořené v půdě okolo kmenů.

Nejlepší pro bodovou zálivku je hadice z plastu s řadou drobných otvorů, které přivádějí vodu ke kořenům jednotlivých rostlin. Dokonalejší typy mají místo otvorů tenké trubičky nebo kapkovače.

Množství vody je závislé na velikosti keře či stromu, který zaléváme. Většinou to bývá 5 až 20 litrů na jednu rostlinu.

Pro zalévání se hodí i nashromážděná dešťová voda. Často bývá dokonce lepší (měkčí a pro rostliny příjemnější), než voda z vodovodu nebo studny.

Hadice dříve a dnes

Gumové hadice, které na slunci puchřely a praskaly, jsou už minulostí. Na trhu jsou dnes vyztužené plastové hadice o průměrech ½“ nebo ¾“ (13 nebo 19 mm).

Doplňují je rychlospojky na jednoduché zapojení, rozvětvovací spojky i stop-spojky a přípojky na ventil či čerpadlo. Pro snadnější manipulaci a skladování se používají nástěnné držáky a pro dlouhé hadice i hadicové vozíky.

Automatika – ano či ne

Jestliže se naše zahrada rozlohou podobá spíše fotbalovému hřišti, nebo pokud jsme často pryč či pracovně vytíženi, a přesto chceme zajistit rostlinám pravidelnou zálivku, můžeme zvolit automatické časování zálivky.

Automatický závlahový systém má mnoho výhod. Mezi ty hlavní patří úspora vody, pravidelné dávkování vody, možnost hnojení pomocí rozpustných hnojiv, úspora času, minimum údržbových prací a podobně. Možné je také zvolit zapuštěné rozvody vody, které by ovšem měla instalovat profesionální firma.

Tip

Pro zalévání zeleniny vysázené v řádcích se velmi dobře hodí zploštělá hadice s řadou jemných otvorů na vrchní straně.

U menšího počtu větších rostlin, zejména u těch s dužnatými stonky, se vyplatí vsadit u báze stonku sazenic do půdy i hliněný květináč, do kterého během léta naléváme vodu.

Chcete zabezpečit i rostliny v truhlících na oknech?Láhve naplněné vodou a zapíchnuté hrdlem do substrátu v květináči nebo v truhlíku mohou být krátkodobou pomocí. Aby voda z lahví nevytékala příliš rychle, uzavře se hrdlo láhve zátkou s malým vyvrtaným otvorem.