Skleník vyžaduje každoroční dezinfekci proti chorobám a škůdcům
Nikomu se nechce každoročně vyvážet půdu ze skleníku a navážet novou. Proto se vyplatí každoročně skleník dezinfikovat proti škůdcům pomocí dýmovnice a půdu pak dusíkatým vápnem. Pokud jste o těchto metodách ještě neslyšeli, není nic jednoduššího, než se s nimi seznámit a poté je ve svém skleníku vyzkoušet.
Skleník je potřeba po skončení sezóny ošetřit a vydesinfikovat (Zdroj: Depositphotos)
Péče o skleník v podobě desinfekce
Každoroční vyvážení staré půdy ze skleníku a navážení nové je technicky poměrně náročné. Pěstování na stejném místě ale mnohdy vede ke vzniku půdní únavy a tím k neúspěšnému pěstování právě díky deficitu některých prvků. Deformace a nevzhledné skvrny na plodech jsou toho důkazem. Právě plodová zelenina, ať již rajčata či papriky jsou plodiny poměrně náročné na dostatek vápníku v půdě. Na nedostatek reagují vznikem velmi nápadných nekróz květního konce plodů, kdy při následné a rychlé infekci saprofytickými houbami dojde k totálnímu znehodnocení mnohdy pěkných plodů.
Skleník je nutné pečlivě vyčistit, ale samotný úklid nestačí
Čím desinfikovat skleník
Velice dobrým řešením je aplikace dusíkatého vápna, které má navíc i dezinfekční účinky. Postupujeme tak, že na dobře zrytý záhon se provede aplikace rozhozem a pak následuje zapravení vápna do půdy s následným zalitím a zakrytím takto ošetřených záhonů igelitovou fólií na dobu 3 - 4 týdnů. Poté již můžeme začít s výsevem či výsadbou rostlin.
Dusíkaté vápno lze v obchodní síti zakoupit pod označením Perlka, ta obsahuje přibližně 20 % N a asi 50 % CaO. Při aplikaci pozitivně působí na půdní úrodnost. V půdě se hydrolyzuje na kyanamid a vápno. Vzniklý kyanamid působí v půdě fungicidně, insekticidně, herbicidně a repelentně.
Perlka se při katalytickém procesu včetně mikrobiálního rozkladu v půdě přemění na močovinu, která se dále transformuje na čpavkový a nitrátový dusík. Rychlost je závislá na půdní vlhkosti a teplotě. Při tomto procesu, který trvá přibližně dva týdny, dochází k ničení plevelných semen v půdě, klíčících plevelů, slimáků včetně jejich vajíček a původců houbových chorob kořenů a stébel.
Aby vápno začalo pracovat, je potřeba ho pokropit vodou
Postupně po dobu 7 - 10 týdnů se rovnoměrně uvolňuje dusík v přijatelné formě pro rostliny. Pro rostliny se zvyšuje dostupnost vápníku, což se příznivě projeví likvidací plísní a zlepší se skladovatelnost sklizených produktů. Při použití v kompostech se urychluje jejich zrání a odstraní se jejich zápach a hmyz. Nepostradatelné je použití dusíkatého vápna při pěstování košťálové zeleniny (zelí, květák, kapusta, kedlubny, ředkvičky aj.). Působí proti nádorovitosti košťálovin, což je parazitická půdní houbová choroba.
Aplikuje se 2 až 3 týdny před výsevem nebo výsadbou košťálovin v dávce 80 až 100 g/m2 s důkladným zapravením do povrchové vrstvy půdy. Dávkování dusíkatého vápna pro jednotlivé plodiny je od 30 do 60 g/m2. Z hlediska spolehlivosti účinku je vhodné používat horní hranici doporučené dávky. Pro rychlou orientaci malospotřebitelů: jedna vrchovatě naplněná polévková lžíce dusíkatého vápna odpovídá přibližně 20 gramům.
Půdu zakryjeme igelitem a necháme proběhnout chemickou reakci
Vyhlaste boj přezimujícím škůdcům
Mnozí tito škůdci mohou ve skleníku pohodlně přezimovat a v plné síle se vrhnou na naše mladé rostlinky. Jejich nerušené zimování můžeme ale lehce ukončit použitím vykuřovací jednotky Ultimate super SG. Tato dýmovnice je vhodná pro použití v prázdných uzavřených prostorách skleníku. Jednotku postavíme na ohnivzdornou podložku a před zapálením důkladně protřepeme. Pak odtrhneme nálepku na horním víčku, přiloženou prskavku uchopíme za drátěný konec a vsuneme opatrně do otvoru tak, aby z plechovky vyčnívala pouze zašpičatělá část pyrotechnického povlaku s obnaženým drátem kolmo vzhůru. Po té zúžený konec zapálíme zápalkou nebo zapalovačem. Při zapalování několika dýmovnic v prostoru postupujeme směrem ke dveřím, abychom nepracovali v dýmu.
Dýmovnice spolehlivě odstraní všechny přezimující škůdce
Asanovaný objekt musí být předem mechanicky vyčištěn a uklizen. Při vykuřování je nutné okna, dveře a větrací otvory neprodyšně uzavřít. Do zadýmovaného prostoru nevstupujeme po dobu 24 hodin. Jedna vykuřovací jednotka postačí k dokonalému ošetření 250 – 500 m3. Dým obsahuje jedovatý organofosfát, který zlikviduje dospělce i larvy přezimujícího hmyzu.
