Hmyz se dělí na užitečný, tedy nám prospěšný a na škůdce, které je třeba nelítostně hubit. Je tady ale i třetí skupina. Zde, za určitých podmínek, můžeme mluvit o užitečných predátorech a škůdcích současně. Na tyto potvůrky se musíme dívat tak, jak se v danou chvíli chovají.
Škůdci nebo užiteční predátoři? Jak zařazujeme hmyz (Zdroj: Depositohotos)
Likvidace nežádoucích škůdců a ochrana užitečných organismů, které pracují jako predátoři škůdců patří k celosvětovým trendům všech pěstitelů, počínaje gigantickou zemědělskou farmou a konče u zahrádkáře se pozemkem velkým jako dlaň. Dají se ale od sebe snadno odlišit škůdci a predátoři? Možná, že následující malý příklad alespoň trochu rozuzlí nejasnosti.
Přispívejme přírodě s množením hmyzu příhodnými úkryty
Dravé ploštice
Mají různé velikosti s nápadný zploštělým tvarem těla, svrchu krytý ploše skládanými polokrovkami, z pohledu škůdce vysávají pletiva rostlin, současně ale vysávají mšice, svilušky, třásněnky či roztoče. Ti, kdo každoročně musí zápasit s mandelinkou bramborovou, mají v plošticích velkého pomocníka. Ty totiž patří mezi významné přirozené nepřátele a zlikvidují neuvěřitelné množství larev těchto škůdců. Je prokázáno, že udrží populaci mandelinek na přijatelné míře tak, že není nutné likvidovat chemickým postřikem. Za nejúčinnějšího biologického nepřítele larev mandelinky je považována draváploštice Perillus bioculatus. Ploštice jsou také biologickými bojovníky proti škůdci révy hálčivci révovému. Drobný, okem neviditelný roztoč, který způsobuje, že na jaře raší letorosty pomaleji, listy jsou drobné a zkadeřené a může docházet až k zasychání květenství. Na snižování populační hustoty hálčivce révového se podílí dravé ploštice rodu Orius.
Patří mezi malý bezkřídlý nebo jen částečně okřídlený, s výrazně velkou hlavou a mnohočlánkovitými tykadly. Některé druhy podporují šíření mšic, na druhou stranu ale mají schopnost zlikvidovat celou řadu drobného hmyzu, kolonie dokáže za den pochytat asi 10000 jedinců. Díky tomu, že dokážou ulovit ohromné množství přemnožených škůdců, napomáhají udržovat zdravou přírodu bez použití chemických přípravků. Drobní mravenci spojují své síly a zvládnou tak ulovit i daleko větší kořist, než jsou sami. Týká se to zejména motýlů (píďalky, bekyně, obaleči, bourovci) a blanokřídlého hmyzu (pilatky, ploskohřbetky, hřebenule), a to jak dospělců, tak především jejich vývojových stadií, housenek a housenic. Mravenci se uplatňují i při lovu brouků, zejména drobnějších nosatců a mandelinek. Větší počet mravenců přemůže dokonce i ještě měkké chrousty vylézající ze země, mravenci posbírají i larvy kůrovců a tesaříků z odkorňovaných stromů. Nejvíce důkazů o účinné pomoci mravenců pochází z oblastí mniškových a obalečových kalamit, kde se na místech vzniklých holožírů zachovaly zelené stromy jen v blízkosti mravenišť. Navíc tvorbou velkých kup mravenci výrazně obohacují a provzdušňují jinak převážně chudé lesní půdy. Můžeme si často povšimnout, že kolem mravenčích kup v lesních světlinách roste mnohem bujnější a bohatší vegetace.
Jsou typické svojí stavbou těla a pestrým, černožlutým zbarvením. Pravdou je, že dokážou významně poškozovat sladké, dozrávající ovoce. Dospělé vosy většiny druhů se živí nektarem a dozrávajícím ovocem, v němž vykusují jamky a jak všichni víme oblíbené jsou pro ně i nanuky, zmrzliny, limonády, tedy vše sladké, co jim člověk může nabídnout. Larvy vos se ovšem živí hmyzem. Dospělé dělnice loví mouchy a housenky, které rozmělňují na malé kousíčky a nosí do hnízda jako potravu pro své larvy. Šedesát vos může za hodinu ulovit až 227 much. V tomto případě tedy o užitečnosti vos nemůžeme pochybovat. Pokud se ale příliš nepřemnoží, vyplatí se je tolerovat, neboť pohubí mnoho škodlivého hmyzu, především pak much.
Mají dlouze protáhlé tělo, svrchu zploštělé, lesklé, tmavě hnědé, délky 5 – 25 mm, názory na jejich užitečnost či škodlivost se často liší, jejich potrava je živočišného i rostlinného původu. Rozhodně ale upřednostňují masitou hmyzí potravu, proto jsou považovány za významné nepřátele mšic, mohou však způsobit škody na mladých klíčních rostlinkách nebo ovoci, zejména pak broskvích. Je to zcela na uváženou každého zahrádkáře, zda je budou likvidovat nebo naopak chránit. Ti, kteří ale chápou jejich užitečnost, určitě budou pro škvory vytvářet na zahradě skrýše. Je to docela jednoduché, stačí rozvěšovat na stromy obrácené květináče z pálené hlíny naplněné suchým senem nebo dřevitou vlnou. Do květináčů škvoři zalézají přes den a v noci tyto úkryty opouštějí. je možné tyto škvoří domečky odnést na místo, kde nám škvoři slouží jako požírači mšic.
