Poté, co sklidíme velkou úrodu, také přemýšlíme nad tím, jak si poradit s jejím uskladněním tak, aby nám zdroj vitaminů vydržel co možná nejdelší dobu. Jen tak uložení do bedýnek na vlhkém místě bez očištění nedává smysl, protože brzy budeme muset celou úrodu vyhodit ve značném stadiu rozkladu. Mnohem lepší je se nad problematikou zamyslet, protože skladování ovoce a zeleniny na zimu lze praktikovat několika způsoby. V bedýnkách při dodržení striktních pravidel, v písku ve sklepě nebo ve skleníku v zemině.
Zajištění správného způsobu skladování ovoce a zeleniny má významný dopad na jeho kvalitu v průběhu zimního období. Správně provedené skladovací podmínky umožní postupné a ničím nenarušené zpracování během vegetačního klidu v zahradě.

Jak připravit ovoce a zeleninu na uskladnění
Zásadou přípravy je dokonalé očištění skladovaného ovoce a zeleniny od veškerých rostlinných zbytků nebo zbytků půdy. Je samozřejmě možné jej před uskladněním důkladně opláchnout vodou, avšak musíte zajistit také jeho řádné vysušení z důvodu prevence skládkových chorob, především pak v rámci ochrany před napadením plísní nebo hnilobnými procesy, kterým se ve vlhku daří. Velkou nutností je také oddělení zdravých kusů od exemplářů poškozených, které se navzájem nesmí skladovat. Poškozené ovoce a zeleninu je potřeba co nejdříve zpracovat, jinak dojde k jejich zkáze. Posekané nebo jinak poškozené kusy totiž velmi rychle začnou uhnívat, což by během zimy znamenalo poškození i zdravých kusů. Sesbírané ovoce a zelenina, která však již vykazuje známky napadení hnilobou nebo plísněmi, uložte do komunálního odpadu. Uložení takových problematických sklizňových zbytků do kompostu a jejich ponechání osudu může zvýšit riziko napadení některou z chorob především tam, kde přes zimu nemrzne. Kompost se může během zimy mírně zahřívat vlivem tlení materiálu, a tak zárodky mohou přežít po velmi dlouhou dobu až do jara.

Skladování v přepravkách
Jde o velice oblíbenou a častou metodu uskladnění ovoce a zeleniny na zimu. Aby však ovoce a zelenina zimu přečkaly bez úhony, je nejlepší pořídit několik klasických, normalizovaných zelinářských přepravek. Ty mají děrované dno i boky a tak může kolem skladovaných kusů proudit volně vzduch, netvoří se tu vlhkost a tedy nedochází ke vzniku plísní nebo hniloby. Zároveň je zapotřebí toto skladování realizovat ne na zemi, ale alespoň v polici nebo regále. Police by měly být i zespodu otevřené, přičemž sklepní kóje musí být chladná a suchá. Za větších teplot a vlhka dochází u zeleniny ke tvorbě natě, brambory prejtovatí, což však uskladnění komplikuje, protože tím dochází ke zhoršování kvality uložených kusů, které se scvrkávají.

Kořenová zelenina v písku
Celer, mrkev, petržel nebo pastinák skladujte v písku. Je to řešení vhodné pro vlhký sklep, kde je v zimě teplota kolem 5 °C, ne více. Vlhkost zajišťuje, že písek není úplně suchý, a tak skladovaná zelenina si uchová velmi dlouho původní kvalitu. Uložení do písku se provádí tak, že kořeny skladujete ve stojaté poloze například v kbelíku nebo bedně, kde vyčnívají vrchních 3 až 5 cm kořenu. V suchém sklepě pak neuškodí jednou za čas písek lehce zakropit, u vlhkého sklepa je nutné pravidelné větrání, ale pozor na namrznutí zeleniny, znamená to její rychlou zkázu.


Skladování zeleniny ve skleníku nebo pařeništi
Uschování zeleniny je možné zrealizovat i za pomocí skleníku nebo pařeniště. Pro tyto účely velmi dobře poslouží pařeništní nebo skleníková zemina, která je prostá zárodků škůdců nebo chorob. Nejlepší je ošetření provést pomocí horké vody, kterou zeminu postupně prolijte. I když použijete několik kbelíků, půda bude skvěle vydezinfikovaná i bez použití chemie. Poté nechejte zem několik dní řádně vyschnout, tuto proceduru je dobré provést za pěkného slunečného počasí. K uskladnění přistupte ještě za bezmrazého počasí, kdy kořenovou zeleninu uložíte stejným způsobem jako do písku. Poté takto provedenou skládku zakryjte netkanou textilií a vrstvou listí. Ta slouží k tomu, aby zelenina na skládkovém místě nezmrzla, protože by jí to výrazně zkrátilo životnost.
Publikováno: 17. 12. 2019, Autor: Radoslav Ptáček (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Redakce