reklama

Některá zelenina, například zimní cibule, se dá sklízet i během zimy

Pokud volíme správnou skladbu zeleniny a ovoce na zahradě, rozhodně vybíráme i druhy, které se na podzim nemusí sklidit. Naopak, zůstanou na zahradě a můžeme je sklízet postupně až do jara příštího roku. Mezi zeleniny, které jsou v našich podmínkách schopné přezimovat, patří zimní pórek, zimní cibule, kadeřávek, růžičková kapusta a pastinák. Z podzimních výsevů pak cibule, salát, špenát a kozlíček. Sklizeň zimní zeleniny si tak můžeme rozplánovat od Vánoc až do února.

i (Zdroj: Depositphotos)
Některá zelenina, například zimní cibule, se dá sklízet i během zimy (Zdroj: Depositphotos)

Ozimá cibule

Ozimá cibule Augusta je krátkodenního typu, velmi dobře přezimující, ploše kulovitého tvaru se středním krčkem. Je velmi raná (o deset až čtrnáct dní ranější než HIBERNA), určena pro produkci k nejranější sklizni na zeleno a pro velmi ranou sklizeň čerstvé cibule. Má žlutou suknici s bílou aromatickou dužninou jemné chuti. Není dobře skladovatelná, ale výhodou je časná sklizeň mladých cibulí.

Ozimá cibule
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Ozimá cibule je vytrvalá a lze jí sklízet i v zimě

Bajkal je odrůda vytrvalé cibule určená pro sklizeň natě i pro svazkování. Výsev od jara do poloviny července, sklizeň z pozdějších výsevů je až od následujícího roku. První sklizeň zelené natě pak poskytuje již velmi brzy na jaře. White Buchning je zimní naťová cibule původem ze severovýchodní Asie. Mrazuvzdorná, dvouletá až vytrvalá cibule s jemnou cibulovou chutí a léčebnými účinky srovnatelnými s jinými cibulovitými rostlinami. Oproti cibuli kuchyňské má v nati 2x větší obsah vitaminu C. Využívá se celoročně k řezu natě a jako velmi raná lahůdková cibule vhodná na svazkování. Drobně nakrájené silné duté stvoly se přidávají do pokrmů podobně jako pažitka, uplatní se zejména v čínské a italské kuchyni. Díky obsahu fytoncidů a silic příznivě ovlivňuje trávení a obranyschopnost organismu. V okolíku květů se často vytvářejí rozmnožovací cibulky. Vyséváme od března nebo v červenci až září přímo na záhon, po vyrašení vyjednotíme na hnízda o 3 - 4 rostlinách ve sponu 30 x 20 cm.

Cibule
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Cibuli vysazujeme na záhony v červenci a sklízíme v zimě

Salát

Z ozimých salátů nesmíme zapomenout na odrůdu Humil. Vysévá se začátkem září, velmi dobře přezimuje a pro sklizeň pevných hlávek máslového typu si počkáme do dubna. Přesto patří mezi nejranější sklízené saláty přímo z pole. Vyznačuje se výborným přezimováním a raným zavíjením hlávek. Hlávka je žlutozelená s téměř hladkými listy, nečervená. Obalové listy jsou mírně zvednuté, takže netrpí podehníváním. Pro přezimování provádíme výsev koncem srpna až začátkem září, výsadbu pak až do poloviny října.

Ozimý salát
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Ozimý salát nám celoročně zajistí přísun vitamínů

Kozlíček a špenát

Kozlíček – polníček patří mezi nejméně využívané listové zeleniny. Vytváří přízemní listovou růžici drobných úzkých listů, které se konzumují výhradně jako čerstvý salát. Sklizeň je již za 12 týdnů od výsevu. Vysévá se na podzim přímo na stanoviště. V srpnu bychom neměli zapomenout také na špenát. Vyséváme buď brzy na jaře ke sklizni v květnu, nebo v srpnu ke sklizni na podzim. Výsev je možné provádět také v září pro sklizeň od března do května. Špenát má velmi krátkou vegetační dobu, a to pouze 50- 60 dnů. Vyžaduje humózní zásadité půdy s dostatkem dusíku. Snáší i chladné polohy a velmi dobře přezimuje. Špenát vyséváme přímo do řádků. Zde se osvědčují odrůdy Winterriesen, Matador, Monores, Lorelay, Harp F1 a další.

Kozlíček polníček
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Kozlíček polníček je sice málo využívanou zeleninou, ale je velmi chutný

Kadeřávek

Kadeřávek můžeme sklízet i v době silných mrazů, pouze s uříznutými kousky budeme zacházet opatrně. Je známo, že kadeřávek chutná nejlépe až po přejití mrazem. Ve zmrzlém stavu jsou však listy křehké, proto dáváme pozor, aby se nemačkaly. Je dobré je přenést ze zahrady například v košíku a nechat pomalu roztát, tak předejdeme jakémukoliv poškození. Při sklízení se vyplatí odřezávat pouze vrcholky stonků a košťály ponechat na stanovišti. Tak se dočkáme druhé sklizně, protože velmi brzy na jaře obrazí a křehké výhony jsou vítanou a chutnou ranou zeleninou.

Kadeřávek
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Kadeřávek můžeme sklízet postupně, při olamování listů košťály znovu obrazí

Kadeřávek vydrží sice kruté mrazy, ale jeho listy značně trpí zimním sluncem, pokud navíc nenapadne sníh. V takovém případě je vhodné zakrytí pomocí několika větévek chvojí. Při sklizni kadeřávku v zimním období se vyplatí sklízet jen olistěné vršky rostlin, aby mohly košťály zase obrazit. Mladé výhony jsou nenahraditelným zdrojem vitamínů a minerálních látek právě v období, kdy hrozí nebezpečí jarní únavy. Kadeřávkové výhony se dají po důkladném omytí konzumovat i syrové, kdy poskytují nejvíce cenných látek pro lidský organismus. Vynikající jsou i vařené, kdy výborně nahrazují kapustu v polévce či jako součást masových pokrmů. V současné době je v sortimentu hned několik odrůd, které se liší vybarvením a tvarem listů. Mezi zelenolisté patří např. odrůdy Kadet a Kaprál, jako novinka je kadeřávek s úzkými listy, který dostal název Slavičí jazýček. Z červenolistých odrůd je pro zahrádkáře nejvhodnější Scarlet s intenzivně vybarvenými listy.

Pórek

Všichni jistě víme, že také pórek výborně přezimuje a čerstvě sklizený třeba v lednu je rozhodně chutnější než ten, který skladujeme ve sklepě. Pro úspěšné přezimování se však vyplatí poskytnutí dobré ochrany před silnými mrazy. Pokud chceme pórek sklízet po celou zimu, musíme se postarat, aby půda nezmrzla příliš rychle ani příliš hluboko. Toho lze úspěšně dosáhnout nastýlkou z listí nebo slámy. Jako vynikající se ukazuje i přihrnutí zeminy k rostlinám tak, aby byla zakryta celá konzumní část až po listy. Takto ošetřený pór neutrpí žádné škody a je po ruce celou zimu. Mezi nejodolnější odrůdy patří Elefant, z nových pak Arkansas a Winner, který se vyznačuje sytou zelenou barvou a poměrně dlouhou konzumní částí, která je 20-25 cm.

Pórek
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Pórek můžeme vytahovat ze záhonů i třeba v lednu, je velmi chutný

Růžičková kapusta

Růžičková kapusta patří mezi nejcennější zeleniny v zimním období. Vydrží i silnější mrazy a jednotlivé růžičky postupně podle potřeby odebíráme z nadzemní části. V sortimentu je několik odrůd, pro drobné pěstitele je vhodné odrůda Závitka, která snese mrazy až do -15 °C. Rostlina je vysoká kolem 100 cm, s větší vrcholovou částí. Růžičky jsou tmavě zelené, hustě nahloučené, určené k postupné sklizni. Mezi nové odrůdy patří Dolores F1, odrůda hybridní, která dosahuje výšky až 125 cm. Růžičky jsou sytě zelené, menší a odolné proti silnějším mrazům. Pro příští sezony je pro pěstitele připravována také růžičková kapusta fialové barvy. Zatím je vedena jako novošlechtění bez názvu odrůdy. Bude jistě zpestřením zimního sortimentu a doplňkem odrůd zelených.

Růžičková kapusta
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Růžičková kapusta patří mezi oblíbenou zimní zeleninu

Pastinák

Také pastinák můžeme bez obav ponechat na záhonu celou zimu, na rozdíl od kořenové petržele, které se velmi podobá. Koncem února je však nutné kořeny vyrýt, protože pastinák je dvouletá rostlina a již brzy zjara by začal tvořit květní stvoly, a tím by došlo k jeho znehodnocení. Pastinák je uznávaný především v západní Evropě, u nás patří k opomíjenějším druhům. Pěstuje se již 3000 let. Před příchodem brambor do Evropy se využíval nejen k jídlu jako vařená příloha, k přípravě polévek, kaší, nebo společně s ostatní kořenovou zeleninou k dušení masa, zvěřiny a ryb, ale také k léčení revmatismu, plynatosti a neuróz. Má také močopudné účinky, ale v současné době je využíván pro tyto účely pouze v lidovém léčitelství. Vysokou výživnou hodnotu kořenům dodává obsah bílkovin a třikrát větší obsah cukrů, než má např. mrkev. Ze všech kořenových zelenin má pastinák největší obsah vitamínu C, dále vyniká obsahem draslíku, vápníku, fosforu a aromatických silic. Chuť kořenů je mírně nasládlá, kořenitá. Petrželi ale musíme přiznat jemnější chuť a vůni. Na rozdíl od jemnější petržele poskytuje pastinák více než dvojnásobné výnosy.

Pastinák
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Pastinák nám může nahradit kořenovou petržel

Pastinák je rostlina málo variabilní, proto se setkáme pouze se dvěma u nás povolenými odrůdami. Ta starší se jmenuje Dlouhý bílý a byla povolena již v roce 1946, nová odrůda Bielas byla povolena v roce 2002 a vyniká kratším stejnoměrným kořenem a bílou barvou. Odrůda je cenná především pro možnost pěstování v těžších a vlhčích půdách. Velmi kvalitní kořen poskytuje při pěstování na hrůbcích.

Publikováno: 21. 12. 2019, Autor: Ludmila Dušková (text a foto), Profil autora: Redakce