reklama

Každý zahrádkář by měl být sobě meteorologem

Meteorologie je věda, která se zabývá atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající. Poznatky meteorologie jsou nezbytné prakticky ve všech odvětvích lidské činnosti. Ale nejdůležitější je asi pro zemědělskou a zahradnickou činnost. A těžko bychom hledali drobného pěstitele či zahrádkáře, který nesleduje vývoj počasí, teplotu vzduchu či vydatnost srážek.

i (Zdroj: Jan Kopřiva)
Meteorologická stanice je velmi potřebné zařízení pro pěstitele (Zdroj: Jan Kopřiva)

Všichni víme, jaký poplach nastává, když se v předpovědi počasí objeví nebezpečí pozdních květnových mrazů. Řada pěstitelů si vede pravidelné záznamy o teplotách, větru, srážkách ale i intenzitě slunečního svitu či teplotě půdy. Pravidelným sledování se dají získat cenné informace pro úspěšné zahradničení.

Domácí meteorologická stanice
i (Zdroj: Jan Kopřiva)
Nemusíte si pořizovat velké a nákladné meteostanice, stačí vám domácí

Měření teploty

Měření teploty vzduchu patří k základním a přitom nejdůležitějším informacím. Teplota vzduchu se měří pomocí teploměru. Ten se umísťuje v meteorologické budce ve výšce 2 metrů nad zemí, a to zásadně ve stínu, protože slunce by měření hodně ovlivnilo. Pokud se měří tzv. přízemní teplota, teploměr se umisťuje 5 centimetrů nad zemí.  To je nutné dodržet i domácím měření. V předpovědi počasí slýcháme o teplotě například kolem 10 °C. Co tento pojem v praxi znamená? Vzhledem k teplotním odchylkám musíme počítat s případnou teplotou o 2 °C vyšší nebo naopak nižší. Proto při možné teplotě kolem 1 °C je nutné počítat i s teplotou pod nulou.  Teplotu vzduchu měříme ve stupních Celsia (°C) v časech 7, 14 a 21 hodin a z těchto hodnot můžeme určit průměrnou denní teplotu. Pocitové vnímání teploty lidským tělem je hodně závislé na podmínkách, ve kterých se nacházíme.

Větrná růžice na zahradu
i (Zdroj: Jan Kopřiva)
Větrný kohout se točí po větru a ukazuje směr

Pokud fouká silný vítr, tak se nám může teplota zdát až o několik stupňů nižší, než ji naměříme na teploměru. Perfektním pomocníkem každého amatérského meteorologa je minimo-maximální teploměr. Pořídíme ho za cenu kolem 300 korun. Je to teploměr ve tvaru „U“, který si pamatuje maximální a minimální dosaženou teplotu za sledované období. Pokud chceme hodnoty odstranit, jednoduše se teploměr vynuluje. Tento teploměr ocení především ti, kteří na zahrádku docházejí, ale chtějí mít přehled o nejvyšších a nejnižších teplotách.

Teploměr maximo-minimální
i (Zdroj: Jan Kopřiva)
Bez teploměru se měření neobejde

Teplota půdy

Důležitou hodnotou je pro zahradníka i teplota půdy. Teplota půdy je jedním z významných činitelů ovlivňujících přezimování kulturních rostlin, jejich klíčení, zakořenění a výživu. Ta se měří pomocí půdního teploměru. Jednoduchý skleněný půdní teploměr se skleněným stonkem se pořídí asi za 200 korun. Teplota půdy se v meteorologických stanicích měří ve 2, 5, 10, 20 ale i 50 a 100 centimetrech. Pro pěstitelské účely je nejdůležitější teplota v 10 centimetrech. Pomocí půdního teploměru na jaře snadno zjistíme, že je zem dostatečně prohřátá a můžeme přistoupit k výsadbě či výsevu. Například pro výsadbu brambor by měla být teplota v 10 centimetrech minimálně 7 stupňů. Při nižší teplotě brambory v půdě leží a nezačnou růst.

Teploměr do půdy
i (Zdroj: Jan Kopřiva)
I půdní teploměr má svoje opodstatnění

Srážky

Zalil nám déšť dostatečně zahradu? Tuto otázku si asi klademe po každé přeháňce. Množství srážek zjistíme jednoduchým měřícím zařízením – srážkoměrem. Prodávají se jako jednoduché plastové nádobky s cejchováním za cenu přímo lidovou (asi 50 korun). Srážkoměr umístíme na tyč asi 1 metr nad zemí v místě, kde nebude zastíněn stromy nebo stavbami. Na stupnici si pak zjistíme, kolik milimetrů nám napršelo. 1 milimetr je v přepočtu 1 litr vody na metr čtvereční. Pokud tedy zjistíme 20 milimetrů srážek, můžeme mít dobrý pocit, je to jako když se na metr čtvereční nalijí 2 desetilitrové konve vody.

Srážkoměr
i (Zdroj: Jan Kopřiva)
Díky srážkoměru lze vypočítat přísun vláhy v půdě

Meteostanice

Ti, kdo touží po přesnějších informacích o počasí na jejich zahradě, mohou si pořídit domácí meteostanici. Cena se pohybuje od několika set koruna ž po několik tisíc v závislosti na schopnostech zařízení. Jsou vybaveny přijímačem, který si umístíme do bytu, kde pak v pohodlí sledujeme venkovní děje a snímačem, který se umístí do zahrady, na stěnu domu apod. Propojení může být drátové i bezdrátové. Meteostanice slouží pro zjištění předpovědi počasí. Přesnost předpovědi meteostanice je okolo 75 % a platí pro následujících 6 -12 hodin. Meteostanice poskytující naprosto přesné informace o vnitřních i venkovních teplotách, vývoji tlaku a vlhkosti vzduchu, ale i fázích Slunce a Měsíce. Navíc jsou k dispozici v různých barevných provedeních, v kombinaci s fotorámečkem, s možností měření rychlosti větru a vždy se zobrazením naprosto přesného času řízeného rádiovým signálem.

Měření slunečního svitu
Sluneční svit je pro pěstitele velmi důležitý (Zdroj: Jan Kopřiva)
Velká meteorologická stanice
Meteorologická stanice zaznamenává průběh počasí (Zdroj: Jan Kopřiva)

Publikováno: 9. 1. 2020, Autor: Jan Kopřiva, Profil autora: Jan Kopřiva