Umělecké doplňky na českých zahradách jsou neuvěřitelné
Zahrady se u nás těší stále velké oblibě. Majitelé je neustále vylepšují, přestavují či doplňují o nové rostliny nebo stavební prvky. Samozřejmě každému se líbí něco jiného. Někdo upřednostňuje užitkovou zahradu, kde jsou v zákrytech kedlubny, rajčata či okurky, nikde ani plevílek a rostliny jako vysoustružené. Jiný dává přednost okrasné zahradě v anglickém stylu, další miluje japonské zahrady. Na další zahradě máme dojem, že zde začínají Alpy, vodopády šumí a po skalách horská květena. Není naším cílem následující zahradní doplňky kritizovat nebo dokonce odsuzovat. Prostě se majitelům líbí.
To, co se vidí na některých českých zahradách, je někdy přehlídka bizarnosti (Zdroj: Jan Kopřiva)
Zahrádka jako z pohádky
Pojďme toto letní brouzdání zahradami začít v říši pohádek. Pohádkovost zahrady vytváří zátiší o lišce a čápovi. Málokoho by asi napadlo při prohlídce plastových figurek na tržišti v blízkosti hranic s Německem najít přímo pohádkové kombinace. Figurky jsou opravdu přesné, barevné vyvedení naprosto dokonalé. Vzhledem k použitému materiálu jsou figurky prakticky nezničitelné, snad je barva kvalitní a po první zimě se neoloupe. Jediné, co by možná šlo vylepšit, by mohlo být doplnění pohádkové scenérie o džbán, vždyť ten ve zmíněné pohádce hraje hlavní roli!
Majitel této dekorace je nejspíš myslivec (Zdroj: Jan Kopřiva) Plastová zvířátka jako dekorace vypadají jako živá (Zdroj: Jan Kopřiva)
V hlavní roli zvířátka
To rodinka divočáků na upraveném trávníku říká jasně: majitel je nimrod nebo milovník zvěřiny, a především kančího guláše. Při bližším prozkoumání je ale jasné, že bachyně má nový kabát, tedy lak. Při dotazu majitel ochotně povypráví, jak se barva po prvním dešti oloupala, a tak nakoupil ty nejkvalitnější spreje a vytvořil nové osrstění, mnohem lepší, než prý bylo to původní. A tak se časem dočkají nástřiku i selátka. Jen sekání trávy je poněkud pracnější, musí asistovat manželka a při projíždění sekačky prasečí rodinku posunuje z jízdní dráhy stroje. Ale stojí to za to, o tom svědčí i zájem srnčího ratlíka na sousední zahradě, který poněkud zaniká v pozadí urostlých vepříků.
Pokud nemůžete chovat živého vepře, pořiďte si jeho plastikovou napodobeninu
Kovová okrasa
Další zahradní dekorace nebo možná i vegetace by se mohla honosit označením trvalé a prakticky nezničitelné. Těžko si jen představit, kolik metráků trubek, plechů a háků musel majitel nahromadit, než se mohl pustit do takto monstrózního díla. Rozhodně se mu nemůže zapřít zručnost a svářečské umění, které by mu mohl závidět i kozlík Šikula. A ty ohromné výhody ocelových slunečnic nebo vinice! Nevadí jim mráz, sucho ani mokro, nemusí se zalévat, přihnojovat, ošetřovat proti obalečům, mšicím nebo padlí. Jedinou péčí je po několika letech očistění drátěným kartáčem a pár plechovek barvy. A zahrada se rozzáří!
Tento strom sice plodí jako o život, ale nelze z něj ochutnat (Zdroj: Jan Kopřiva) Někdo potřebuje originální dekoraci přenést i na své obydlí (Zdroj: Jan Kopřiva)
Staré dobré retro
A máme tady recy zahradu. Osázet ale starý trakař, sud, kamenné koryto nebo hned celý žebřiňák není nic originálního. Ale taková vyřazená toaletní mísa, tak to je originál. Má přitom celou řadu výhod – nehnije ani nerezaví, má dostatečně velký vnitřní prostor, tím se do ní vejde dostatek zeminy a rostliny se mohou v klidu rozrůst. Nehrozí ani nebezpečí z nadbytku vody, odtokový otvor je dostatečně široký, vždyť je stavěný na odtok - no všeho možného. Zátiší by se možná ještě mohlo doplnit o vyřazené umyvadlo či dokonce vanu a „zelená“ koupelna by byla kompletní.
Nač vyhazovat starou WC mísu, když nám může ještě posloužit
Trocha gotiky neuškodí
Co tak mít vlastní kostelík? Ani to není nic nemožného. Tento se rozpíná uprostřed zeleninové zahrady. Ale je naprosto dokonalý. Má věž s opravdovým zvonem, v dolní části pak prostor pro malou kytičku a v levé části prosklenou niku s panenkou Marií. Celkový dojem narušoval při focení mladík s rotavátorem, který pečlivě připravoval okolní pozemek pro výsadbu květáků (sadba je již připravena vlevo od kostelíku). Není také úplně jasné, zda květákové hlavy nezacloní záhy kostelík a nevytvoří zde neprodyšný prales, z kterého snad bude vyčnívat alespoň kostelní věž se zvonem. Mimochodem, zvon má elektrický pohon a majitel ho na požádání kolemjdoucích velice ochotně spouští. Jen tím asi trochu plete sousedy, protože zvoní klekání i několikrát denně.
Originální kostelíček s funkční zvoničkou, i takové rarity lze objevit
Toto poněkud odlehčené putování po nápaditosti našich zahrad může inspirovat k dalšímu tvoření. I když se můžeme na takovou zahradní tvorbu dívat poněkud s úsměvem, rozhodně není nutné striktně ji odsuzovat. Jejich majitelům se to prostě líbí, dali do toho vlastní nápad, nemalé finanční prostředky, rukodělný um a lásku. Je nemístné označovat to rezolutně za kýč, protože co je vlastně v dnešní době kýčovité?
