Vzhledem k tomu, že jsou v zimě dřeviny ve vegetačním útlumu, nastává ideální doba pro kácení a zimní řez stromů a keřů. Nejen kácení, ale i takové ořezávání se však neobejde bez svých pravidel. Pravidla tu jsou proto, aby vaše péče dřevinám v konečném výsledku místo pomoci neublížila. Pokud se jich budete držet, budete za svou péči odměněni bohatou úrodou.
Pravidla pro zimní ořezávání dřevin by měl znát každý zahradník (Zdroj: Depositphotos)
Proč se provádí zimní ořez dřevin?
Zimní ořez dřevin je důležité provádět proto, aby stromy a keře prospívaly, omládly a plodily. Prořez navíc umožňuje odstranit odumřelé, staré a nemocné větve, které tak uvolní místo novým. Řezání se provádí i tehdy, když větve stromu zasahují do elektrického vedení, oken, sousedního pozemku, altánů, pergol i chodníků. Řez usměrňuje velikost koruny, tvaruje jí a vyrovnává poměry mezi růstem a plodností. Zabraňuje tomu, aby stromy a keře rostly divoce a důsledkem toho méně plodily. Řez rovněž napomáhá ke zpevnění koruny. Prodlužuje dřevinám jejich životnost. Aby však toto řezání bylo úspěšné, je zapotřebí znát a dodržovat jistá pravidla, abyste stromům a keřům v konečném výsledku spíše neuškodili.
Výchovné řezání dřevin se provádí v jejich prvních letech života a jeho úkolem je strom a keř tvarovat. Řez také podporuje zakořenění a intenzivnější růst nadzemních částí. Výchovný řez se aplikuje do dvou až tří let u bobulovin, do čtyř let peckovin a do pěti až šesti let u jádrovin. Stromky vysazené na podzim poprvé řežte až v předjaří. Ty, které sázíte na jaře, řežte při výsadbě.
Udržovací řezy mají za cíl zachovat rovnováhu mezi růstem a plodností v nadcházejícím období. Odstraňují se dovnitř rostoucí výhony. Omezením nadměrné plodnosti získáte kvalitní vyrovnanou sklizeň, a také i kvalitní a větší plody. Důležité je u toho řezat na větevní kroužek, tedy asi 2 milimetry nad patu výhonu.
Zmlazovací řezy se používají tehdy, když dřevina začíná stárnout, větve začínají schnout, snižuje se kvalita sklizně a dřevina přestává růst.
Řezání stromů a keřů by mělo proběhnout optimálně dvakrát ročně. Jedno prořezávání se provádí v létě, a to druhé se provádí v zimě nebo v předjaří. Zimní prořezání by přitom mělo probíhat v době od února do března. Pokud je však teplá zima, s řezáním je možné začít už v prosinci. Podle odborníků byl dlouho považován zimní řez za důležitější než ten letní, ale v poslední době odborníci mění názor.
Dříve, než se pustíte do zimního řezání stromů a keřů
Před provedením prořezu je nutné dobře znát každý druh stromu a keře, který se chystáte ořezat. Důležité je i znát způsob růstu a plodnosti. Ohled je nutno brát i na stáří dřeviny a pěstební tvar. Vliv na řez má i podnož dané odrůdy. V případě, že tyto okolnosti neznáte, nechte tuto péči raději na odborníkovi. Jinak si každý strom důkladně prohlédněte a řez si pořádně promyslete. Při řezání začněte vždy s tím, že nejprve odříznete nebo zkrátíte nalomené, nemocné a napadené větve. Po řezu očistěte výhony z kmene a odstraňte kořenové výmladky.
Ani zimní řez však není možné provádět kdykoliv. Teplota by se u prořezávání měla vždy pohybovat nad nulou. Nezbytné je i zvolit tu správnou dobu podle toho, kdy stromy a keře nastupují do vegetace. Řez je totiž nutné provést dříve. Nejprve se ořezávají maliníky a ostružiníky, pak jsou na řadě jádroviny. Peckoviny je nutno řezat podle citlivosti k nízkým teplotám. Nejprve proto začněte slivoněmi a višněmi, pak pokračujte třešněmi, a nakonec prořežte broskvoně, meruňky a nektarinky. Méně známé ovocné druhy je nutno řezat s ohledem k jejich citlivosti k mrazům a rychlosti rašení.
V předjarním období se pak řežou i starší stromy. Je to snazší a hrozí zde menší riziko poškození, protože pupeny v této době už nejsou tak náchylné k vylomení. Starší stromy obvykle potřebují omlazující řez. Možné je u toho strom radikálně ořezat, a to i se silnými kosterními větvemi. Nebojte se toho. Ale postupujte přitom správně. Nejprve odstraňte všechny polokosterní větve a teprve až pak postupně odstraňujte kosterní směrem k její bázi. Ve chvíli, když se dostanete ke kmeni, zbylou větev odstraňte zhruba 30 až 50 centimetrů od kmene. Proveďte to přitom tak, že celou větev nejprve nařízněte do jedné třetiny zespodu, tím zabráníte zatržení dřeva a pak to samé proveďte i z horní strany. Zbylý pahýl nakonec seřízněte na větevní kroužek. Ránu bezprostředně po řezu zahlaďte zahradnickou žabkou. Vhodné je ránu ošetřit i stromovým balzámem nebo jiným vhodným nátěrem (například latexem s tekutým měďnatým fungicidem). Doporučujeme celý proces zmlazování rozdělit do třech po sobě jdoucích let. Vzhledem k tomu, že celý proces není zrovna nejjednodušší, je více než dobré obrátit se na specialistu - arboristu. Vyzná se v dané problematice, má potřebné vybavení a mimo jiné má i horolezecký výcvik a jištění.
Při řezání si dejte pozor, abyste nedělali příliš velké rány. Mohou způsobit pozvolné odumírání stromu. U ovocných stromů by proto rána neměla přesahovat 5 cm, výjimečně 10 cm.
Výhony se zkracují pouze v prvních pěti letech života stromu. Jinak to už je zbytečné a nesmyslné.
Pozor si dejte i na neustálé vyholování větví uprostřed koruny. Pak se totiž plody budou nacházet jen na periferii koruny. Plody se navíc i hůře očesávají. Strom se často proto i láme.
Každoroční řez není vždy zapotřebí.
Díky neznalosti správného řezu se často stává, že strom má nevzhledné pahýly. Ty však postupně odumírají a skýtají prostor pro dřevokazné houby. Opakem pahýlu je límec, způsobený odřezáním i části ponechané větve. Tato rána je velká a nedokáže se zhojit.
Při ořezu se vyvarujte i příliš radikálnímu řezu. Strom by měl přijít maximálně o ¼ koruny.
