Majitelé vytápěných skleníků nemají volno ani v lednu, kdy ostatní zahrádkáři pouze přemýšlejí o budoucích výsevech. Již koncem ledna mnozí vysévají zeleniny pro ranou sklizeň. Povíme si tedy o lednových výsevech trochu víc.
Pro ranou sklizeň volíme lednové výsevy (Zdroj: Ludmila Dušková)
Především u papriky se osvědčuje pro lednové výsevy celá řada odrůd, jako je např. PCR, Štěpánka, Josef F1, Stalagnit. Z rajčat se pro rané výsevy hodí Start F1, Pedro F1, Palava F1, ze skleníkových okurek je v oblibě Saturn F1, Santos F1 či Saladin F1, z krátkých hadovek se vyplatí Sherpa F1 či Pony F1.
Již v lednu vyséváme odrůdy paprik (Zdroj: Ludmila Dušková) Nezapomeneme ani na vysévání semen okurek (Zdroj: Ludmila Dušková)
U brukvovité zeleniny vyséváme květák a kedlubny k rychlení. Vhodné jsou odrůdy Beta, Delta, z kedluben pak je vynikající svou máslovou chutí modrá odrůda Blankyt, nebo z hybridních Kref F1 či Kartágo F1. U kedluben však budeme opatrní na přímé hnojení chlévským hnojem, mladé bulvy jsou náchylné k praskání vlivem nadměrného obsahu dusíku.
Kedlubny nesmí chybět v žádné jarní sklizni (Zdroj: Ludmila Dušková) A radost nám udělají i plné bulvy květáku z lednového výsevu (Zdroj: Ludmila Dušková)
Z prosincových výsevů již je možné vysazovat mladé sazenice salátu či nadále vysévat odrůdy k rychlení jako např. Safír, Smaragd, Apollo a mnoho dalších. Konec ledna je také vhodným termínem pro výsevy ředkviček k rychlení, jako je např. odrůda Slovana, Faraon či Prima.
Vyplatí se ale vysít i celer, a to platí i pro ty, kteří se rozhodnou vypěstovat si vlastní sadbu třeba za oknem. Celer je teplomilná zelenina s dlouhou vegetační dobou 180 až 240 dní od výsevu do sklizně. Proto je nutné začít s výsevem včas, nejlépe v lednu nebo začátkem února. Opožděné výsevy vedou k nedostatečnému vývinu bulev. Výsev provádíme do misek nebo truhlíků do velmi jemného, nejlépe předem prosátého substrátu. Pokud nemáme teplý skleník, umístíme výsevy na okno. Semena pomalu klíčí, proto je nutné dbát na stejnoměrnou vlhkost substrátu. Opatrná zálivka je předpokladem úspěšného vyklíčení jemných semen, která se navíc vyplatí vysít řídce a velmi mělce.
Po vyrašení malých rostlinek je právě řídký výsev důležitý, kdy drobné jedince ve stadiu děložních lístků přepichujeme znovu do truhlíku na vzdálenost asi 3 cm od sebe. Za několik týdnů, když povyrostou, je přesazujeme ještě jednou, tentokrát na vzdálenost asi 8 cm do sadbovačů po jedné rostlině. Při každém přesazování zkracujeme rostlinkám kořínky asi o jednu třetinu až polovinu. Zkracování vede k lepšímu vývinu kořenové soustavy. Sazeničky celeru jsou choulostivé na chlad, proto začneme s otužováním až několik týdnů před výsadbou. Právě nachlazení mladých rostlinek může vést k tvorbě květu během léta.
Nízké teploty nad nulou vedou totiž k jarovizaci a následné tvorbě květenství. V takovém případě se bulva vůbec nevyvine. Předpěstované silné rostliny se vysazují na stanoviště až ve druhé polovině května do dobře předem vyhnojené půdy. Sazenicím ještě jednou zkrátíme kořínky a částečně i listy a vysazujeme je mělce, pouze tak hluboko jak rostly v sadbovači. „Utopení“ rostlin vede k tvorbě bohaté listové růžice na úkor podzemní části. Výsadba se provádí do sponu 40×40 cm. Vysazené rostliny pravidelně zaléváme až do jejich ujmutí.
Doposud nejžádanější a nejpěstovanější odrůdou je Maxim, ale máme v současné době několik nových odrůd, které stávající předčí především velikostí a kvalitou sklizených bulev. Další odrůdou je Albín – vysoce výnosná odrůda určená pro podzimní sklizeň. Bulva je velká a kulatá. Převážná část vyčnívá nad zem a kořenový systém vyrůstá pouze z její spodní části. Výraznou kvalitativní vlastností odrůdy je čistě bílá barva dužniny a odolnost proti tvorbě dutiny. Vzhledem k tomu, že rostliny neobsahují antokyan, dužnina nemění barvu ani při konzervárenském či mrazírenském zpracování. Má univerzální použití a bez problémů lze bulvy dlouhodobě skladovat.
Odměnou za naší píli nám budou velké a kvalitní bulvy
Asterix F1 – nová kvalitní hybridní odrůda, velmi výnosná s hladkou bulvou bez dutin. Poměrně odolná k nepříznivým podmínkám. Bílá dužnina bez tendencí ke změnám barvy po uvaření je vhodná i pro průmyslové zpracování. Má vynikající skladovatelnost a je odolná k vybíhání. Vegetační doba je asi 140 dní od výsadby.
