Stejně tak, jako každou činnost, i setí a výsadbu rostlin v zahradě musíme řádně plánovat. Nejen že každá rostlina má odlišné požadavky na půdu, vláhu nebo množství světla, některé druhy spolu zase velmi dobře prosperují. Jiné se pro změnu nesnesou nebo spolu být na jednom místě nemohou z důvodu prevence rizik před napadením chorobami. Jaký zvolit postup u plánování výsevů a výsadby? Na co si ještě musíme dát pozor, abychom byli spokojení s úrodou na podzim?
Plán setí a výsadby vám ušetří na zahradě starosti (Zdroj: Depositphotos)
Plány na setí a výsadbu v zahradě tvořte vždy v průběhu roku. Podle toho, jak máte zahradu osázenou, zvolte rozložení rostlin v zahradě pro následující rok. Hlavními zásadami pěstování na zahradě je nepěstovat na přemokřené půdě bez drenáže a pravidelně střídat stanoviště. Druhý jmenovaný aspekt je velmi důležitý z pohledu na přirozenou ochranu půdy před jejím jednostranným vyčerpáním a také prevencí před některými závažnými chorobami, které se v zahradě vlivem špatných postupů mohou vyskytnout.
Zeleninová zahrada může nejen fungovat, ale když je zdravá, pak je o to krásnější
Dobrý plán je lepší než deset postřiků
Řádné naplánování výsevů a výsadeb v zahradě má pozitivní dopad na celkové zdraví všech rostlin, stromů a keřů, které v zahradě rostou. Nejen, že na jaře se pustíme do osazování a vysévání do záhonů, ale můžeme pro to využít například černý úhor pod ovocnými stromy, což je bezplevelný pás, který je pravidelně kypřený a půda je zde ve vynikající kondici. Zde velmi dobře roste například lichořeřišnice nebo aksamitník. Tyto dva druhy v zahradě odpudí slimáky a aksamitník navíc zabije půdní háďátka. Jsou to malé hlístice, způsobující zakrnění, otoky a hnilobu nadzemních částí rostlin, nejen u cibulovin.
Aksamitníkům se bude výborně dařit pod stromy a ještě je ochrání
Důležité je také plánování výsadby cibule a česneku vzhledem k vyhnojení záhonů. Obecně platí, že cibule ani česnek nemají rády přímé hnojení kravským nebo jiným hnojem, zde je zapotřebí jako zdroj živin využít kompostu, posekané trávy, listí a dalšího odpadu. U jiných plodin, jako jsou brambory, papriky, okurky, rajčata nebo celer můžeme naplánovat výsadbu tak, že tyto plodiny mohou být na záhonech i se silnějším vyhnojením. Příliš hnoje je ale také na škodu, protože přemíra dusíku způsobí oslabení přirozené ochrany rostlin proti škůdcům a nemocem.
Plánování provádějte i tak, aby bylo zohledněno použití hnoje při rytí
Plánování na místech, která vysychají
Polohy v zahradě, které rychle vysychají a špatně zadržují vodu, si zaslouží zvláštní přístup. Kromě plánování je zde zapotřebí řádné zarytí velkého množství organického materiálu, který se přemění v humus. Ten půdní vlastnosti významným způsobem zlepšuje. Osetí nebo osázení různými rozvětvenými letničkami nižšího vzrůstu, případně použití trvalek tam, kde jsou podmínky stále nepříznivé, může ze zahrady v době květu vykouzlit krásné místo pro odpočinek, které je obohacené různými barvami. Kvetoucí rostliny taktéž přitahují opylovače.
Pěstování zeleniny formou smíšených kultur je velmi zajímavým počinem, který vzešel na přírodních zahradách, kde je primárním cílem navodit takové prostředí pro zeleň, kdy sama svoji činností brání vyčerpání půdy a posiluje odolnost proti nejrůznějším nečekaným hostům v podobě chorob a škůdců. V klasických zahradách lze tímto způsobem pěstování dosáhnout vysokého výnosu i za mírně nepříznivých podmínek. Velmi oblíbenou kombinací je pěstování fazolu, kopru, okurek, případně také rukoly nebo kozlíčku. Zde má fazol zásadní význam. Svoji rozkladitou stavbou chrání proti vysychání půdy a jeho kořeny obohacují půdu. Částečně pokryvný je i kopr, který slouží především jako rychlý zdroj vitaminů. Okurkám se zde bude velmi dobře dařit, protože vedle fazolu mají stále dost živin. Zajímavé je, že po nasázení více druhů zeleniny na jeden záhon je následně půda ve velmi dobrém stavu oproti místu, kde je pěstován pouze jeden druh plodiny.
Smíšená kultura zeleniny a letniček je geniální, může si doplňovat živiny a chránit se proti škůdcům
Které druhy zeleniny se spolu nesnesou
V rámci tvorby osevních a sadebních plánů pro tvorbu zeleninové zahrady vždy porovnávejte mezi sebou a prostřídávejte tak, aby se každý druh na jeden záhon dostal po čtyřech až pěti letech. Tím zabráníme sníženému výnosu, danému jednostrannou únavou půdy. Také k sobě dávejte jen ty druhy, které netrpí na stejné nemoci. Pro zjednodušení uvádíme několik příkladů rostlin, které k sobě nikdy nedávejte:
