I v zimě potřebují pokojové rostliny péči. Zima pro ně totiž představuje stresové období, které bez úhony přečkají jen silní a zdraví jedinci. Musíme se proto o ně náležitě postarat a zajistit jim optimální podmínky, aby zimu ve zdraví přežily a po další rok nás těšily svou krásou a bohatostí květů.
Pokojové rostliny i v zimě potřebují naši péči (Zdroj: Depositphotos)
Péče o pokojové rostliny v zimním období
Rostliny se musí vypořádat s nedostatkem světla, a to nejen s jeho intenzitou, ale i délkou. Mnohdy se na jejich zdravotním stavu podepíše i nesprávná péče, když se v zimním období o pokojové rostliny nesprávně staráme. Ve snaze květinám dopřát to nejlepší děláme někdy více, než je potřeba a přesně to rostlinám škodí. Základním předpokladem je dobrý zdravotní stav. Naprostá většina pokojovek miluje sezónní letnění, tedy letní pobyt na zahradě, balkonu či terase.
Po celou letní sezónu pečlivě přihnojujeme a pravidelně zaléváme. Pravidelná kontrola a včasná ochrana proti nepříjemným škůdcům by měla být samozřejmostí. Na podzim zpravidla v průběhu října nastává čas, kdy se pokojovky vrací domů. Pokud jsme je v létě nezanedbali, máme před sebou silné, zdravé a bujně narostlé rostliny. Přechod do bytu by měl být co nejméně násilný. Vždy je přemísťujeme dříve, než přijdou první mrazy, dokonce i lehký mráz není vhodný. Rostliny nemusí vyloženě spálit, ale znamená silný stres. Nesvědčí zejména tropickým rostlinám, například orchidejím. Pokud se noční teploty sníží k 5 °C, je to signál k jejich přemístění. Nejprve otřeme nebo omyjeme květináče, misky či okrasné obaly a odstraníme suché listy. Na podzim nikdy nepřesazujeme, to je vyloženě jarní záležitost. Vždy je přeneseme na to nejsvětlejší místo v bytě či domě, ideálně přímo k oknu.
Pokojové květiny budou mít vždy tendenci se vytahovat za zdrojem světla a jejich růst může být velmi jednostranný. Předejdeme tomu otáčením květináče v pravidelných intervalech. Květiny, které mají nasazeno na květ, jako jsou například vánoční či velikonoční kaktusy, kamélie a gardénie, neotáčíme. Mohlo by dojít k opadu či zaschnutí poupat. V zimě nepřeléváme, zálivka musí být spíše mírnější. Zemina by vždy měla mírně vyschnout, trvalé přemokření velmi škodí. Rovněž bychom měli mít pod kontrolou teplotu, přetopené interiéry květinám nesvědčí. Ideální teplota je kolem 22 °C, v noci může klesnout, přes den pak i o něco vystoupat.
Většina druhů miluje pravidelné mlžení, které zajistí zvlhčení okolí rostlin. Pokojovky udržujeme v čistotě a pravidelně odstraňujeme suché listy. Důležitá je také častá kontrola rostlin, kdy hledáme začínající příznaky napadení chorobou nebo škůdci. Bdělost je na místě, zejména pokud si přinášíme novou rostlinu, se kterou si můžeme přinést nepříjemné molice nebo červce. Také větrání by mělo probíhat velmi opatrně, průvan studeného vzduchu rostliny nesnášejí. Vždy větrejte přes okno, na kterém žádné rostliny nejsou.
Pokojové květiny potřebují zvlášť v zimě dostatek světla
Zima je pro naše pokojové květiny tvrdou zkouškou, mnoho z nich bohužel právě v zimním období uhyne. Důvodů je hned několik. Krátké dny neposkytují mnoho slunečního jasu a rostliny trpí jeho nedostatkem. Typický zimní den je navíc pošmourný, se sluncem schovaným za mraky. Dalším stresujícím faktorem jsou podmínky bytů.
Úměrně a citlivě větrejte, ale nevystavujte pokojové rostliny nadměrnému chladu
Většina domácností je vybavena ústředním topením, kdy jsou tělesa umístěna přímo pod okny. Horký vzduch sálající vzhůru naprostá většina pokojovek nesnáší. Vzdušná vlhkost v prostoru se pohybuje jen okolo 40 %, což je velmi málo. Vysoká teplota spolu s nedostatečnou vzdušnou vlhkostí má za následek zasychání listů a přílišné vysychání substrátu. Oslabené rostliny jsou také v zimním období velmi náchylné k napadení škůdci a chorobami. Rostlinným škůdcům naopak suché a teplé klima vyhovuje a jejich atak je mnohdy velmi rychlý. Pokud nepodchytíme jejich rozvoj včas, pozdě provedený postřik nemusí vůbec zabrat.
Umisťujte pokojové rostliny stranou od ústředního topení
V zimě, kdy teploty klesnou pod bod mrazu, je velmi nebezpečné i takové větrání. Protože pokud otevřete okno nebo balkónové dveře, proud ledového vzduchu může přivodit rostlinám pořádný šok, na který reagují omrznutím či okamžitým opadem listů. Schopnost regenerace je odlišná podle rostlinného druhu, někdy k ní bohužel nedojde vůbec a celá rostlina odumírá. Neméně důležitým kritériem je i zálivka. Ve snaze dopřát našim zeleným přátelům co nejvíce je mnohdy zálivka příliš vydatná a přelité rostliny nezřídka kdy odumírají z důvodu uhnití.
Někdy ale prevence nestačí a květiny jsou i tak napadeny nepříjemnými škůdci nebo chorobami. Velmi důležité je rostliny pravidelně prohlížet, abyste případné napadení objevili co nejdříve ve chvíli, kdy se dá léčit mnohem snadněji. Při volbě postřiku však buďte opatrní a uvědomte si, že chemické přípravky jsou k aplikaci v uzavřené místnosti, kde často jíme nebo odpočíváme, případně jsou v bytě děti či domácí zvířata, zcela nevhodné. Vdechování výparů z těchto přípravků či přímý kontakt s nimi je totiž škodlivý pro zdraví. Mnohem zajímavějším řešením nabízí hned celá řada přípravků ekologických, na zdraví lidí i domácích zvířat neškodných.
Přípravky a pomůcky
Základem ochrany proti škůdcům jsou vizuální lapače. Především se jedná o plastové trojúhelníčky opatřené nevysychavým lepidlem, které se prodávají ve žluté a modré barvě. Zbarvení je cílené, vychází z citlivosti hmyzu na různé barvy. Žluté slouží k odchytu molic, mšic či smutnic, modré pak zabírají na třásněnky. Lapač by měl být umístěn u rostlin celoročně, a v případě polepení škůdci je nutné jej okamžitě vyměnit za nový.
Pokud se škůdce objeví, zkuste přípravek Biool, který likviduje především mladší vývojová stadia molic, mšic, smutnic, červců, třásněnek a puklic, včetně jejich vajíček.
Ze všeho nejhorší je likvidace puklic. Jejich povrch je chráněn ochranným voskovým štítkem, který zabraňuje pronikání přípravku ke škůdci. Tady musíme většinou trpělivě mechanicky otírat rostlinu štětečkem či vatou namočenou ve slabém roztoku lihu. Úspěšnost spočívá zejména v důkladném odstranění dospělců a omytí mladších vývojových stadií.
Velmi častým problémem je také výskyt smutnic. Larvy smutnic poškozují nejslabší kořínky především mladých rostlin. Zemina v květináčích by se neměla přemokřovat, spíše volit spodní zálivku do misek. Proti smutnicím aplikujte parazitické hlístice (Steinernema feltiae).
Další možnost napadení našich pokojových rostlin představují houbové choroby. Nejčastěji můžeme pozorovat padlí, které se projevuje výskytem velmi nápadných moučnatých povlaků na listech. Vyzkoušejte biologický postřik na bázi minerálních olejů. Tyto přípravky nemají ochrannou lhůtu, jsou zdravotně nezávadné pro lidi i domácí zvířata.
Pokud však je již napadení jak chorobou, tak škůdcem v příliš pokročilém stavu a přípravky biologické nestačí, pak jsme nuceni sáhnout pro postřik chemický. Zde je však nutné přísně dodržovat koncentrace i způsoby aplikace uvedené v návodu.
Při nákupu nových rostlin je vždy dobře prohlédněte, velmi často si nebezpečné zárodky přinesete domů.
Kvetení pokojovek v zimě
Některé pokojovky kvetou i přes zimu, těch si v interiéru zvlášť ceníme. Jejich zástupcem je třeba ibišek (Hybiscus rosa-sinensis). Rostlina pěkně kvete i v létě, zejména je-li umístěna venku. Na podzim můžeme bujně narostlé výhony zakrátit o polovinu, po několika týdnech se vytvoří nové květy. Někomu se osvědčila i jiná technika. Ibišek na podzim neřežeme, ale silně jej omladíme až po Vánocích. Bohatě pak pokvete zejména v předjaří.
Velmi dekorativní je také kvetoucí vánoční kaktus (Schlumbergera truncata). Aby vykvetl v období adventu, je potřeba dodržet několik zásad. Kaktus miluje letnění, na podzim ho přeneseme ze zahrady do chladnější místnosti s dostatkem světla. Zálivku udržujeme jen mírnou. Většinou je ideální chodba nebo hala. Za 2-3 měsíce kaktus nasadí poupata. Ve chvíli, kdy jsou poupata ještě malá, jej přeneseme do místnosti, kde chceme, aby dokvetl. Místnost by neměla být o moc teplejší, rovněž suchý vzduch škodí a poupata mohou opadat. Kaktus většinou kvete v období prosince až února. Jestliže chceme, aby nám kaktus vykvetl i další rok, po odkvětu mu dopřejeme vegetační klid. Zmírníme zálivku a vrátíme jej na původní místo. Na jaře jej přeneseme na přistíněné místo na balkoně nebo na zahradě.
Zimní období patří také bramboříkům (Cyclamen). Bramboříky jsou tradiční rostliny, jejichž obliba je po mnoho let stále stejně vysoká. Prodávají se v mnoha formách. Liší se barvou květu a kresbou listu, proměnlivá je i jejich velikost. Tzv. minibramboříky se výborně hodí například na psací stůl. Pokud si koupíte brambořík a chcete, aby dlouho nakvétal, postavte jej na světlé místo s nižší teplotou. Pravidelné denní mlžení odstátou vodou mu velmi prospívá. Naopak velmi špatně reaguje na přeschnutí. Rychle svěsí listy i květy, proto vždy pamatujeme na pravidelnou zálivku. Vzhled rostliny podpoří i pravidelné odstraňování odkvetlých květů.
Bramboříky získaly oblibu jako vánoční květiny na stůl
K podzimnímu a zimnímu období se hodí například také orchideje, které stále představují oblíbený dárek. Svůj byt můžete doladit také azalkami a malými pokojovými jehličnany, z nichž je cypřišek (Cupressus macrocarpa) ten nejkrásnější.
Na podzim a v zimě se doma zdržujeme přeci jen častěji než v létě. Měli bychom být obklopeni prostředím, které bude příjemné a kde se budeme cítit dobře. Celek výborně doladí i zdánlivé detaily, jako jsou například květiny a jejich pěstební nádoby. Snažte se zachovat barevnou jednotnost a styl, který bude ladit s vaším bytem. Zimě vévodí červená, zlatá nebo čistě bílá barva. Zkuste dekorační obaly přes zimu vyměnit za nové, vyladěné do barev zimy.
Menším sukulentům se bude dobře dařit ve speciálních nádobách a floráriích
Vytvářet můžete i jednoduchá zátiší, kdy nakombinujete rostliny s dostupnými doplňky. Velmi oblíbené jsou skleněné láhve, kameny a dřevěné bedničky. Kolem Vánoc můžete použít také dekorativní ozdoby, skleněné koule, nebo například háčkované figurky.
