Zima je ten pravý čas, kdy si pěstitelé hoví v teple. V tuto dobu přeci i stromy odpočívají, s ochranou stromů proti chorobám a škůdcům se začne až v předjarním období. To je ale mylná představa. Právě v zimě začíná boj s kadeřavostí broskvoní a celou řadou škůdců.
![](https://img.primadoma.cz/w_10/81/2a/column/812ac10aa9c7d464651bde3666e15d95_118079-kaderavost-broskvone-2.jpg)
První ochrana stromů před škůdci a chorobami
Kadeřavost broskvoní je choroba, způsobená houbou Taphrina deformans. Ta přezimuje většinou na povrchu rostlin v korunách stromů, někdy i pod šupinami pupenů. Je rozšířena ve všech oblastech světa, kde se broskvoně pěstují. Typickým příznakem jsou žluté a červené části mladých rašících listů brzy na jaře. Poškozené části listy jsou silnější, vrásčité až zkadeřené, předčasně opadávají. U silně napadených stromů se mohou svinovat, hnědnout, a přitom zůstávají viset na větvích. U takto napadených stromů je násada plodů nižší. Někdy bývají napadány i zelené výhony, které pak zesilují a deformují se. Méně časté je napadení plodů. Projevuje se nepravidelnými, vrásčitými skvrnami červeného zabarvení.
![Kadeřavost broskvoní](https://img.primadoma.cz/w_10/8d/1a/column/8d1adfbaa861f94386b9237cbbd3553d_118080-kaderavost-broskvone-3-1.jpg)
Mezi drobnými pěstiteli stále přetrvává starší způsob ochrany, tj. postřik fungicidem 1x na začátku rašení terminálních pupenů. Dlouhodobý výzkum ale prokázal, že tato metoda ochrany je nepostačující. Několikaleté výzkumy na 7 lokalitách v severní Itálii (region Emilia – Romagna, oblast Ravenny a Forli) prokázaly, že rozhodující faktor rizika vzniku infekce je v závislosti na teplotě a srážkách během zimního období. Bylo zjištěno, že k infekci dochází při srážkách od 9 mm a teplotě 3,1 až 3,5 °C. K tomuto účelu si mohou drobní pěstitelé umístit na zahradu jednoduchý srážkoměr a venkovní teploměr a potřebné údaje tak sledovat sami. Broskvoně se stávají náchylné k infekci od ledna do poloviny března, tj. ve fázi objevení se vrcholku listu vrcholového listového pupenu. Stromy pak zůstávají náchylné k infekci nejméně po dobu 9 týdnů. Všeobecně je proto vhodné provádět 3 ošetření v období leden až březen, při denní teplotě alespoň 5 °C. K ošetření jsou vhodné přípravky Delan 700WG, Dithane DG, Syllit 65 nebo Kocide. Tyto přípravky by se měly střídat. Jakékoliv ošetření později, než v době květů je zcela neúčinné. Nyní je také ten pravý čas vyhlásit válku škodlivým roztočům.
![Vlnovníkovci](https://img.primadoma.cz/r/56/09/column/56098e23255099f0585fcf025333ccbb_118082-listy-hrusky-napadene-roztocem-vlnovnikem-1.jpg)
![Hálčivci](https://img.primadoma.cz/r/35/09/column/35092046eadd8b5127652973b9fcf21c_118081-list-revy-napadeny-halcivcem-1.jpg)
Svilušky a hálčivci
Sviluška ovocná (Panonychus ulmi), sviluška chmelová (Tetranychus urticae), hálčivci (Aculus schlechtendali, Calepitrimerus vitis) či vlnovníkovci (Eriophyes vitis) dokážou ve vinicích a ovocných zahradách způsobit zasychání rašících letorostů, negativně ovlivňují vyzrávání dřeva a celkově snižují kvalitu i množství plodů. K jejich likvidaci se úspěchem nejen u nás a na Slovensku, ale i ve Francii, Německu a Rakousku používá biologický způsob likvidace pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Je to drobný, asi 0,6 mm velký roztoč mléčné bílé barvy. Pro člověka, teplokrevné živočichy a včely je naprosto neškodný. Tento roztoč má obdivuhodnou bioregulační kapacitu. Jedna samice druhu Typhlodromus pyri vysaje za jeden den asi 8 dospělců svilušky nebo až 320 hálčivců. Během svého života tak vysaje jedna samice dravého roztoče asi 450 dospělých svilušek a zhruba 18 000 hálčivců. Na jednom keři révy vinné je během jedné vegetace populace dravého roztoče teoreticky schopna zlikvidovat více jak 1 milión svilušek a více jak 40 miliónů hálčivců. Přitom je to způsob ochrany naprosto ekologický, který nezatěžuje životní prostředí a neustále pracuje bez jakéhokoliv zásahu člověka. Řada drobných pěstitelů dravého roztoče již používá.
![Svilušky](https://img.primadoma.cz/r/06/33/column/063327c427b839a42ca0213a073c3a2d_118077-dospelci-a-larvy-svilusky-ovocne.jpg)
![Hálčivci jsou pohromou](https://img.primadoma.cz/r/79/d1/column/79d1bb5970e111ca5c0aa09620947564_118083-napadeni-roztocem-halcivcem-2.jpg)
Chyby při používání roztočů
- Dravý roztoč likviduje škodlivé roztoče ovocných stromů a révy vinné, nikoliv mšice nebo červce.
- Roztoči pro zimní aplikace se dodávají v klidovém stadiu v plstěných pásech, což je pouze v období prosinec až začátku března.
- V jednom plstěném pásu je zhruba 20 přezimujících samic, je proto nutné tyto pásy uchovávat v teplotě do 5 °C, s umístěním na stromy neotálet.
- Na každý ovocný strom připevníme minimálně 3 plstěné pásky s roztoči.
- První rok po vysazení je označován jako rok náběhový, což znamená, že v tomto roce nemusí být přímá ochrana maximální, neboť roztoči se teprve rozmnožují podle intenzity škůdců na potřebný stav populace.
- Výsadba roztoče Typhlodromus pyri se provádí pouze 1x po dobu existence sadu nebo vinice, to jen ovšem za předpokladu, že jej nezahubíme aplikací nevhodných chemických přípravků.
- Je bezpodmínečně nutné používat pouze přípravky doporučené v návodu.
- Pokud by došlo k úplnému vyhubení škůdců, dokáže dravý roztoči dlouhodobě hladovět nebo žije z pylu či spor fytopatogenních hub, obava, že zahyne, je zbytečná.
- Využití tohoto predátora je v porostech jádrovin, peckovin, ořešáků, révy vinné – všude kde nás trápí některé druhy roztočů.
![Dravý roztoč](https://img.primadoma.cz/r/79/38/column/79382de72237fa69c8f56f0c17733f25_118078-dravy-roztoc-typhlodromus-pyri.jpg)
![Lepové pásy](https://img.primadoma.cz/r/44/a9/column/44a94851f5bc73917c186bf6090bdc90_118084-upevnovani-plstenych-pasu-s-roztocem-typhlodromus-pyri-4.jpg)
Publikováno: 17. 1. 2020, Autor: Jan Kopřiva (text a foto), Profil autora: Jan Kopřiva