reklama

Využijte záhony po sklizni k přípravě na jaro

Blíží se sezóna, která je pro mnoho lidí obživou nebo celoživotním koníčkem. Základem úspěchu bohaté sklizně je správná podzimní příprava. Již v tuto roční dobu je možné se rozhodnout, zda záhony po sklizni zrýt a nechat odpočívat, nebo je možné půdu využít k opětovnému zasetí či sázení. Volba, jak lze záhony po sklizni využít, je pouze na vás.

i (Zdroj: Depositphotos)
Využijte záhony po sklizni k přípravě na jaro (Zdroj: Depositphotos)

Jak využít záhony po sklizni a připravit je na novou sezónu

V podzimních měsících končí sezóna zahrádkaření. Úroda je sklizena a záhony zející prázdnotou je nutné připravit na jaro. Volba jak využít záhony po sklizni je na každém z vás. Půda se může buď zrýt a připravit k zimnímu spánku, nebo se tyto záhony mohou po sklizni opět využít. Existují různé druhy zeleniny, které můžeme sázet či vysévat v podzimních měsících a vzejdou až na jaře.

Záhony po sklizni
i (Zdroj: Depositphotos)
Na podzim využijeme záhony po sklizni na další sezónu

V případě, kdy se rozhodnete sklizené záhony zrýt a připravit na nadcházející zimní období, je nutné myslet na to, že půda bývá po sklizni vyčerpaná. Je velice důležité vrátit půdě živiny a dopřát zasloužený odpočinek. Pak se po zimním spánku mohou záhony probudit v plné síle. Správná podzimní příprava záhonů je základem úspěchu bohaté sklizně.

Nechte půdu odpočinout
i (Zdroj: Depositphotos)
Ideální je nechat půdu odpočinout

Vyčerpaná půda

Záhony jsou po sklizni vyčerpané, bez potřebných živin a důležitých látek jako draslík, fosfor a dusík. Tyto látky se dostanou do záhonu hnojením. Používá se tzv. zelené hnojení, mulčování či kravský hnůj.

  • Zelené hnojení napomáhá půdě od vyčerpání. Do příslušného záhonu se zasadí řepka nebo hořčice. Tyto rostliny se nechají narůst do výšky zhruba deseti centimetrů a poté se nadrobno nasekají a zaryjí do půdy. Použít se může i měsíček lékařský. Jeho kořeny provzdušní půdu a navíc okrášlí podzimní záhony svými žlutými a oranžovými květy.
  • Mulčování je šetrný způsob, jak vrátit půdě potřebné živiny. Jedná se o hnojení, které je dobře snášeno většinou rostlin. Využít se dá například čerstvě posečená tráva či shrabané listí. Záhony připravené pro tato hnojení jsou pokryty vrstvou mulče, který je následně zatlačen do země.
  • V případě, kdy bude k hnojení použit chlévský hnůj, je důležité si velice dobře rozmyslet, co na jednotlivých záhonech bude na jaře vysazeno nebo zaseto. Některé rostliny toto přírodní hnojivo snáší hůře než jiné. Většinou se používá na záhony, kde se budou pěstovat brambory, rajčata, papriky nebo okurky. Naopak v případech, kde je pěstován česnek, cibule nebo mrkev, se chlévský hnůj nikdy nepoužívá.
Vyčerpaná půda
i (Zdroj: Depositphotos)
Vyčerpaná půda bude potřebovat doplnit živiny ve formě hnojiva

Kultivace půdy

Před kultivováním je důležité záhony odplevelit a zbavit je náletových dřevin. Pro menší záhonky bohatě postačí motyka, rycí vidle či rýč. Naopak pro větší plochy je vhodné použít kultivátor. Rytím se půda provzdušňuje, dostávají se do ní potřebné živiny a zároveň se omezuje výskyt škůdců. Za pomoci rýče se obrací velké hroudy. Tyto hroudy se neurovnávají. Díky tomu půda pak během zimních měsíců lépe promrzne a dokáže pojmout větší množství vláhy. Pokud se na těchto místech bude na jaře pěstovat náročná či středně náročná zelenina, zaryje se do půdy i chlévský hnůj. Přes zimu bude mít dostatek času, aby se rozložil a nespálil nově vysazené rostliny. Takto připravený záhon necháme odpočívat do jara.

Kultivátor
i (Zdroj: Depositphotos)
Také kultivátor udělá velmi platnou službu

Opětovné využití záhonů

Sklizené záhony se mohou využít i k opětovnému osazení. V podzimních měsících je možné vysadit například česnek. Vedle česneku se také v říjnu mohou vysévat i různé druhy zeleniny, např. mrkev či petržel, které začínají klíčit až na jaře. Výhoda podzimního výsevu spočívá v náskoku klíčivosti a tím dřívější sklizněi. Další výhodou je vhodná vlhkost podzimní půdy. V jarních měsících bývá půda podmáčená a vysetá semena v ní snadno mohou zahnívat.

Česnek
i (Zdroj: Depositphotos)
Na záhony můžeme ještě na podzim vysázet třeba česnek

V případě, kdy se záhony osazují ještě na podzim, použije se rýč k obracení půdy. Velké hroudy se rozbijí. Celý záhon musí být zbaven veškerého plevele a kořínků. Poté se použijí kovové hrábě k urovnání půdy a takto zrytý záhon necháme alespoň týden odpočinout. Následně se musí zem obohatit o potřebný fosfor, draslík a dusík. Dle volby pěstované zeleniny se zvolí kvalitní hnojivo, které se zapraví do půdy, a opět se nechá záhon odpočinout. V posledním kroku se záhonky zasejí příslušným osivem.

Zrytí a vyhnojení
i (Zdroj: Depositphotos)
Po zrytí a vyhnojení záhony čistě uhrabeme a připravíme na setí

Co zbylo na záhonech ke sklizni?

Většina záhonů je sklizená už od podzimu, ale přeci jen máme ještě nějakou zeleninu k dispozici právě na zahradě. Konec zimy je tak ideálním obdobím na poslední sklizeň růžičkové kapusty, kadeřávku nebo pórku. Tyto otužilé rostliny v pohodě přečkají na záhonech celou zimu a nevadí jim ani nižší teploty pod bodem mrazu. Pouze v době, kdy opravdu silně mrzne, je vhodné zeleninu překrýt netkanou textilií nebo zahrnout slámou. Ochráníme jí tak nejen před mrazem, ale také před hladovou zvěří. Jakmile pak nastane předjaří a začneme připravovat záhony na novou sadbu a osivo, měli bychom mít loňskou zeleninu již sklizenou.

Publikováno: 18. 1. 2020, Autor: Dáša Linhartová (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Dagmar Linhartová