Rod Asparagus obsahuje velké množství druhů, které spadají mezi vytrvalé byliny. Typické jsou pro ně nepravé listy, tzv. fylokladia, které vyrůstají ze stonku, zpravidla ve svazečcích. Listy jsou úzké, redukované. V naší přírodě se volně vyskytuje pouze jediný druh – chřest lékařský (Asparagus officinalis).
Asparagus setaceus je krásná dekorativní rostlina, jiná jeho odrůda se využívá v kuchyni (Zdroj: Depositphotos)
Historie asparágusu a jeho využití
Asparágus neboli chřest lékařský (Asparagus officinalis) je prastarým druhem. Doklady o jeho pěstování - čtyři a půl tisíc let staré nástěnné malby, pocházejí z egyptských pyramid. Egypťané přinášeli tuto rostlinu jako oběť bohům, staří Řekové a Římané ji používali jako afrodiziakum, určené pro stoly patriciů. Hippokrates používal chřest zase jako diuretikum, Julius César ho rád jídal vařený. Do Evropy se dostal přes Španělsko, ve Francii se záhy stal zeleninou královského dvora. Název chřestu Asparágus pochází ze staroíránského „aspargos“, což by se dalo volně přeložit jako výhonek. Překlad vcelku sedí, z chřestu se opravdu jedí mladé výhonky. Podle barvy výhonků jej můžeme rozdělit na bílý, zelený či fialový. Bílý je favoritem v Německu, zelený zase v Anglii či Francii.
Kromě kuchyňského použití je asparágus i vyloženě okrasnou záležitostí. Mnohé druhy patří k tradičnímu sortimentu zahradnických podniků. Pěstuje se pro řez zelených listů, které jsou nepostradatelné pro floristy při výrobě kytic a květinových aranžmá. Kromě produkce zelené hmoty se asparágus prodává i jako hrnková pokojovka. Rostliny můžeme využít i při osazování okenních truhlíků na jaře, kdy se dobře kombinuje téměř se všemi kvetoucími druhy.
Tento asparágus býval ozdobou většiny řezaných květin (Zdroj: Depositphotos.com) Bez snítky asparágusu se neobešly třeba řezané karafiáty (Zdroj: Depositphotos.com)
Pěstování
Pěstování zeleninového chřestu není úplně jednoduché a vyžaduje trpělivost. Dopěstovat ze semínek sklizně schopnou rostlinu trvá 3 roky. Pro malopěstitele je vhodnější nakoupit několik rostlin nebo kořenových trsů. Na podzim se musí nejprve důkladně připravit půda. Pozemek se zryje alespoň do hloubky 50 cm, do půdy by se měl zapravit chlévský hnůj a kombinované minerální hnojivo. Pro osobní spotřebu nám postačí vysadit 10–15 rostlin. Chřest upřednostňuje lehké, hlinitopísčité půdy. Musíme počítat s tím, že první sklizeň nastává až 3 roky po výsadbě. Chřest vydrží na stanovišti až 15 let.
Výsadbu provádíme na připravený pozemek na jaře do 30-40 cm hlubokých a 40 cm širokých rýh. Chřest tvoří celkem mohutné trsy, pamatujme tedy na dostatek prostoru. Řádky by od sebe měly být minimálně 130 cm, rostliny v řádku pak 40 cm. Po výsadbě sazenice zasypeme 5–10 cm vrstvou zeminy vylepšené kompostem, urovnáme a chřest necháme vyrašit, rostliny pouze plejeme, zaléváme a prokypřujeme. Postupně také dosypáváme zeminu.
Na jaře dalšího roku chřesty očistíme od starých suchých výhonů, přihnojíme a dorovnáme případně zeminu tak, aby byla ve výšce okolního terénu. O rostliny se staráme stejně jako po výsadbě. V březnu třetího roku (někdo provádí již o rok dříve) nahrneme nad řádky 40 cm vysoké a široké hrůbky, vrcholy utužíme nebo celé řady pokryjeme černou, netkanou textilií.
Koncem dubna začnou prorůstat první výhonky, sklízíme je ostrým dlouhým nožem tak, aby délka výhonu byla okolo 25 cm. Chřestové výhonky musíme před vyříznutím odhrabat, po sklizni nezapomeneme zeminu zase přihrnout zpět.
Chřest sklízíme 1x za 1-3 dny, nejlepší výhonky mají sílu tužky nebo prstu. Aby nedošlo k přílišnému vyčerpání rostliny, ukončíme sklizeň v druhé polovině června, v prvním sklizňovém roce již v květnu. Pak bychom měli chřestu dovolit růst naplno, aby rostliny zregenerovaly a zesílily.
Pokud se vám nechce do zatemňování, pěstujte chřest na zelené výhonky. Odpadá vršení hrůbků, mladé výhonky odřezáváme těsně u země.
Kuchyňská úprava
Pro všechny druhy chřestu platí, že nejlepší je čerstvý. Před přípravou bílého chřestu jej musíme ostrou škrabkou celý oloupat, oloupané stonky dáme do širokého kastrolu a zalijeme vodou, osolíme, přidáme špetku cukru a lžičku másla, vaříme po dobu 15-20 minut. Bílý chřest je výborný s vařenými bramborami, chutnou přílohou je i šunka, losos, telecí steak a holandská omáčka. Zelený chřest neloupeme celý, pouze spodní třetinu, tvrdé konce odstraníme. Vaří se v osolené vodě po dobu 8-10 minut. Uvařený chřest necháme okapat a ještě teplý jej zalijeme zálivkou z balsamica, soli, pepře a olivového oleje. Přidáme trochu nastrouhané citrónové kůry a kapary. Vedle této základní úpravy můžeme chřest i osmažit na pánvi, zapékat s masem, nakládat a podobně.
Oblíbenou pochoutkou je dušený chřest s lososem a přelivem
Chřest je velmi zdravý, obsahuje velké množství vody, bílkoviny i vlákninu a málo tuků i sacharidů. Jíst se tedy může do sytosti, protože 100 g chřestu má jen 22 kcal (94 kJ). Do pestré palety prospěšných látek v chřestu patří zejména vitaminy skupiny B včetně kyseliny listové (100 g chřestu jí dodá tělu 37 % doporučené denní dávky), vitamin C, betakaroten a minerální látky (například draslík, fosfor, hořčík, vápník, zinek, železo).
Mezi okrasnými druhy je nejznámější chřest hustokvětý (Asparagus densiflorus 'Sprengeri') s typickými dlouhými stonky a úzkými listovitými útvary (fylokládii). Roste mohutně a rychle, nejlépe mu bude vyhovovat závěsný květináč. Na pěstování je nenáročný, v zimě mu stačí i teploty kolem 8 °C, můžeme jej tedy využít i do prostor, které se pro pěstování teplomilných pokojovek nehodí. Stanoviště by ale mělo být světlé a dbáme na pravidelnou zálivku, substrát nesmí vyschnout. Každých 14 dní přihnojíme tekutým hnojivem. V zimním období zálivku i hnojení omezíme. Pro pěstování stačí běžný zahradnický substrát.
Zajímavá je forma Asparagus densiflorus Meyerii, jehož výhony i fylokládia jsou kompaktnější a lehce připomínají liščí ohony.
Odrůda asparagus densiflorus meyerii vytváří krásný kultivar (Zdroj: Depositphotos.com) V bytových podmínkách se asparágusu velmi dobře daří (Zdroj: Depositphotos.com)
Asparagus setaceus netvoří tak dlouhé výhony, fylokládia jsou velmi jemná a tvarem a charakterem připomínají kapradiny. Jeho pěstování je obdobné jako u A. densiflorus. Mezi další hezké druhy patří: Asparagus falcatus a Asparagus umbellatus.
Plodící asparágus vytváří malé, jasně červené bobulky (Zdroj: Depositphotos.com) Asparágus se využívá jako dekorace i v kuchyni (Zdroj: Depositphotos.com)
