Zimní posypový materiál

Dříve se nejčastěji ve městech používala jako zimní posypový materiál technická sůl. Solily se silnice, solily se chodníky, solilo se kde co. Vesnice disponovaly ještě výživnějším materiálem, a tak jsme se často setkávali ve sněhu s cestičkami z popela, pilin nebo písku. A které posypové materiály se používají dnes?

• posypová sůl
• písek
• štěrk
• struska
• škvára
• piliny
• popel (kvůli zbytkovým materiálům je v mnoha místech zakázaný)

Posypový materiál ve městech

Podíváme se nejprve na naši starou známou sůl. Jedná se o klasický chlorid sodný, případně chlorid vápenatý. Posypová sůl bývala v dřívějších dobách hojně používaná, v dnešní době se používá nárazově a hledají se jiné alternativy co do posypového materiálu. Kuchyňská sůl je jak známo rozpustná ve vodě, takže časté střídání a kolísání teplot vede k jejímu vyplavení z komunikací. Dalším faktorem je vliv soli na prostředí. Přesto se posyp kuchyňskou solí používá zvláště ke snížení bodu mrznutí vody, rozpouštění sněhu na komunikacích a jako prevence namrzání silnic či chodníků. Použití kuchyňské soli jako posypového materiálu předchází odklizení sněhu z komunikací mechanicky nebo pomocí automobilů Technických služeb. Tento posyp mohou provádět jak zaměstnanci správy komunikací, tak soukromé osoby.

Tyto materiály se používají především na zdrsnění povrchu komunikací, čímž se zvyšuje adheze (schopnost přilnout k povrchu) u pneumatik nebo obuvi chodců na ledu, vrstvě uježděného sněhu nebo námraze. Takový posyp působí ihned, u posypu solí je nutné čekat, až začne působit a rozmrazí kluzké chodníky nebo rozpustí vrstvu sněhu. Ve městech se z preventivních důvodů na veřejná a dobře přístupná místa, zejména kde se shromažďuje větší počet lidí (nástupiště veřejné dopravy, nemocnice, školy, parkoviště nebo obchodní centra) umisťují velkoobjemové nádoby s pískem nebo drobným štěrkem. Jsou přístupné všem, kteří nárazově a okamžitě potřebují ošetřit kluzký chodník nebo silnici.

Struska nebo škvára jsou jako posypový materiál v kompetenci firem, odpovědných za údržbu komunikací. Tito správci komunikací disponují technikou, nejčastěji se jedná o velké odklízecí a posypové stroje, které silnice a chodníky současně odhrnují od sněhu a sypou na ně posypový materiál. Výjimkou není ani kombinace strusky, škváry, štěrku a posypové soli. Takto namíchaný materiál má potom více vlastností - jednak ihned zajistí nižší klouzavost namrzlé komunikace a zároveň díky soli zajistí postupné roztávání sněhu a ledu.

Posypová sůl jako nepřítel

Ačkoliv má posypová sůl prokazatelně nejlepší vlastnosti při rozmrazovaní sněhu a ledu na komunikacích, není příliš v oblibě. Motoristé jí často viní z předčasného opotřebení zimních pneumatik a velmi neradi jí na chodnících vidí pejskaři. Posypová sůl nedělá jejich venčícím se mazlíčkům dobrou službu na tlapkách. Je potřeba, aby majitelé psů svým miláčkům po návratu domů pečlivě omyli tlapky a v případě poranění ošetřovali ochranným krémem nebo používali pro psy botičky. V současné době zatím není na trhu jiný prostředek, který by nebyl chemického původu, nezatěžoval životní prostředí, a přitom působil na rozmrazování sněhu a ledu na komunikacích.

Posypový materiál na venkově

Mnozí majitelé venkovských domů a zejména kotlů na pevná paliva dodnes používají popel z kamen jako posypový materiál. Není to šťastný nápad, třebaže chodník takto ošetřený opravdu neklouže. Problémem je spíše vliv popelu na prostředí. Především jde o polétavý materiál, který má tendenci vířit, špatně se usazuje a způsobuje prašnost. Dalším problémem je složení popelu. Pokud popel pochází z fosilních paliv, obsahuje zvýšené množství těžkých kovů, nerozložitelných látek a mnohdy i látek jedovatých. Posyp popelem tedy v žádném případě nepřispívá k ochraně životního prostředí.

Místo popelu se využívají i na venkově klasické posypové materiály jako ve městech, mnohdy se ještě rozšiřují o piliny z dřevovýroby. Ty jsou jako posypový materiál vhodné, pouze je potřeba poukázat na jejich kratší životnost a účinnost. Vlivem kolísání teplot bude docházet k jejich namočení a přimrznutí do vrstvy sněhu nebo ledu.

Legislativa

Zákon o veřejných komunikacích praví, že správce veřejných komunikací a veřejných prostor je zodpovědný za stav chodníků a silnic po celý rok. V zimě tedy musí na své náklady zajistit posypový materiál, který pomocí techniky nebo mechanicky rozmístí na komunikace, tyto ošetřuje a spravuje tak, aby byly bezpečné a schůdné a sjízdné. Stejnou povinnost pak mají také majitelé soukromých prostor, které ale slouží jako pozemní komunikace. Opomenutí této povinnosti -tedy ošetřování chodníků, silnic, cest nebo schodů je trestáno dle zákona, a také každý, kdo si na neošetřené komunikaci vlivem sněhu nebo náledí způsobí úraz, má právo vymáhat náhradu škody po majiteli komunikace.