Důvody pro pěstování topinambur

Proč vlastně topinambury pěstovat? Hlavním důvodem je jejich nutriční hodnota. Obsahují uhlohydráty, bílkoviny, vlákninu a minimum tuků. Jsou také zdrojem esenciálních aminokyselin, vitamínů B, D, H, C, provitamínu A a minerálních látek. Svoji popularitu si získaly zejména díky obsahu polysacharidu inulínu, který je nesmírně cenný ve výživě diabetiků. Inulín dokáže snižovat hladinu cukru v krvi.

Zajímavost

Topinambury pocházejí z Ameriky a jejich název je odvozen od jména jihoamerického indiánského kmene Tupinambů z Brazílie. Hlízy se od nich naučili v 16. století používat kolonisté. Později se rozšířily i do Evropy. Topinambury mají i lidové názvy, jsou jimi jeruzalémské artyčoky či židovské brambory.

Pěstování

Topinambury jsou velmi nenáročné na kvalitu půdy, snesou i chudší písčité půdy, poradí si s občasným přeschnutím i s přílišnou vlhkostí. Jejich další výhodou je, že téměř netrpí na choroby a škůdce. Preferují sluníčko, ale porostou i v polostínu. Vysazujeme je na jaře, a to buď jako předpěstované sazenice nebo jako hlízy. Vymezíme jim dostatek místa, klidně malý samostatný záhonek. Rostou rychle a jsou poměrně vzrůstné, menší rostliny by mohly utlačovat. Navíc k nim potřebujeme dobrý přístup kvůli sklízení. Hlavní péčí v průběhu sezóny bude zalévání a pletí. Sklizeň se doporučuje na podzim, ve chvíli, kdy stonky začínají žloutnout, Většinou je to v průběhu října. Nemusíme ale čekat na podzim, hlízy lze sklízet i postupným odrýváním kdykoliv v průběhu roku. Topinambury jsou vytrvalé rostliny a nevadí jim mráz, na podzim proto rozhodně nemusíme sklidit úplně všechno. Díky tomu je také můžeme sklízet již brzy na jaře, kdy je o ostatní zeleninu nouze.

Využití

Hlízy jsou lehce nasládlé, křupavé a trochu připomínají syrové ředkvičky nebo ředkve. Podobná je ovšem jejich konzistence, topinambury nemají typickou štiplavou chuť jako ředkvičky. Díky zásobnímu škrobu inulinu mají nasládlou chuť. Topinambury můžeme jíst tepelně upravené i syrové.

Za syrova jsou nejlepší nakrájené na plátky nebo jemně nastrouhané a ochucené oblíbenou zálivkou. Použít je můžeme i do jakéhokoliv zeleninového salátu, který oživí svou křupavostí. Za syrova konzumované topinambury navíc neztrácejí nic ze svých nutričních hodnot.

Recepty

Potřebujeme jeden díl topinamburů a jeden díl jablek a hrušek v libovolném poměru. Vše omyjeme a nastrouháme na jemném struhadle. Dochutíme limetkovou šťávou, nasekanými hrozinkami a vlašskými ořechy. Můžeme jíst samotné nebo se dvěma lžícemi kokosového jogurtu a medu, které přidáme na povrch salátu.

Připravujeme ji stejně jako například dýňové pyré. Potřebujeme 200 g topinamburu, kousek dýně Hokkaido, svazek jarní cibulky, máslo, kmín, pepř, čerstvý rozmarýn na ozdobu.

Cibuli zpěníme na másle a přidáme na kostky nakrájený topinambur a dýni. Orestujeme a zalijeme vodou, aby kostky byly ponořené. Vaříme do úplného změknutí. Pro hustší polévku použijeme méně vody. Uvařenou zeleninu rozmixujeme spolu s vodou, ve které se vařila. Zjemníme čerstvým máslem, osolíme, opepříme a zdobíme ochucené čerstvým rozmarýnem.

Topinambury skvěle chutnají i smažené, a to samostatně i v kombinaci s ostatní, podobně chutnající zeleninou, jakou jsou brambory, dýně nebo cukety. Můžeme je zapékat i smažit na másle jako hranolky.

Výborné jsou zapečené se sýrem.

Potřebujeme zapékací misku a na tenoučká kolečka nakrájené topinambury, máslo, pepř, sůl, smetanu, dva až tři různé sýry vhodné na zapékání. Může to být parmezán, mozzarela, eidam nebo i jiný sýr, který nám chutná.

Zapékací misku vymažeme máslem a vrstvíme střídavě topinambury a nastrouhaný sýr. Solíme a pepříme. Na povrch přijde poslední vrstva sýru a vše polijeme smetanou. Pečeme v troubě asi 25 minut při 175 °C. Nakonec vložíme na několik minut pod gril. Jíme teplé i studené.