Klasické stavítkové vložky vychází z principu, který patentoval již v roce 1788 Robert Barron a posléze v roce 1844 vylepšil Robert Yale. Je tedy logické, že ani s mnohými vylepšeními nemůže dvě stě let starý mechanismu dokonale odolávat například povětrnostním vlivům anebo znečištění.

Těmito visacími zámky je podle odborných odhadů vybaveno přes 80 % tuzemských objektů. Bohužel právě tyto zámky jsou velmi náchylné k zásekům mechanismu. Pružinky, které jsou nezbytné k jeho bezchybnému fungování, se mohou zanést nečistotami nebo zamrznout. Zámek pak neodemknete anebo naopak nezamknete.

Správné ošetřování zámků navíc není úplně jednoduché. Vložky pracující na principu pružinových stavítek totiž není možné promazávat běžným olejem - i velmi řídký olej se totiž může spojit s nečistotami a vytvořit uvnitř zámku lepivou směs, která mechanismu naopak uškodí. Je tedy třeba používat roztoky na bázi lithného mýdla. A pokud ani ty nepomohou, je nutné zámek složitě rozebrat. Pokud dojde k zaseknutí zámku mrazem, je možné pokusit se mechanismus nahřát. I takový zámek je však zralý na výměnu - vlhkost se do něj může kdykoli dostat znova a opětovně zamrznout.

Poruchovost a nízká bezpečnost klasických stavítkových vložek vedla výrobce k vývoji zcela jiných, lepších systémů. Luboš Dvořák, přední český konstruktér bezpečnostních zámků, stál u zrodu tří českých patentů, na jejichž základě vznikl ve žďárské továrně TOKOZ jeden z nejodolnějších zámků na trhu - TOKOZ PRO. Vyvinut byl právě se znalostí českých povětrnostních podmínek.

Funguje na bázi cylindrických otočných stavítek. Montuje se jak do dveří, tak do visacích zámků. Odolá extrémním vlivům počasí. Pro české podmínky, kde se prašná léta střídají s mrazivými zimami je ideální.

Jak ošetřit zámky s pružinovými stavítky na zimu a čemu se naopak vyhnout

Firma TOKOZ nabízí bezpečnostní vložky a visací zámky, které jsou odolné i v extrémních klimatických podmínkách, takže se těmto problémům je možné vyhnout.