Jaro už se pomalu a blíží, a tak je nejvyšší čas podívat se na to, jak se máme postarat o stromy a keře – nejenom na jejich řez a omlazení, ale také na výsadbu nových kusů dřevin do zahrady. Pokud jste na podzim a v zimě věnovali stromům a keřům patřičnou péči, na jaře se vám odmění.
Výsadba stromů a keřů
Pro některé druhy stromů a keřů je vhodnější zvolit jejich výsadbu na jaře a ne na podzim. Patří sem například ibišky a magnolie, z ovocných stromů potom broskvoně, meruňky a nektarinky, a také jehličnaté a stálezelené listnaté stromy. Před nástupem jara se také sází opadavé dřeviny, které ještě nemají listí.
Správná výsadba
Základem pro správně uchycení a následný dobrý růst stromů a keřů na jaře je vhodná výsadba.
- Podle velikosti sázené dřeviny si vyznačte kruh, jehož průměr se bude pohybovat mezi 0,8 až 1,5 metru.
- Z vyznačeného místa odstraňte travní drny.
- Vykopejte velkou jámu tak, aby byla rostlina ve správné výšce – měla by být v jámě kousek pod místem štěpování. Ve stejné výšce byla i ve školce. Prostokořenným sazenicím se nesmí kořeny při vložení do jámy ohýbat nahoru, musí být volně rozložené, pod ně potom přijde ještě zhruba 15 centimetrů zeminy, do které přidejte kompost.
- Na dně jámy ještě půdu prokypřete vidlemi.
- Stromek vložte do jámy a zasypte trochou substrátu, který následně setřeste. Tento postup opakujte, dokud není jáma plná zhruba do tří čtvrtin.
- Nově vysazený strom či keř dobře zalijte.
Řez užitkových stromů a keřů
Již vysazené stromy a keře na jaře volají po řezu. Týká se to ovocných stromů, vinné révy, lísky a keřů s ovocem – angreštu, rybízu, malin i ostružin. V březnu je pro to nejvhodnější doba.
- Pokud ji na zahradě máte, začněte s vinnou révou, protože té byste pozdním řezem neprospěli – řez provádějte ještě před tím, než začne rašit – ideální je už únor. Nedochází pak k ronění vody z čerstvých ran.
- Řez čekají i maliníky a ostružiníky – zde odstraňte staré výhony, které mají téměř šedou barvu. Ty ostatní dlouhé zkraťte zhruba o jednu třetinu jejich délky, ne více.
- Rybízu a angreštu také odstraňte staré větve, jsou to ty s velmi tmavě hnědou kůrou. Keř by jich měl mít pět až šest, stejně tak mladších výhonů (mají světlehnědou barvu) by měl být stejný počet.
- Jádroviny – hrušky a jabloně čekají dle svého stáří na udržovací, zmlazovací a výchovný řez. Odstraňte kolmo rostoucí výhony, ty ostatní nezkracujte – stromy pak vyhání nové letorosty, místo aby dávaly energii do plodů.
- Peckoviny – meruňky, broskvoně a třeba mandloně je vhodné prořezávat, když začnou rašit či kvést a nemohou je poničit zimní mrazíky – do ran se tak snadno nedostávají škůdci a choroby. Starší stromy potom prořezávejte, až když sklidíte.
- Červené a modré peckoviny – například švestky, třešně a višně se řežou podle fáze vývoje. Než začne strom řádně plodit, provádí se výchovné řezy. Následuje období udržovacích řezů a proklesťování, kdy je nutné odstranit výhony vytvořené uvnitř koruny a také ty konkurenční. Provádějte tento řez až po sklizni, aby se rány do prvních mrazíků zahojily.
- Rány po řezech nezapomeňte ošetřit – použijte stromový balzám či latex, případně štěpařský vosk, vyhnete se pak napadení houbami. Vhodné je ošetřit rány větší než jeden centimetr.
Řez okrasných rostlin
Jarní prořezávání stromů a keřů se týká také těch okrasných. Rostliny, které kvetou v létě, vám po jarním řezu přinesou mnoho květů.
- Řez je vhodný provést u ibišků, třezalek a ořechoplodců, tavolníků a mochen. Zakraťte je asi dvacet centimetrů nad zemí.
- Stálezelené keře, jako jsou například buxusy, je vhodné tvarovat až během května, řezy se provádí zhruba 30 až 50 centimetrů nad zemí.
- Vřes – častou součástí zahrad jsou i vřesy, které také potřebují pravidelně stříhat. Odstraňte staré odkvetlé výhony a dejte keříkům nový tvar. Budou pak bohatě kvést.
Postřiky
Jarní období je také vhodné pro provedení postřiků, které stromy a keře zbaví škůdců, kteří na nich přezimovali – zničí se vajíčka mšic, píďalek, housenek některých druhů obalečů i dalších. Prostředky většinou fungují tak, že olejová složka v nich škůdce obalí, znemožní mu dýchat a ten následně uhyne.
- Neprovádějte postřiky v mrazech, nebo pokud se mrazy blíží – mohly by pak rostlinu poškodit. Vhodná je teplota nad 7 °C, ideálně však zhruba 15 °C. Rovněž není vhodné stříkat rostliny za větru a deště, kdy se snižuje účinnost přípravku.
- Vhodná doba postřiku je nejpozději ve stavu zeleného poupěte, u peckovim a bobulovin v stádiu rašení pupenů, u jádrovin ve chvíli náznaku růžového poupěte.
- Postřik naneste na celou rostlinu, důležitá je pak zejména oblast paty kmene a kmene samotného, nevynechejte žádnou skulinu, kde by se škůdci mohly ukrýt.
Publikováno: 2. 3. 2021, Autor: Lenka Tajbrová (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Lenka Tajbrová