Dnes je již všeobecně známo, že půda potřebuje živiny stejně jako lidé a zvířata. A protože si je sama často nedokáže naordinovat, je na nás, abychom jí je dodali a zvýšili tím její odolnost vůči škůdcům, zlepšili kvalitu půdy a podpořili vyšší úrodnost plodin. Zajímá vás, jaké živiny půda potřebuje? Nabízíme vám přehled těch nejdůležitějších.
Živiny pro kvalitní půdu a jejich úloha (Zdroj: Depositphotos)
Hlavní živiny v půdě a jejich úloha
Zdravá a úrodná zahradní půda je dobře provzdušněná, udržuje vláhu a výživné látky pro kořeny rostlin, a stará se o harmonickou výživu rostlin. Půda by měla mít dobrou strukturu, ale také obsahovat dlouhodobý a živný humus a samozřejmě i vyváženou zásobu živin pro půdu.
Granulovaná hnojiva s různým obsahem živin pro rostliny
Dusík
Je hnací látkou rostlinného růstu. Velké a tmavě zelené listy a bujný vzrůst rostlin svědčí o bohatém zásobení dusíkem. Nedostatek dusíku se projevuje naopak světlezeleným zbarvením celé rostliny. Starší listy žloutnou a zasychají, následkem nedostatku dusíku je zakrnělý vzrůst a předčasná zralost. Roční potřeba čistého dusíku je podle půdy a rostlin ve výši 8-30 g/m². Například ledek účinkuje zvlášť rychle a je snadno vymýván. Čpavkový dusík mohou rostliny přímo přijímat jen zčásti, je vázán částečkami půdy, působí tedy dlouhodobě, zároveň se však mění na dusičnan.
Ostatní formy dusíku, jako močovinový kyanamid v dusíkatém vápně a organický vázaný dusík v odpadech z rohoviny, mají hnojivý účinek, jenom pokud přijdou do humusovité a živé půdy, kde bakterie uskuteční jejich přeměnu. Působí tedy pomalu a mají trvalý účinek. Močovinu přijímají rostliny okamžitě. Novější synteticko-organická dusíkatá hnojiva (Crotodur, Isodur) budou působit, pokud mají teplo, vlhko a půdní bakterie.
Má pro rostliny a půdu zvláštní význam. Ve spojení s vápníkem zlepšuje kyprost půdy. Je nepostradatelný při tvorbě kořenů, květních pupenů, plodů a semen. Nedostatek fosforu zbarvuje listy do špinavě zelena, později až do rudožluta. Listy hnědnou a uschnou. Fosforem, resp. kyselinou fosforečnou můžeme hnojit do zásoby, zvláště v oblasti kořenů. Nevýhodou je, že fosfor přechází v půdě do těžko rozpustných sloučenin, takže je využit jen zcela malý podíl. Roční spotřeba je 6-24 g/m².
Je obsažen ve všech rostlinách ve formě kysličník draslíku. Je-li rostlina zásobena draslíkem dostatečně, je více odolná proti mrazu, nemocem a škůdcům, draslík také ovlivňuje úsporu vody, podporuje koloběh živin a zabezpečuje tvorbu květů a plodů. Silný nedostatek draslíku zbarvuje listy rostlin od okrajů do hněda, posléze uschnou a opadají. Z půdy je draslík často vymýván, zvláště z písčitých. Humusovité jej uchovávají déle. Je ideální hnojit granulovaným draslíkem, například bezchloridovým síranem draselným (Patentkali). Některé druhy rostlin kromě hnojení síranem draselným vyžadují i doplněk chloru, třeba ve formě chloridu draselného - draselná sůl. Nejvíce živin je obsaženo v chlévské mrvě či kompostu. Roční spotřeba draslíku činí 10-36 g/m².
Většinu živin můžeme dodat ve formě granulovaného hnojiva
Vápník
Vápník zlepšuje vlastnosti půdy. Váže škodlivé kyseliny - např. šťavelovou, podporuje přeměnu organických látek, ovlivňuje živné látky v půdě a zlepšuje kyprost půdy. U rostlin podporuje tvorbu kořenů, buněčný systém a klíčivost. Nedostatek vápníku má za následek kroucení vrcholových výhonů a jejich odumírání, a také nižší odolnost proti nemocem a škůdcům. Do půdy dodáváme vápník ve formě vápenné vody nebo vápenných hnojiv. Roční spotřeba vápníku je 40-70 g/m².
Velké plochy vyžadují mechanizované hnojení a zapravení živin do půdy
Hořčík
Má zásadní podíl na tvorbě listové zeleně. Nedostatek se projeví nedostatečným vývojem listů a plodů. Listy vykazují žluté až hnědé skvrnky a kroutí se vzhůru. Také předčasně opadávají. Zároveň s nedostatkem hořčíku mívá rostlina i nedostatek mědi. Využíváme hnojiva typu Dolomitický vápenec, hořká sůl nebo Keiserit. Roční spotřeba se pohybuje na 3-10 g/m².
Síra podporuje tvorbu vitamínů, hořčičného oleje nebo bílkovin, dále má vliv na dělení buněk a dýchání rostlin. Její nedostatek se projeví ztrátou barviva v listech a přílišným větvením kořenů, což lze pozorovat nejčastěji u kořenové zeleniny. Do půdy se síra dostává ve formě síranu, ten je ale často z půdy vymýván, zejména z půd lehkých. Použijeme tedy hnojiva s obsahem síry.
Kravský hnůj je stále považován za přírodní zlato, kterým do půdy dodáváme potřebné živiny
Vedlejší živiny a stopové prvky
Zmíníme hlavně křemík, sodík, chlór a stopové prvky jako mangan, železo, bor, měď, zinek a molybden. Rostliny tyto látky přijímají ve velmi malém množství, ale musí být neustále k dispozici pro zdravou výživu rostlin. Základní hnojení proto provádíme kompostem, stájovým hnojem a organickými a organominerálními hnojivy. Při doplňkovém hnojení využíváme plná hnojiva s obsahem stopových prvků zejména do lehkých půd. Nezapomínáme minimálně jednou za 2-3 roky doplnit do půdy vápník.
