Předpěstování zeleniny ze semen zahajujeme nejčastěji v měsících únoru a březnu, ale najdou se samozřejmě i výjimky – například celer by měl odstartovat svoji vegetační dobu nejpozději na konci ledna. Počítat ale musíte s předpěstováním především paprik, salátu, rané brukvovité zeleniny (kedlubny, květák, kapusta a další), skleníkových okurek hadovek, ale třeba i majoránky, která vyžaduje včasný výsev.
Před výsevem semen zeleniny zkuste test jejich životnosti – na dno misky dejte složený papírový ubrousek a navlhčete jej. Na něj rozmístěte 10 semen, misku vložte do plastového sáčku a zavažte. Uložte na teplé místo s teplotou asi 21 °C. Každý den kontrolujte, zda je ubrousek vlhký. Po 10 dnech spočítejte semena, která vyklíčila. Pokud jich je 5 a méně, semena raději k výsevu nepoužijte a kupte nová. Pokud jich vyklíčí 6 až 7, využijte je, pokud za ně není náhrada. Pokud vyklíčí 8-10, můžete se směle pustit do práce.
Semínka rostlin nevysévejte dříve, než je uvedeno na etiketě sáčku od výrobce. Přerostlé sazenice se obtížně ujímají v zahrádce, špatně rostou, jsou napadány různými chorobami a v neposlední řadě dávají výrazně menší výnosy.
2. Do čeho vysévat?
Pro výsev semen zeleniny a následný růst sazenic se nejčastěji používají jiffy, agroperlit, lisované kokosové vlákno nebo speciální substráty, určené právě pro předpěstování. Vzhledem ke složení a struktuře plně odpovídají nárokům pro dobré klíčení. Pro výsev větších semen (okurky, melouny, rajčata) nejlépe vyhovují jiffy. Použití je jednoduché a úspěšnost téměř stoprocentní. Mladé rostlinky takto pěstované nejsou napadány houbovými chorobami, jež způsobují jejich uvadnutí. Pokud s jiffy nemáte zatím žádné zkušenosti, určitě se vám po odzkoušení budou líbit. Jedná se slisované rašelinové sadbovače, které po nasáknutí vodou zvětší asi 6x svoji velikost. Jsou opatřeny jemnou síťkou, která drží jiff pohromadě po celou dobu předpěstování. Do jiffu se vysévá obvykle jedno semeno, aby mladá sazenička měla dostatek prostoru pro kořeny.
Agroperlit se většinou používá pro výsev paprik, jež jsou poměrně náročné na předpěstování. Jedná se o drobná zrna nerostného původu, která mají jedinečné vlastnosti. Ve směsi s kokosovým vláknem nebo substráty tento materiál zlehčuje, provzdušňuje zeminu a přispívá k její správné chemické rovnováze.
Postup při výsevu:
Květináček o průměru asi 8 cm s odtokovým otvorem naplníme do 2/3 hrubým vlhkým agroperlitem.
Rozmístíme na povrch semena vždy alespoň 1 cm od sebe, osivo lehce zasypeme. Přikryjeme filtračním nebo jiným savým papírem a přes tento papír důkladně zalijeme. Celý květináč postavíme do misky s vodou. Dbáme na to, aby květináč stál stále 1 cm ve vodě. Filtrační papír udržujeme neustále vlhký. Květináč se vyplatí přikrýt mikrotenovým sáčkem. Klíčení probíhá při teplotě kolem 25 °C.
Jakmile se objeví děložní lístky, papír sejmeme, nadále mírně kropíme a udržujeme spodní vrstvu vody. Až se dokonale vyvinou děložní lístky, papriku přepichujeme po 1 rostlině do kvalitního substrátu. Velice důležitá je okamžitá aplikace Previcuru či jiného přípravku proti padání klíčících rostlin.
Sadbovač po naplnění substrátem je připraven pro výsadbu
Výsevní substrát, do kterého vyséváme především drobnější osivo jako např. salát, kedlubny, brokolici, květák, celer, majoránku nesmí být přeschlý, jinak velmi špatně přijímá vodu. Osivo se vysévá většinou pomocí výsevní lopatky na povrch a velmi jemně se zasype, výška zeminy závisí na velikosti semen. Platí staré zahradnické pravidlo – osivo se zasypává vrstvou zeminy, která je přibližně stejná, jako je průměr semen daného druhu. Drobounká semena, která má např. celer, se nezasypávají vůbec. Po výsevu nesmí zemina vyschnout, jinak by došlo k zaschnutí klíčících semen. Proto je vhodné umístit přes výsevní misku sklo, víčko či folii. Správná vlhkost vzduchu je indikována zapařením víčka nebo folie, jimiž zakryjete vegetaci. Příliš vysoká vlhkost naopak škodí, způsobuje hnilobu a houbové choroby.
Jamku vytvoříme pomocí sázecího kolíku (Zdroj: Ludmila Dušková) Vysazené rostlinky přitlačíme do substrátu (Zdroj: Ludmila Dušková)
Každou zeminu, do které budete vysévat, je zapotřebí propařit. Tímto procesem se odstraní veškeré zárodky houbových chorob nebo drobných savých škůdců, výrazně se tak sníží riziko padání klíčících rostlin. Propaření provádějte nejlépe v horkovzdušné troubě při teplotě 90-100 °C po dobu zhruba 10 minut. Pokud se vám do toho nechce, je možné zakoupit substrát již propařovaný, do kterého můžete vysévat ihned a bez obav. Jiffy, kokos a perlit se propařovat nemusí, můžete do nich rovnou vysévat.
Mladé rostlinky před pikýrováním (Zdroj: Ludmila Dušková) Při teplotě 20-22 °C mladé rostlinky dobře zakoření (Zdroj: Ludmila Dušková)
Pro preventivní ochranu zkuste použít biologický přípravek Gliorex nebo Clonoplus, který je dostupný v prodejnách se zahrádkářskými potřebami. Oba přípravky obsahují klony užitečných hub, které likvidují houby patogenní v půdě, které způsobují padání mladých vyklíčených rostlin.
Nepoužitý substrát nezapomeňte uklidit na chladné a suché místo.
3. Kdy sazeničky přesadit?
Mladé rostlinky je vhodné přesadit po vyvinutí dvou pravých lístků. Kořenový systém rostliny je v té době už poměrně silný, a tudíž mu při opatrné manipulaci neublížíte. U jiffů nezapomeňte nastřihnout síťku, která drží kořenáček pohromadě.
