Vypěstujte si exotický fíkovník, při správné péči se dočkáte lahodných plodů
Fíkovník se v současnosti pěstuje v subtropech celého světa a na mnoha místech roste i planě. Je to keř nebo strom dorůstající v přírodě až do výšky 5 m. Fíkovník je zvláštní tím, že jako jediný ze svého rodu (rod Ficus má asi 1000 druhů) má opadavé listy, jako jediný má jedlé plody a roste v subtropech a ne v tropech, jako všechny ostatní fíkusy.
Fíkovník lze pěstovat i u nás na vhodném stanovišti (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Pěstování
Fíkovník pěstujeme v těžší, ale propustné půdě, bohaté na humus, mírně zásadité až neutrální. Nádoba by měla být dostatečně velká, neboť fíkovník má větší kořenový systém, než jiné rostliny.
Zálivka a hnojení
Během vegetace vyžaduje dostatečnou zálivku, hlavně při tvorbě plodů. Asi tak 1× za 14 dní jej běhen vegetace přihnojujeme tekutými hnojivy. Můžeme použít i vykvašený kravinec nebo slepičinec, ředěný před zálivkou v poměru 1:10.
Fíkovník můžeme tvarovat řezem, který velice dobře snáší. U nás pěstované odrůdy vytvářejí plody partenokarpicky (bez opylování). Odrůdy, které potřebují opylování, u nás neplodí, neboť opylování zprostředkovává žlabatka fíkovníková, která však u nás nežije. Dovezeme-li si fíkovník např. z dovolené, nebo když si jej vypěstujeme ze sušených plodů, nemáme 100% jistotu, že nám takováto rostlina bude plodit.
Fíkovník můžeme pěstovat od jara do podzimu venku na zahradě, popřípadě ve skleníku nebo fóliovníku. Plody dozrávají průběžně od července až do prvních mrazíků. Zimujeme v chladné místnosti při teplotě 0 až 10 °C. Rostlina je opadavá, takže ji můžeme zimovat i v úplné tmě. Při zimování nezaléváme, jenom udržujeme substrát mírně vlhký. Pokud fíkovníku během zimy nezajistíme toto chladnější zimování, plodí nám rostlina daleko méně nebo vůbec. Koncem února dáme rostlinu ze zimoviště např. do bytu a začneme ji více zalévat a hnojit, aby brzy narašila a nasadila plody.
V půlce května, kdy už nehrozí jarní mrazíky, dáváme rostlinu ven na zahradu. Nejdříve ji umístíme do polostínu, neboť listy, které v bytě narašily, by se na plném slunci velice lehce spálily. Starší rostliny můžeme pěstovat i celoročně venku, musíme je však vysazovat např. k jižní stěně domu, jinak by nám celá úroda nestihla do prvních mrazíků dozrát. Při tomto způsobu pěstování je lépe rostlinu na zimu zakrýt např. chvojím, pytlovinou apod.
