Rostlina je asi 1 m vysoká, má velké vykrajované listy pokryté červenými ostny a trichomy. Pochází z Andských oblastí Kolumbie a Ekvádoru, kde se pěstuje i na plantážích. Tato vytrvalá dřevnatějící bylina patří k nejkrásnějším rostlinám z čeledi lilkovitých (Solanaceae).

Pěstování

Narančilu pěstujeme ve větší nádobě o průměru minimálně 30 cm, v běžném substrátu pro pokojové rostliny. Od konce května můžeme narančilu pěstovat i venku. Narančila snáší pokles teploty do asi +5 °C. Někdy se špatně opyluje. Pokud chceme mít dostatek plodů, je dobré jí v tomto pomoci. Děláme to tak, že z květů vytrhneme prašník, který pak rozřízneme a pyl naneseme na bliznu.

Plody jsou kulaté, mají průměr cca 5 cm a jsou rovněž pokryty jemnými trichomy. Ve zralosti mají sytě oranžovou barvu. Jsou sladkokyselé chuti s drobnými semeny, které při jídle nevadí. Zralé plody, které dozrávají během zimních měsíců, voní po jahodách. Narančilu je nejlepší zimovat při teplotě 10 až 18 °C, na světlém místě s omezenou zálivkou.

Hnojení

Hnojíme během vegetace běžnými hnojivy.

Zdroj informací: Stanislav Rek; tropichukvaldy.cz