Někdo má umělé zuby, někdo zas potok. Popusťte uzdu vaší fantazii, nebudete litovat!
Trávíte každou volnou chvilku prací na zahradě, zvelebujete ji a hýčkáte, ale stále to není ono? Pokud vaše zahradě neobsahuje vodní prvek, tak si ho pojďme spolu vytvořit. A protože nejsme žádní troškaři, bude to rovnou zurčící umělý potůček.
Umělý potůček, u kterého si budete moci dopřát ten pravý relax (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Na počátku bylo nutné vše vymyslet tak, aby byla splněna následující kritéria:- potůček bude cenově dostupný- děti se nebudou moci zranit ani utopit- součástí stavby bude malé jezírko s fontánkou- vše bude pokud možno z přírodních materiálů - z kamene- možnost vše realizovat svépomocí. Nakonec se vše podařilo vymyslet tak, že vzniklo i malé brouzdaliště a "jeskyně" - vše pro zábavu dětí.
Kámen
Kámen v dnešní době patří k dražším stavebním materiálům. V místním zahradnictví jsem vybral kámen - Porfyr Křemičitý. Byl zdánlivě za dostupnou cenu 8 Kč/kg. Když jsem ale dopočítal, kolik ho budeme potřebovat, vznikla na naše poměry astronomická částka.
A za tuto cenu nebyla firma schopná zaručit ani přibližnou velikost dovezeného kamene. Nakonec jsem ho sehnal u výrobce dlažby, kterému při výrobě zbývaly vhodné velikosti, a byl rád, že se jich zbaví. Kámen nakonec stál jen zlomek původní ceny a byl v perfektních velikostech.
Stavba
Stavba umělého potoka začala vykopáním a vybetonováním klasických základů. Součástí těchto přípravných prací bylo rozvedení vody a elektro. Voda je k hornímu jezírku přivedena plastovou trubkou, která je po celé své délce ve spádu a umožňuje dokonalé vypuštění na zimu.
Poté jsme vyzdili jeskyni. Zhruba uprostřed výšky je vybetonovaný strop (první patro). Obvodové kamenné zdivo pokračuje ještě výše a tak vznikl prostor pro jezírko. To tvoří levná zednická nádoba černé barvy. Horní okraj nádoby je přibližně stejně vysoko jako kamenná zeď jeskyně. Prostor kolem jezírka je vyplněn zeminou k pozdějšímu osázení. Tím, že je jezírko tak miniaturní a tak vysoko, je pro děti nepřístupné a nehrozí úraz ani utonutí.
Aby voda tekla, potřebuje spád. Toho jsme docílili vyzděním stěny potoka, která se zvolna svažuje. Zdi jsou vyzděné betonem, proto je betonové i dno potůčku. V některých místech zdi jsem nechal mezi kameny malé mezery k osázení skalničkami. V celé délce potůčku jsou tři minivodopády. Z toho posledního voda stéká do koryta (také vybetonovaného mezi obrubníky).
Tím vzniklo správné místo pro brouzdání dětských nožiček. Z koryta voda míří přes nerezovou mřížku do "cílové" nádoby, která je skryta pod podlahou terasy (v tomto místě výklopné). Mřížka je zde opravdu nutná - zabraňuje, aby se nečistoty a jiné předměty dostaly k čerpadlu. To opět přečerpá vodu do horního jezírka a tak stále dokola.
Celou soustavu je možné vypnout. Zařízení tak nespotřebovává elektrickou energii, když nejste doma nebo v noci. I když je v betonu koryta zabudovaná kvalitní folie, voda se maličko během provozu ztrácí (vysycháním a mírným rozstřikováním). Je třeba její hladinu hlídat nebo doinstalovat nějakou automatiku dopouštění. Možnost vypnutí je klíčová, protože je třeba děti dostat večer nějak domů.
Zdroj informací: nabytek-sibera.cz
Podívejte se, jak v zahradních jezírkách a tůňkách zadržet vodu:
