V březnu máme již plnou hlavu toho, co všechno musíme zvládnout na zahradě. Abychom se připravili i na bohatou sklizeň, nezapomínáme ani na rajčata a jejich předpěstování. Mladé sazeničky si zvládneme vypěstovat sami v domácích podmínkách, musíme si ale dávat pozor na to, abychom se nedopustili některého z častých pěstitelských přešlapů.
Předpěstujte si vlastní sazenice rajčat (Zdroj: Depositphotos)
Předpěstování rajčat
S předpěstováním rajčat není radno jakkoliv otálet. Výsev provádíme od poloviny února do řádně připravené půdy, kdy použijeme sadbovače, plastové kelímky nebo jiné nádoby, kde semínka nasejeme do volné půdy a po vývinu prvních pravých lístků přepikýrujeme tak, aby každá sazenice rostla v samostatné nádobě.
Předpěstování rajčat provádíme tak, že si nejprve připravíme vhodný předpěstovací substrát. Podobně jako u jiných rostlin, i zde je vhodné smíchat kupovaný substrát s běžnou, středně těžkou zahradní zeminou v poměru jedna ku jedné. Zcela zásadní význam má v tomto případě propaření zeminy, což provádíme nejlépe v horkovzdušné troubě. Půdu pro předpěstování pomocí trouby tak zbavíme zárodků chorob a škůdců. Stačí, abychom troubu nastavili na teplotu 75 °C a zeminu v ní ponechali po dobu jedné hodiny. Tato teplota stačí pro zničení všeho nežádoucího, co by jinak velmi pravděpodobně rajčata po výsadbě napadlo. Jde hlavně o houbové choroby, které se vyskytují především tam, kde častěji zavlažujeme a je tepleji.
Co se týká provedení výsevů, máme v zásadě několik možností. Ti, kteří pěstují rajčata v méně početných skupinách například ve skleníku, nejčastěji zvolí techniku výsevu více kusů do jedné nádoby a následného přepikýrování do kelímků. Pěstitel, který má v plánu mít mnoho rostlin například na poli nebo velkých záhonech, častěji volí cestu přímého výsevu jednotlivě do kelímků a předpěstování ve vytápěném skleníku, kde mají rajčata téměř ideální podmínky pro růst. Především nedochází k deformacím mladých rostlinek z důvodu jejich ,,táhnutí za sluncem“, vhodné klima znamená menší riziko chorob, a také vyrovnanější a silnější vzrůst.
Mladá silná sazenice rajčete před vysazením na stanoviště
Přepichování mladých rostlin
Poté, co se mladé rostlinky řádně vyvinuly a mají i první dvojici pravých lístků, přistoupíme k jejich přesazení do samostatných nádob, jako jsou kelímky nebo sadbovače. Jejich delší pobyt ve společné nádobě by znamenal, že by se jednotlivé sazenice nevyvíjely dobře, protože v hustém výsevu mají tendenci být slabé a vytáhlé. Slabé a špatně rostoucí exempláře také poznáme podle ztráty děložních lístků.
Sazenice musíme nejprve mírně zavlažit. Poté jednu sazenici po druhé opatrně vyjmeme ze substrátu i s kořenovým balem a přesadíme ji do nádoby, kde bude až do květnové výsadby na záhon. S rostlinkami zacházíme velmi opatrně, abychom kořeny nepoškodili. Přesazená rajčata umístíme na stinné místo, aby se snadněji v nové nádobě ujmula. Pokud je po přesazení umístíme na přímé slunce, velmi rychle povadnou a často se stává, že mnoho mladých exemplářů uhyne. Stejně tak dáváme pozor na studený průvan.
I přes veškerou snahu se nám může stát, že rajčata napadne některý z nezvaných návštěvníků. Ze škůdců to bývají především mšice nebo svilušky. Jedná se o savé škůdce, kteří vysávají mízu rostlin z pletiv. Poznáme to podle nezdravého vzezření sazenic, kdy začnou mít během několika dní zkroucené listy, případně mezi listy mohou být drobné pavučinky. Svilušky prospívají hlavně tam, kde je velmi suchý vzduch, mšice si pak často přinášíme domů s novými rostlinami. V každém případě je nutný postřik, jinak mladá rajčata hynou.
Z chorob se v rámci předpěstování vyskytuje hlavně nemoc, kdy je krček rostliny napaden houbami, ten zčerná, rostlina padá a hyne nebo zakrní. Tento jev je známý hlavně z fáze semenáčků, kdy rajčata nemají ještě pravé lístky. Zde se vyplatí snížit vlhkost vzduchu, více větrat a také použít postřik přípravkem Polyversum.
Krásné, vyvinuté sazenice tyčkových rajčat těsně před výsadbou
Výsadba vzrostlých sazenic
Sazenice rajčat vhodné k výsadbě poznáme jednoduše. Mají sytě zelené, řádně vyvinuté listy, silný stonek a vyvinuté první květenství. K venkovním výsadbám přistoupíme až po pominutí posledních jarních mrazíků. Do skleníků, kde mrazíky nehrozí, sázíme již od poloviny dubna. Při použití některé z raných odrůd se tak dočkáme dřívější sklizně vlastních plodů práce.
