Máte rádi vřesoviště? Poradíme vám, jak si jedno takové založit
Asi pro každého, kdo má alespoň malé zkušenosti se zahradničením, je lákavá představa krásné, neobvyklé a přitom nepříliš pracné zahrady. Skvělým nápadem a přitom netradičním a vcelku nenáročným řešením je nádherně kvetoucí a voňavé vřesoviště. Zkuste si je alespoň na části pozemku vytvořit.
Překrásné vřesoviště můžete mít i na své zahradě (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Než se pustíme do díla, neuškodí si udělat malý výlet třeba do botanické zahrady nebo přímo do lesa. Tady nejlépe vypozorujeme, na jakém místě se vřesu daří, které rostliny rostou v jeho blízkosti, a teprve pak si můžeme začít vymýšlet, jak bude naše vřesoviště vypadat.
K založení vřesoviště vybereme vhodné polostinné místo, a pokud je třeba, vymodelujeme terén. Svažité pozemky většinou žádný zásah nepotřebují, jen tu a tam s citem umístíme větší kameny, abychom vytvořili suchá i vlhčí místa, která vyhoví odlišným požadavkům rostlin. Pro vřesoviště na rovině většinou stačí pozemek vymodelovat do měkkých pozvolných vln. Nejnáročnější fyzickou práci máme za sebou a nyní se postaráme, aby vřesoviště nestrádalo.
Vřes nemiluje vápno
Tvrdým oříškem je zemina, kterou musíme pro vřesoviště připravit, protože všechny vřesovištní rostliny rostou v přírodě na borových či vyschlých rašeliništích. Vřesy a vřesovce potřebují půdu propustnou, výživnou, a co je nejdůležitější, hlavně kyselou s pH 5,5 až 6. Takový substrát získáme buď hotový v zahradnických centrech, speciálně namíchaný pro vřesovištní rostliny, nebo zeminu bez obsahu vápna promísíme s rašelinou a pískem.
Pokud máme možnost získat odplozený substrát po pěstování žampiónů máme vyhráno a nemusíme se starat o přihnojení chlévskou mrvou či průmyslovými hnojivy. Tam, kde zakládáme vřesoviště na špatně propustném podloží, nezapomeneme na drenáž z kamenů nebo stavební suti.
Uspořádání vřesoviště je otázkou osobního vkusu, finančních možností a velikosti osazované plochy. Čím menší vřesoviště bude, tím méně druhů vysadíme. Rostliny sázíme do skupinek po třech, aby později vytvořily pěkný koberec, protože potrvá téměř tři roky, než vřesoviště najde svou tvář a porost vytvoří prakticky celoročně kvetoucí pestrobarevnou mozaiku.
Vřesy a vřesovce kombinujeme s plazivou medvědicí (Arctostaphylos uva-ursi), poléhavou libavkou (Gaultheria procumbens) a drobnými keříky Cassiope. Také všechny dabécie a hebe jsou vynikajícími vřesovištními rostlinami. Vysloveně suché a slunné vřesovištní partie doplníme dekorativními travinami, mezi kameny se bude dařit lewisiím. Rámec vřesoviště mohou tvořit zakrslé borovice, jalovce, dřišťály a samozřejmě rododendrony a azalky. Velmi pěkná a hlavně naprosto nevymrzající rostlina pro vřesoviště je srdcovka (Dicentra eximia) nebo hlíznatá Corydalis. Na podzim vřesoviště oživí nízké kyhanky (Andromeda) svým typickým zbarvením listů do bronzova.
Rostliny z kontejnerů vysazujeme kdykoliv během vegetace, ale nejvhodnější čas k výsadbě vřesů a vřesovců jsou právě podzimní měsíce, protože tehdy je pro ně nejpříznivější klima i vlhkost. Po výsadbě vždy vše pořádně zalijeme a o přísun vláhy se staráme zvlášť za suchého období, jinak hrozí, že se sazenice neujmou. Odpar snížíme vrstvou drcené kůry, která na jaře zabrání i prorůstání plevele.
Sazenice v každém případě nakoupíme, neboť i když je lákavé získat vřes z lesa zadarmo, neušetříme tím vůbec nic. Jednak nám hrozí vysoká pokuta za ničení přírody, a za druhé se většinou vřes ani neujme.
Náš tip pro pestrobarevné vřesoviště
Na výběr je mnoho různobarevných odrůd vřesu, které společně s travinami vytvoří působivou barevnou zahradní scenérii po celý rok:
Beoley Gold s výrazným žlutým olistěním a bílým květem
Crimson Sunset se světle žlutým listem a typicky fialově zbarveným květem
Marleen s dvoubarevným červeně bílým květem, který se rozvíjí velmi zvolna, proto kvete poměrně dlouho
Ronald Haagen – vřes se žlutým listem a výrazně světle fialovým květem
White Lawn – úplně plazivý vřes s bílým jednoduchým květem
Smělek (Koeleria glauca) je velmi nenáročná okrasná travina. Na vřesovišti jí bude slušet dominantní postavení solitéry, neboť tvoří husté trsy stříbřitě šedomodrých úzkých listů. Stejně i „obyčejná” ostřice je nevšedním doplňkem suchých zahradních partií. Odrůda Carex comans je pro vřesoviště travina jako stvořená. Její hnědé, jakoby uschlé listy vypadají naprosto přirozeně v těsné blízkosti naaranžovaného kusu kůry nebo hromádky plaveného dřeva vyběleného sluncem. Pak bude dojem lesní paseky vonící vřesem téměř dokonalý.
