Obliba pěstování netradičních forem dřevin je pochopitelná. Dřeviny poléhavé, pnoucí nebo úzce kuželovitě vzpřímené znamenají v zahradě nový oživující prvek, který jednoznačně upoutá pozornost.
Dřeviny na kmínku jsou krásné a neobvyklé (Zdroj: Depositphotos)
Dřeviny na kmínku
Ucelenou velkou skupinu, která se těší značné oblibě, představují dřeviny na kmínku. Pod tímto označením najdeme jehličnany, pnoucí dřeviny, balkonové květiny, listnaté keře i stromy, které spojuje kmínková forma pěstování - nejčastěji ve formě malého stromečku s tím, že korunka může být zapěstována v různé výšce - od 20 cm až třeba po 2 metry. Tyto druhy samy o sobě většinou žádný vzpřímený kmen zakončený pravidelně větvenou korunou netvoří. Do takové formy dojdou zásahem činnosti pěstitele, kmínkového tvaru u původně keřovitých dřevin může být docíleno pečlivým vyvazováním k rovné opoře a tvarování řezem, kdy se z kmínku odstraňují nežádoucí výhony a listy (velmi časté u jednoletě pěstovaných balkonových trvalek, jako je třeba kmínková fuchsie).
Dalším způsobem, jak vypěstovat z keře stromeček, je očkování nebo roubování. Tyto dva způsoby jsou používány častěji u dřevin jehličnatých, listnatých i ovocných (jabloně, růže, angrešt, jehličnany). Stromky tak mají buď převislý charakter s deštníkovitou korunou, která je často zavětvená až k zemi, nebo vytváří menší korunky, které lze například tvarovat do kulovitých forem. V ovocnářství se roubuje či očkuje z čistě užitkového důvodu, nejde zde o okrasu, ale o to, že kmínek - zde podnož, s sebou přináší žádoucí vlastnosti, jako je lepší odolnost, požadovaná bujnost růstu a podobně.
V tomto případě je roub či očko většinou umístěný nízko nad zemí. Podnože pro ovocnářství se pěstují ve specializovaných školkách, stejně jako třeba růže. Jabloňové podnože mohou být množené vegetativně anebo generativně. Generativní podnože jsou semenáče planých jabloní (Malus silvestris MILL.) nebo polokulturních a kulturních odrůd. Pro růže je u nás je zatím nejpoužívanější podnoží R. canina 'Pollmeriana', nazývaná Červený Pávův šípek, výborná a vhodná pro všechny oblasti je i R. canina inermis.
Stromkový angrešt i rybíz se roubuje na kmínek meruzalky ve výšce kolem 1 metru.
Stromkové ovoce jako rybíz nebo angrešt se vyskytuje v našich zahradách velmi často
V okrasném zahradnictví kmínkových forem stále přibývá, k těm nejoblíbenějším patří vrby, skalník, šeřík, brslen, čimišník, modřín - převislý modřín naroubovaný na kmínku s namodralými jehlicemi, borovice kleč zakrslá borovice naroubovaná na nižším kmínku, borovice zobanitá - velmi zakrslý druh borovice naroubovaný na nízký kmínek.
Skalníky mají dva typy větviček, což z nich dělá skvosty
Z vyšších dřevin se v kmínkové formě pěstuje javor babyka, okrasná třešeň pilovitá s trychtýřovitou korunou či sakura s polopřevislým typem růstu. Krásná je i převislá višeň chloupkatá.
Štěpování na kmínek se používá i pro ty dřeviny, které jsou samy o sobě velice drobné nebo pomalu rostoucí. Specialitu pak představují nejčastěji borovicové čarověníky. Jedná se o mutací vzniklý útvar v koruně stromu. Čarověníky lze množit a zachovávat roubováním, přičemž si ponechávají svůj zvláštní charakter. Vznikají tak zakrslé stromky podobné bonsajím, které však ani po vysazení do volné půdy nevyrostou do větších rozměrů. Jsou proto mimořádně vhodné do skalek a malých zahrad.
Kmínkové formy dřevin vždy vyžadují speciální péči. V případě očkování a roubování představuje místo spoje kritickou část, která je náchylná na vylomení nebo poškození. Pokud je místo štěpování pod korunkou, která je rozložitá a těžká, je toto riziko ještě vyšší. Proto již při výběru dřeviny dbáme na to, aby kmínek i korunka byly sobě úměrné. Příliš vytáhlý a tenký kmínek s rozložitou korunou raději nevybíráme. Zvolíme ten exemplář, kdy je kmínek nižší a silnější. Současně rovněž zkontrolujeme místo štěpování, zda jsou obě části dobře srostlé. Někdy se stane, že je spoj křivý nebo přiroste jen jedna polovina roubu/očka.
Olověnec se pyšní nádhernou, jasně modrou barvou květů
Vždy alespoň v prvních letech pěstování, případně raději po celou dobu, použijeme oporu. Stabilní a pevný kolík by měl zasahovat až do korunky. K němu pak vyvážeme kmínek na několika místech. Kolík je nejlepší instalovat přímo při výsadbě dřeviny. Jak kmínek sílí, musíme úvazky povolovat, aby nedošlo k jejich zaříznutí do kůry kmínku.
Růže
Růže vyžadují ještě o něco více péče. Kmínkové růže se pěstují většinou jako vyšší tvary a pevná opora je pro ně v průběhu vegetačního období nutností. Záhonové růže obecně špatně snáší naše zimy a výhony v naprosté většině případů silně pomrznou. Tento fakt ale není zase tolik na škodu, po jarním hlubokém řezu růže rychle a dobře obráží a bohatě kvetou. Zcela nezbytná je však ochrana středu keře nejlépe přirytím okolní zeminy, případně nasypáním kompostu. Pokud nepromrzne střed, zůstanou zachována nejspodnější očka a po jarním seříznutí mohou rychle prorašit.
Stromkové růže potřebují na zimu zakrýt a ochránit
Úplně stejně bychom se měli postarat i o růže stromkové, jejichž korunka je na zmrznutí stejně náchylná jako keř. Proto ji vždy před zimou musíme dobře připravit. V mírnějších zimách nebo v teplejších oblastech stačí korunku cca o 1/3 sestříhnout a přetáhnout přes ni silný papírový pytel, který kolem kmínku dobře uvážeme. V podhorských oblastech nebo pokud hrozí tuhá zima je lepší zazimovat podobně jako keře.
Kmínek odvážeme od opory a ohneme jej k zemi tak, aby koruna spočinula v předem vyhloubené rýze. Celou korunku pak dobře zasypeme kompostem, navršíme, jak je potřeba, a nakonec zakryjeme chvojím. Tím zakryjeme i kmínek, v obou případech je ale vždy lepší jej nejprve omotat vrstvou novin a dobře uvázat. Pokud budeme již od prvního roku pěstování růži ohýbat stále stejným směrem, měla by jít vždy pružně k zemi. Na jaře kryt odstraníme až poté, co odezní nebezpečí silných mrazů, provedeme korekční řez a dobře vyvážeme k opoře.
Kmínkové balkonovky
V případě balkonových květin pěstovaných na kmínku, jako je fuchsie, kejklířka, lantana, libora měňavá, olověnec ouškatý, oleandr obecný, hořcový stromek, marhaník obecný, je potřeba pokračovat ve tvarování stromku a udržovat kmínek hladký - odstraňujeme všechny nežádoucí výhony, které z kmínku nebo z jeho paty vyrůstají. Odstřiháváme je nebo odřezáváme čistě, těsně u kmene. Tyto květiny také zpravidla pěstujeme v nádobě a počítáme s jejich přezimováním. S věkem a s tím, jak sílí jejich kmínek, totiž nabývají na kráse, a tak by jejich přezimování v odpovídajících podmínkách mělo být samozřejmostí.
V případě zmíněných druhů a většiny ostatních nádobových vytrvalých balkonovek bychom měli počítat s přezimovaním při teplotě okolo 10 °C na světlém místě. Zimní zahrada, studený skleník, chodba nebo speciální pokoj určený k zimování květin budou ideální. Korunku nikdy netvarujeme před zimou, pouze můžeme výhony asi o 1/3 zakrátit. Hlavním tvarovacím obdobím bude jaro, kdy bude naopak hlubší řez žádoucí. Kromě odstranění všech suchých, nad sebou rostoucích a slabých výhonů musíme v případě velkého množství větévek i vnitřek korunky dobře prosvětlit tak, aby zůstaly pouze silné a zdravé výhony. Taková korunka pak bude základem pro bohatou násadu květů.
