Sobota odpoledne, venku prší. Sedíme v pokoji a díváme se, jak dítko nadšeně sleduje na obrazovce televizoru svého oblíbence v kalhotkách s kapsami a výská při jeho kouscích. Já s pochmurným výrazem sleduji svoji čerstvě zasázenou předzahrádku a skřípu zuby. Také tu byl, ale že bych z toho jásala, to mě ani nenapadne. Kdo? No krtek!


Na rozdíl od synka nejsem potěšena přízní, kterou toto zvířátko každoročně věnuje mojí pidizahrádce. A naše tulipány a lilie také ne. Mít místo záhonků miniaturní tankodrom mě zrovna netěší.
Vyzkoušeli jsme už všechny možné i nemožné „zaručené“ prostředky na jeho vyhánění, ale nic. Buď to děláme blbě nebo máme na zahradě obzvlášť odolné jedince.
Když si postěžuju v práci, dostane se mi upozornění, že i na krtka se dá jít moderně a bez použití hrubé síly (odmítla jsem čekat u krtince a lít do díry horkou vodu ve chvíli, kdy vytuším pohyb – nejsem krtčí Herodes).Takže zkouším další postup:
Elektronický odháněč krtků a hryzců je prý vodotěsný, vhodný na zahrady i do parků a dokonce i na golfová hřiště. Funguje při teplotáchod –20 °C do +50 °C, jako napájení mu stačí 6 ks středních monočlánků, které by měly vydržet cca půl roku. (Dobrá informace. Na jaře zakopeme odháněč s novými bateriemi, na podzim ho uklidíme nebo vyměníme baterie a dáme zpátky na místo.)Odháněč má deklarovanou vzdálenost, na kterou by měl působit, cca 10–12 metrů (s účinnou plochu cca 400 m2).
Zní to neuvěřitelně, ale zkusím všechno. Předzahrádka se sice nepyšní tak krásnou úpravou jako golfové hřiště, rozměry má také o dost skromnější, ale když tu potvoru černou hrabavou vyženu pomocí odhaněče zpod lilií, budu spokojená.
Připraveno ve spolupráci s firmou FORMAT 1.
Pokud máte také zkušenost s tímto zařízením, napište nám.
Postup

Na zatravněném dvorku, který krtci likvidují stejně jako předzahrádku, jsme si vyhledali vhodné místo (zhruba uprostřed, aby odhaněč pokryl celou plochu dvorku).

Nachystali jsme si odhaněč a příslušné baterie vsunuli dle značek na správná místa zásobníku.

V trávníku jsme vyhloubili otvor dostatečně velký pro to, aby se v něm skryl celý odháněč.

Spodní konektor jsme připojili k zásobníku baterií.

Zasunuli jsme zásobník do vnější části odháněče a připojili horní konektor k zásobníku. (Konektor je třeba pečlivě připojit, jinak nebude odháněč fungovat.)

Horní víko jsme zašroubovali k odháněči.

Odháněč jsme vložili do připraveného otvoru tak, aby bylo víko kousek pod okrajem díry.

Na odháněč jsme nahrnuli zpět hlínu a ještě jej přikryli vyrýpnutým drnem.
Publikováno: 25. 6. 2019, Autor: Petra (text), sk, luk (foto), Profil autora: Redakce