Jarní dělení trvalek

Dělení trvalek má navíc ještě jednu funkci kromě toho, že je to způsob, jak rostlinu namnožit a získat tak několik nových pěkných sazenic, slouží i k ozdravení a zmlazení matečného trsu. Po nějakém čase se u trvalek stává, že současně s rozšiřováním trsu dochází k jeho odumírání ve středové části. Rostlina pak nevypadá pěkně a nejlepším způsobem, jak  ji opět vrátit pěkný tvar, je právě dělení.

Dělení lze provádět u velkého množství trvalek. Charakter růstu rostliny prozrazuje, zda rostlinu dělit lze nebo ne. Obecně vzato téměř všechny trvalky, které tvoří trs s mnoha výhonky, které se neustále rozrůstají do šířky, dělit lze. Rostliny, které mají kůlový kořen a tvoří trs tvořený jednou rostlinou, nedělíme. Zde použijeme raději množení výsevem osiva.

Nejvhodnějším dobou je právě jaro, případně podzim. Před samotným zákrokem nejprve odstříháme všechny suché a odkvetlé vrchní části stonků a rostlinu si dobře prohlédneme, postupovat totiž můžeme dvěma způsoby. Pokud je trs pěkně rostlý a nemá žádné proschlé části ve středu, můžeme postupovat velmi jednoduše – rýčem odrýváme menší kousky po obvodu trsu tak, abychom jim co nejméně poškodili kořeny. Počet získaných nových sazenic je velmi individuální, záleží na našich potřebách a na velikosti matečné rostliny. Nové sazeničky zasadíme na připravený záhon do kvalitní zeminy. Vyvarujeme se použití čerstvého organického hnojiva, ideálním bude dobře uleželý kompost, kterým vylepšíme stávající zeminu na záhonu.

Rostliny můžeme také vysazovat do květináčků. Zde je ale třeba vybírat květináče dostatečně velké, aby se do nich kořeny dobře vešly a nekroutily se. Spolu s tím, jak se otepluje, nezapomínáme na pravidelnou vydatnou zálivku, květináčky je také vhodné zapustit do země, rostliny pak daleko lépe hospodaří s vláhou, květináčky tak rychle nevysychají. V obou případech, jak pří výsadbě na záhon, tak i do květináčů platí, že by sazenice neměly ani jednou přeschnout. 

V druhém případě se může stát, že trs je velmi starý, proschlý a plný slabých a neduživých výhonků, pak provedené dělení bude mít spíše funkci zmlazení. Některé trvalky se dokonce šíří až nekontrolovatelně rychle a tím, jak se kořeny přemísťují za novými živinami a čerstvou půdou, se doslova stěhují. Z ozdravného a z estetického důvodu by se toto kompletní zmlazení mělo provádět každé 3-4 roky. Nutností bude vyrýt celou rostlinu a pečlivě ji probrat. Nezbytné bude oddělit všechny slabé a mrtvé výhony, pokud to nepůjde ručně, můžeme si pomoci i nůžkami a pěkné části ze spleti kořenů opatrně vystříhat. Opravdu vybíráme jen rostliny, které jsou silné s dostatkem kořenů. Vybrané sazenice můžeme vsadit na stejné místo nebo jako v prvním případě na nový záhon či do květináčů. Pokud se rozhodneme oddělky vsadit na původní stanoviště, je třeba místo pečlivě připravit. Samozřejmostí by mělo být pečlivé zrytí a odstranění všech částí kořenů rostliny a kořenů vytrvalých plevelů. Místo vylepšíme kvalitním substrátem nebo kompostem, který dobře promícháme s původní zeminou. Teprve pak lze oddělky opětovně vysazovat.

K dělení se hodí: astry, chryzantémy, plaménky, záplevák, řebříček, denivka, třapatka, bergenie, rozrazil, čistec, monarda a mnohé další vysoké i středně vysoké trvalky.  Dělení je velmi prospěšné i v případě nízkých skalkových a plazivých druhů, které mají tendenci se stěhovat a prosychat.

Jaké trvalky kvetoucí v létě můžeme pěstovat?