reklama

Jarní dělení trvalek má spoustu výhod

Množení trvalek dělením v sobě spojuje několik výhod, které zahrádkáři ocení. V první řadě je to jednoduchost, nepotřebujete žádné speciální nářadí ani skleník, za druhé - rostliny, která dělením získáte, jsou pěkné, silné a okamžitě zaplní místo na záhonu.

i (Zdroj: Depositphotos)
Jarní dělení trvalek má spoustu výhod (Zdroj: Depositphotos)

Jarní dělení trvalek

Dělení trvalek má navíc ještě jednu funkci kromě toho, že je to způsob, jak rostlinu namnožit a získat tak několik nových pěkných sazenic, slouží i k ozdravení a zmlazení matečného trsu. Po nějakém čase se u trvalek stává, že současně s rozšiřováním trsu dochází k jeho odumírání ve středové části. Rostlina pak nevypadá pěkně a nejlepším způsobem, jak  ji opět vrátit pěkný tvar, je právě dělení.

Dělení lze provádět u velkého množství trvalek. Charakter růstu rostliny prozrazuje, zda rostlinu dělit lze nebo ne. Obecně vzato téměř všechny trvalky, které tvoří trs s mnoha výhonky, které se neustále rozrůstají do šířky, dělit lze. Rostliny, které mají kůlový kořen a tvoří trs tvořený jednou rostlinou, nedělíme. Zde použijeme raději množení výsevem osiva.

Trvalky
i (Zdroj: Depositphotos)
Trvalkový záhon potřebuje pravidelnou jarní péči

Nejvhodnějším dobou je právě jaro, případně podzim. Před samotným zákrokem nejprve odstříháme všechny suché a odkvetlé vrchní části stonků a rostlinu si dobře prohlédneme, postupovat totiž můžeme dvěma způsoby. Pokud je trs pěkně rostlý a nemá žádné proschlé části ve středu, můžeme postupovat velmi jednoduše – rýčem odrýváme menší kousky po obvodu trsu tak, abychom jim co nejméně poškodili kořeny. Počet získaných nových sazenic je velmi individuální, záleží na našich potřebách a na velikosti matečné rostliny. Nové sazeničky zasadíme na připravený záhon do kvalitní zeminy. Vyvarujeme se použití čerstvého organického hnojiva, ideálním bude dobře uleželý kompost, kterým vylepšíme stávající zeminu na záhonu.

Monarda
i (Zdroj: Depositphotos)
Trsy monardy a ostatních vysokých trvalek potřebují zmladit jednou za 3-4 roky

Rostliny můžeme také vysazovat do květináčků. Zde je ale třeba vybírat květináče dostatečně velké, aby se do nich kořeny dobře vešly a nekroutily se. Spolu s tím, jak se otepluje, nezapomínáme na pravidelnou vydatnou zálivku, květináčky je také vhodné zapustit do země, rostliny pak daleko lépe hospodaří s vláhou, květináčky tak rychle nevysychají. V obou případech, jak pří výsadbě na záhon, tak i do květináčů platí, že by sazenice neměly ani jednou přeschnout. 

Trvalky v květnáčích
i (Zdroj: Depositphotos)
Trvalky je možné přesadit i do květináčů

V druhém případě se může stát, že trs je velmi starý, proschlý a plný slabých a neduživých výhonků, pak provedené dělení bude mít spíše funkci zmlazení. Některé trvalky se dokonce šíří až nekontrolovatelně rychle a tím, jak se kořeny přemísťují za novými živinami a čerstvou půdou, se doslova stěhují. Z ozdravného a z estetického důvodu by se toto kompletní zmlazení mělo provádět každé 3-4 roky. Nutností bude vyrýt celou rostlinu a pečlivě ji probrat. Nezbytné bude oddělit všechny slabé a mrtvé výhony, pokud to nepůjde ručně, můžeme si pomoci i nůžkami a pěkné části ze spleti kořenů opatrně vystříhat. Opravdu vybíráme jen rostliny, které jsou silné s dostatkem kořenů. Vybrané sazenice můžeme vsadit na stejné místo nebo jako v prvním případě na nový záhon či do květináčů. Pokud se rozhodneme oddělky vsadit na původní stanoviště, je třeba místo pečlivě připravit. Samozřejmostí by mělo být pečlivé zrytí a odstranění všech částí kořenů rostliny a kořenů vytrvalých plevelů. Místo vylepšíme kvalitním substrátem nebo kompostem, který dobře promícháme s původní zeminou. Teprve pak lze oddělky opětovně vysazovat.

Netřesky
i (Zdroj: Depositphotos)
Dělit a zmladit je jistě vhodné i skalničky, jako jsou netřesky

K dělení se hodí: astry, chryzantémy, plaménky, záplevák, řebříček, denivka, třapatka, bergenie, rozrazil, čistec, monarda a mnohé další vysoké i středně vysoké trvalky.  Dělení je velmi prospěšné i v případě nízkých skalkových a plazivých druhů, které mají tendenci se stěhovat a prosychat.

Jaké trvalky kvetoucí v létě můžeme pěstovat?

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Publikováno: 16. 4. 2020, Autor: Daniela Dušková (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Daniela Dušková