Zalévání rajčat a okurek byla u nás odjakživa věda. Muselo se zalévat ráno a večer, ne tak, aby se z půdy okolo udělalo blátíčko ani aby se voda rozlila moc okolo a hlavně!! Pod lístečky!!
Zalévání pod listy má svůj logický důvod – rajčata a i okurky trpí na plísně a těm se, jak známo, ve vlhku daří lépe. Voda by také spláchla postřik proti plísni. Ulitá půda okolo brání pronikání vzduchu ke kořínkům a vody rozlité okolo je škoda, jen podporuje plevel. Ráno a večer, aby měla rajčata dost vláhy a ne v poledne proto, aby se hned na slunci nevypařovala a nebyl to pro rajčata moc velký šok, vedro a sluneční úpal a k tomu studená voda. Jo, a taky ne voda přímo z vodovodu, ale radši odstátá z vany nebo z konví napuštěných alespoň den předem.
Takže pro všechny pokyny měli rodiče celkem logické vysvětlení, ale coby teenagera mě to dost štvalo. V posledních pár letech to táta vyřešil takhle: Ke každému rajčeti zahrnul uříznutou plastovou lahev hrdlem dolů a zalévá do nich, s okurkami taky tak.
A my doma zase máme rajčata na netkané textilii, zaléváme přímo ke stonku a plevel nemá prostor.
A co vy, jak zaléváte?
Publikováno: 10. 6. 2018, Autor: Petra (text a foto), Profil autora: Redakce
