Smích patřící apoštolům umělých hmot, jakým byl třeba filmový otec „guma“ z Pelíšků, je dávno pryč. Z počátku měly plasty divnou pověst vyplývající z jejich tehdejší nedokonalosti i uživatelům, kteří moc nerespektovali zvláštnosti tohoto materiálu. Trapné scény se zkroucenými plastovými lžičkami nejsou literární nadsázkou, tak to prostě bylo a i dnes bychom měli vědět, co s kterými materiály dělat můžeme, a co ne. Platí to i pro polykarbonáty, dodávané společností Lanit Plast.
Užití těchto materiálů je totiž při dodržení pravidel (nebojte se, není jich moc) po všech stránkách výhodné, jinak by se z nich nevyráběla čelní světla aut, okna letadel nebo kosmických lodí, ani kojenecké lahve: jsou odolné, lehké, dobře vypadají a snadno se s nimi pracuje. Právě proto se tak rozšířilo užití polykarbonátových desek na sklenících i při zastřešení pergol a nejrůznějších zahradních besídek. Výborně se uplatňují i nad domovními vchody a u nejrůznějších zádveří.

Bezkonkurenční na zahradě
Pojďme si zopakovat, co a jak s polykarbonátovými deskami Lanit dělat a samozřejmě i čeho se vyvarovat. Když se budeme jednoduchých pravidel držet, budou nám polykarbonátové střechy z Lanit Plastu dlouho poctivě sloužit. A třeba právě na pergolách nás spolehlivě ochrání nejen před deštěm, ale i přemírou slunce, která také dokáže odpočinek na zahradě pořádně znepříjemnit.


Pozor na chemii
Desky, které jsme si přivezli, budeme samozřejmě skladovat na čistém rovném místě naležato a chránit je budeme před deštěm a sluncem: pokud byste je nechali na slunci delší dobu, už nikdy z nich nesloupnete ochrannou fólii. Polykarbonátové desky Lanit jako termoplast jsou citlivé na spoustu chemikálií - třeba čisticích prostředků, barev a organických rozpouštědel, tak zabraňte kontaktu s impregnačními látkami na dřevo a s barvami.
Dělení materiálu
Desky na požadovaný rozměr řežeme cirkulárkou nebo ruční kotoučovou pilou. Deska nesmí vibrovat a to, co chceme uříznout, pokud možno uřízněme na jeden záběr. Pozor, hrany mohou být na řezu docela ostré! Po uříznutí vyfoukáme piliny z komůrek. Do polykarbonátu můžeme v případě nutnosti i vrtat, ovšem vždy do podloženého, a otvory nesmí být blíž okraje desky než čtyři centimetry. Použijeme běžné vrtáky na kov. Rozhodně nikdy polykarbonát nepřitloukáme hřebíky nebo ho nešroubujeme do nepředvrtaných otvorů!


Fólie má smysl
Fólie chrání polykarbonátové desky Lanit před jeho cílovým použitím nejen před UV zářením, ale i proti poškrábání. Linie řezu na fólii snadno vyznačíme lihovým fixem. Dokud s formátováním desek neskončíme, fólii necháme jako ochranu tam, kde je. Je proto ještě jeden dost rozumný důvod: po jejím sejmutí se deska nabije statickou elektřinou a dostat pak z vnitřku komůrek piliny vzniklé při řezání a vrtání je, jemně řečeno, dost obtížné.


Uzavření komůrek
Na řezu nám vzniknou otevřené komůrky, které proti prachu a vlhku uzavřeme samolepící originální hliníkovou fólií, jejíž lepidlo je s polykarbonátovými deskami Lanit kompatibilní. Zalepené hrany ještě zajistíme hliníkovým či plastovým U-profilem.


Připevnění na konstrukci
Pokud má být konstrukce, na níž budou polykarbonátové desky Lanit ležet, natřená, musíme to udělat před jejich položením. Barva by měla být bílá, protože tu slunce méně nahřívá a nad nosnými profily nebude docházet ke zbytečné kumulaci tepla. Polykarbonát totiž dost výrazně reaguje na teplotní změny („natahuje se“). Plochy, na nichž desky leží, opatříme samolepící mikropryží z nabídky montážního příslušenství. Tu použijeme i na dřevěnou konstrukci a díky tomu se vyhneme strašidelnému praskání a jiným zvukům vydávaným deskami během tření o konstrukci při prudkém ochlazení. Desky mezi sebou nelze tmelit – ani sklenářským kytem, ani silikonem (vyloučíme tak riziko jejich chemického poškození). Mezi deskami necháme dilatační mezery.

A ještě v bodech:
- Fólie s jedno nebo vícebarevným potiskem musí vždy směřovat do exteriéru.
- Ohýbat se dají desky do síly 16 mm.
- Nikdy komůrkové desky nespojujete lepením.
- Upevněné desky musí mít vždy sklon, orientace komůrek musí být do spádu.
- Přesto, že polykarbonát má do značné míry samočisticí schopnost, střechu z něj je dobré nejméně jednou za rok umýt vlažnou vodou s mýdlem. Vezměte na to houbu, nebo jemný hadřík! Vyhněte se drsným kartáčům a už vůbec chemickým rozpouštědlům.
- Nikdy si ale při tom na střechu nestoupejte!
Více informací na www.lanitplast.cz
Publikováno: 29. 6. 2012, Autor: Jiří Jan (text), Lanit Plast (foto), Profil autora: Redakce