Květen a červen jsou obdobím růstu rostlin, setí a sázení je už většinou za námi. Když rostliny prospívají a krásně rostou, máme důvod mít úsměv na rtech. Avšak když se na rostlinách objeví škůdci, musíme co nejrychleji zakročit. Přinášíme seznam těch nejčastějších.
Nejčastější škůdci v zahradě (Zdroj: Depositphotos)
Škůdci na rostlinách v zahradě se mohou vyskytovat téměř po celý rok. Největší nápor se obecně předpokládá s rozběhem vegetační doby v květnu a červnu, kdy masivně sázíme a sejeme na celé zahrádce. Někteří škůdci nepředstavují až tak velké riziko, ale jiní mohou spolehlivě zlikvidovat několik rostlin během jedné noci.
Škůdci na zelenině
S květnovými výsevy a výsadbami se musíme mít velmi na pozoru. Obrovské nebezpečí představují pro mladé rostlinky všudypřítomní slimáci, kterých v posledních třech letech vlivem sušších období výrazněji ubylo. Slimáci nepatří mezi původní obyvatele našich zahrad, byli k nám postupně zavlečeni s dováženým rostlinným zbožím. Jejich největší nebezpečnost spočívá ve velkých nočních nájezdech směrem k zahrádce během nocí, především pak tehdy, když je vlhko a teplo. Jako prevenci volíme pravidelné kypření půdy, podzimní rytí a účinnou likvidaci pomocí parazitických hlístic nebo přípravkem na přírodní bázi, obsahující fosforečnan železitý. Ten působí tak, že slimák pozře některou z návnad v podobě granulí, stáhne se do své skrýše a tam uhyne. Nedochází tak ke vzniku slizových cestiček jako u jiných přípravků, které jsou chemické a mohou znečistit spodní vody. Kolem vegetace rostlin se také doporučuje nasypat dřevěné piliny, přes tuto bariéru slimáci jednoduše nepřelezou.
Kromě slimáků mohou zeleninu napadnout saví škůdci, především pak mšice, které se často vyskytují ve společnosti mravenců, kteří mají rádi jejich medovici. Mravenci v trávníku nijak nevadí, protože likvidují klíšťata a jiné nebezpečné tvorečky, ze záhonů je vytlačíme jednoduše pomocí časté zálivky. Pokud ani to nezabírá, pak můžeme nechtěné hnízdo mravenců spařit horkou vodou, ale nesmíme zasáhnout rostliny. Na mšice a jiné savé škůdce funguje postřik mýdlovou vodou, využití chemie se snažíme pokud možno vyhnout.
Velmi rozšířené škůdce jsou kromě mšic patří také roztoči, kteří se objevují na listech, kde se tvoří drobné výrůstky, v nichž bychom našli malého roztoče, který měří asi 0,5 mm. Proti tomuto nepříliš významnému škůdci se používá postřik proti roztočům, někteří odborníci dokonce radí se tímto problémem ani nezabývat, protože škodlivost je velmi omezená. Ale každá choroba je pro strom stresujícím faktorem, který mu ubírá na síle.
Jabloně často napadá obaleč jablečný, jehož housenky si hloubí chodbičku k jádřinci. Takto napadené plody nemohou dozrát, mohou opadat nebo zakrnět. Velmi efektní je postřik insekticidem v noci, kdy nelétají jiné druhy hmyzu, případně instalace lepových pásů pro záchyt housenek.
Vážným škůdcem ovocných stromů, hlavně peckovin jsou pilatky. Jejich larvy se vžírají do semeníku plodů, který tak vůbec nevyroste. Pokud tedy máme malou úrodu peckovin, zvláště pak švestek, měli bychom zbystřit a prohlédnout plody, zda nejsou zakrnělé a opatřené malým otvorem, kudy se do semeníku dostane larva. Kromě švestek pilatky škodí i na třešních a jabloních. Účinnou ochranu představují lepové pásy, postřik radíme provádět v noci, kdy je aktivita jiného hmyzu zcela minimální.
Škodit na zahradě mohou i běžní pěvci, jako kos černý, drozd kvíčala nebo vrabec. Běžně se pohybují na zahradách, nepohrdnou ani záhony, kde mohou hrabat za účelem hledání potravy, přitom mohou poškodit zasazené rostliny. Proto je dobré, pokud tento jev zpozorujeme, záhony opatřit například pletivy nebo tunelem z netkané textilie, což tomuto jevu zabrání a ptáci se tak přesunou zpět na trávník. Je nevhodné pokoušet se pěvce jakkoliv likvidovat, protože svojí činností jsou užiteční.
