reklama

Přímé výsevy letniček nahradí předpěstování za oknem

Přímý výsev představuje ideální řešení v případě, že předpěstování rostlinek za oknem je obtížně řešitelné. Aby za oknem vyrostly skutečně pěkné a silné sazenice letniček, je zapotřebí nejen dostatek světla, ale i místa. Výsevy navíc špatně snáší příliš vysoké teploty a jsou velmi náchylné na napadení houbovými chorobami. Určitým řešením může být nákup předpěstovaných letniček. Jeho nevýhodou může být omezený výběr a dosti vysoká cena. Pokud totiž chcete letničkám na zahradě věnovat větší plochu, jsou náklady při poměrně hustém vysazovacím sponu poněkud vyšší.

i (Zdroj: Depositphotos)
Přímé výsevy letniček nahradí předpěstování za oknem (Zdroj: Depositphotos)

Letničky určené pro přímý výsev jsou zpravidla velmi nenáročné a jejich osivo dobře klíčí. Přímo do půdy vyséváme i takové letničky, které špatně snáší přesazování a při jejich předpěstování je značný propad.

Jaké druhy?

Výběr letniček pro přímý výsev je poměrně široký. Druhy si můžeme rozdělit podle toho, kdy se vysévají. V prvé skupině jsou druhy velmi otužilé, které se mohou vysévat hned, jakmile to půda dovolí, nevadí jim ani pozdní mrazíky. Patří sem třeba měsíček, měsíčnice nebo sluncovka.

Pak máme druhy choulostivější, které se vysévají kolem 10. května s tím, že v polovině května vyklíčí. Samozřejmě záleží na podmínkách konkrétního roku. Nemají rády příliš chladné počasí a vadí jim mrazy. Do druhé skupiny můžeme zařadit svlačec, laskavec, hledík, slunečnici.

Výsev do půdy
i (Zdroj: Depositphotos)
Výsevy větších semen po jednom či do hnízd

Příprava půdy a výsev

Půda pro přímé výsevy by vždy měla být zpracována co nejlépe. Zjara pozemek zryjeme rýčem a odstraníme všechny viditelné plevele. Vyplatí se postupovat opravdu velmi pečlivě a zejména oddenky vytrvalých plevelů, jako je kopřiva nebo bršlice, důkladně vysbíráme. Semínka přeci jen nějakou dobu klíčí a vzcházejí a v zapleveleném pozemku by se jim moc nedařilo. Všechny hroudy rozdrobíme a připravíme rovný uhrabaný povrch. Před samotným výsevem by půda neměla být ani příliš mokrá ani suchá.

Výsev není příliš složitý. Nejdůležitější je vybrat správnou plochu pro budoucí záhon, protože po výsevu už s letničkami zpravidla nehýbeme. Hloubka výsevu závisí na velikosti semene. Čím je semeno menší, tím se zasypává menší vrstvičkou zeminy a tím jemnější by zem měla být. Platí obecné pravidlo, že vrstva zeminy nad výsevem by měla být vysoká jako průměr semínka. Výsev se nejčastěji provádí do řádků tak, že vzdálenost mezi řádky závisí na velikosti rostliny. U malých druhů stačí i 20 cm, v případě velkých a bujně rostoucích to může být až 70 cm. V řádku pak rostlinky vyjednotíme na požadovanou vzdálenost. Dalším způsobem je výsev do hnízd, který volíme v případě velkých semen. Spočívá v tom, že semínka sypeme jen do „hnízd“ – jamek, a to asi po třech semenech. Po vzejití vyjednotíme tak, aby z hnízda vyrůstala jen jedna rostlinka. Aby zemina po výsevu dobře přilnula k osivu, utužíme povrch třeba prkénkem. Celý záhon zalijeme a stále udržujeme vlhký. Přeschnutí v době klíčení a vzcházení může být pro letničky fatální.

Hrachor
i (Zdroj: Depositphotos)
Hrachor vonný je popínavá letnička

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Byl oblíbenou květinou již na zahrádkách našich prababiček. Oblibu si získal nejen díky svým zářivým oranžovým a žlutým květům, ale tak pro svoje léčivé účinky. V dnešní době prošel několikrát rukama šlechtitelů a na trhu je jak zakrslý kompaktní měsíček, tak i plnokvětá forma. Protože má měsíček poměrně velké semeno, vyséváme jej po špetkách na vzdálenost 40 x 40 cm, zakrslé formy pak 30 x 30 cm, po vzejití rostlinky vyjednotíme. Ideální doba výsevu je duben. Měsíček snese i mrazíky a většinou se stane, že na místě, kde jsme měsíček pěstovali loni, se sám objeví i letos, díky vyklíčení vypadaných semen. Měsíčku nevadí přesazování, proto můžete nalezené rostlinky ze zahrady přesadit na jiné vámi zvolené místo.

Měsíček
i (Zdroj: Depositphotos)
Měsíček zahradní je oblíbená letnička a léčivka

Laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus)

Lidově zvaný „kohoutí ocas“. Oproti měsíčku nesnáší mrazy, a proto jej vyséváme až počátkem května. Vzdálenost řádků od sebe by měla být okolo 50-60 cm a rostlinky v řádku zase vyjednotíme. Laskavec je poměrně vzrůstná květina, dosahuje výšky jednoho metru a je poměrně robusní. Ozdobná jsou jeho květenství, uspořádané v lichoklasech. Nejčastěji jsou ohnivě červené a výborně se hodí do suchých aranžmá.

Slunečnice roční (Helianthus annuus)

Slunečnice jsou v podstatě něco jako symbol léta. Odrůdy jsou s jedním květem i vícekvěté, žluté i červenohnědé a dvoubarevné, různé výšky. Vyséváme koncem dubna až počátkem května podle vzrůstnosti 40 až 70 cm od sebe a pochopitelně zase jednotíme.

Slunečnice
i (Zdroj: Depositphotos)
Slunečnice jsou ideální pro přímý výsev

Luštěnice trnitá (Cleome spinosa)

Rod Cleome zahrnuje asi 150 druhů rostoucích převážně v tropech. Rostlina vypadá velmi exoticky a působí dekorativně. Není příliš rozšířená a je to škoda. Vysévat se může jak v polovině května, tak i předpěstovat doma za oknem. K dostání je osivo ve směsi barev nebo samotné čisté barvy. Velmi elegantní je čistě bílá forma. Luštěnice je až 1,2 m vysoká a bez přestávky kvete až do října.

Luštěnice
i (Zdroj: Depositphotos)
Luštěnice trnitá je krásnou letničkou vzdušného charakteru

Hledík větší (Antirrhinum majus)

Hledík je velmi tradiční letnička, která by neměla na venkovské zahrádce chybět. Hledíky se většinou předpěstovávají v truhlíčku za oknem, ale není to nutné. Pokud není zima příliš krutá, dovede dokonce sám zjara vyklíčit z vypadaných semen. Hledík má krásné trubkovité květy a škála barev je velmi pestrá, květy můžeme najít prakticky ve všech odstínech, výjimkou nejsou ani dvoubarevné kombinace. Výsev provádíme v druhé polovině května do jemně připraveného záhonu. Aby rostlinky rozvětvily, je dobré je zaštípnout. Hledík vždy vysazujte na plné slunce.

Hledíky
i (Zdroj: Depositphotos)
Hledíky se pyšní krásnými barvami

Povijnice nachová (Ipomea purpurea)

Je jednou z nejkrásnějších popínavých rostlin vůbec. Má velmi rychlý růst a v krátké době dokáže porůst celou pergolu nebo altánek až do výšky 3 metrů. Rostlina je původem z Mexika a je velmi nenáročná. Miluje slunná a chráněná stanoviště. Květy jsou trubkovité a mají až 15 cm v průměru, jejich životnost je sice krátká, ale neustále vykvétají nová a nová poupata. Výsev provádíme do hnízd, vzdálených od sebe asi 30-40 cm. Po vzejití rostlinky vyjednotíme tak, aby zůstala jen jedna. Výsev nikdy neprovádíme dříve než v polovině května.

Šrucha velkokvětá (Portulaca grandiflora)

Šrucha je nízká kobercová letnička, která se hodí nejen na pokrytí a obruby záhonů, ale i do skalek a truhlíků. Květy, které vypadají jako malé pestré růžičky, se plně otevírají jenom za slunečného počasí. Na záhon ji vyséváme kolem 15. května a zasypeme jen mírně. Nejlépe ji vyhovuje sušší, lehká, písčitá, dobře propustná půda na slunném stanovišti. Šrucha nemá ráda čerstvé hnojení.

Šrucha
i (Zdroj: Depositphotos)
Šrucha má několik barevných variant

Měsíčnice roční (Lunaria annua)

Měsíčnice neboli penízky není ani tak oblíbená pro svoje květy, ale zejména pro svoje plody, které se s oblibou využívají pro suché dekorace. Měsíčnice je ve své podstatě dvouletkou, ale velmi ráda zplaňuje a na stanovišti se vysemeňuje sama. Aniž bychom se tedy nějak zvlášť přičinili, bude na záhonku každoročně o lunárie postaráno. Má ráda propustnou půdu a slunečnou či polostinnou polohu. Správný termín pro výsev je kdykoliv od června do podzimu, jarní výsev je samozřejmě možný také, ale rostliny pak méně kvetou.

Měsíčnice
i (Zdroj: Depositphotos)
Měsíčnice je zajímavá nejen květem, ale především plody

Mezi ostatní letničky pro přímé výsevy patří: plnokvětý mák (Papaver somniferum), slézovec (Lavatera trimestris), afrikán (Tagetes), slezovka (Malope trifida), ostrožka (Delphinium ajacis),  chrpa (Centaurea moschata, C. imperialis, C. cyanus), tařicovka (Lobularia maritima, svlačec (Convolvulus tricolor) a červený len (Linum grandiflorum), kalifornský máček (Eschscholzia californica), iberky (Iberis amara, I. umbellata), nenápadná rezeda vonná (Reseda odorata), svazenka (Phacelia campanulata), černucha (Nigella damascenka, letní cypřišek (Kochia scoparia).

Publikováno: 12. 5. 2020, Autor: Daniela Dušková, Profil autora: Daniela Dušková