Mšice je malý tvoreček, který žije v symbióze s mravenci. Ti tyto nezvané návštěvníky chrání a roznáší. Obecně největší problémem je jejich škodlivost při vysávání rostlinných šťáv z listových tkání. Než se rozhodneme proti mšicím zakročit chemií v postřiku, nejprve bychom měli vsadit na neškodnou přírodní cestu.
![](https://img.primadoma.cz/w_10/75/fd/column/75fd9df73256f048bc251f758ac473f4_depositphotos_164723124_l-2015.jpg)
Mšice patří k nejčastěji se vyskytujícím škůdcům na ovocných stromech a keřích. Tito malí tvorečkové se velmi rychle množí a jejich kolonie se rychle zvětšuje. Pomáhají tomu také mravenci, kteří nemusí být vždy vítaní a toto je názorný příklad, kdy je jejich přítomnost na škodu. Máme ale několik možností, jak s nimi bezproblémově zatočit, nejúčinější bývá postřik na mšice.
![Mravenec](https://img.primadoma.cz/w_10/fe/ac/column/feace388bf3e7c4bc8ef14a8155b80e0_depositphotos_61234127_l-2015.jpg)
Mšice a jejich životní cyklus
Život pro novou kolonii nastává již na podzim, kdy se s klesající teplotou líhnou samečkové, oplodňující samičky, které nakladou vajíčka a celé původní kolonie při klesajících teplotách hynou. Avšak vajíčka přečkají zimu v půdě nebo pod kůrou stromů. Na jaře se nejčastěji v květnu až červnu líhnou první zakladelky kolonie nové, žijící jen tři týdny a dospívající do zhruba deseti dnů života. Taková zakladatelka dokáže naklást až 200 vajíček, ty jsou opět pouze samičí. A když dojde k tomu, že je stávající kolonie přemnožená, pak mladé samičky, kterým narostou křídla, letí vytvořit další kolonii někam jinam, kde jsou příhodné podmínky pro přežití. Přítomnost mšic na stromech a keřích je prozrazena nejčastěji mravenci, kteří mají rádi mšicemi produkovanou medovici. Mnohokrát se také můžeme setkat s názorem, že mravenci mšice dokonce roznáší, což je informace, která se zakládá na pravdě. Dokonce kolonii mšic chrání před případnými predátory.
![Mšice](https://img.primadoma.cz/w_10/e7/fc/column/e7fcf4224ae0eca3c680e37be5bf15ec_depositphotos_50217607_xl-2015.jpg)
Napadení rostlin
Mšice se schovávají na spodní straně listů, kde sají rostlinné šťávy. Pokud je některá z rostlin na zahradě napadena, poznáme to jednoduše podle zkroucených listů. Nejčastěji dochází k napadení třešní a růží, které mohou začít při velmi silné invazi churavět. Velmi důsledně tak naše rostliny musíme chránit, perfektní je v jejich blízkosti nasadit lichořeřišnici nebo pažitku, které svým charakteristickým zápachem dokáží odradit celou řadu škůdců.
![Slunéčko](https://img.primadoma.cz/w_10/28/10/column/2810f5b0b32306fe0af1b43b19749f15_depositphotos_49158955_l-2015.jpg)
Postřik chemický nebo přírodní?
V dobách našich babiček se jako postřik na mšice používala mýdlová voda, která je i dnes velmi populární. Na očistu mladých ovocných stromků, které jsou napadené mšicemi, představuje velmi účinný prostředek. Jednoduchý a velmi levný prostředek je také postřik z mléka, kdy vodu a mléko mícháme v poměru 1:1 a postříkáme napadenou vegetaci. Zajímavým tipem je rajčatový nálev, který vyrábíme smáčením jejich listů ve studené vodě přes noc, následně přecedíme a použijeme. Alkaloidy obsažené v listech rajčat mšice účinně hubí. Můžeme použít i nálev z česneku.
![Postřik](https://img.primadoma.cz/w_10/7e/6e/column/7e6e3b2255e834043d23e589b0750944_depositphotos_38735411_l-2015.jpg)
Publikováno: 16. 5. 2020, Autor: Radoslav Ptáček, Profil autora: Radoslav Ptáček