Mšice je malý tvoreček, který žije v symbióze s mravenci. Ti tyto nezvané návštěvníky chrání a roznáší. Obecně největší problémem je jejich škodlivost při vysávání rostlinných šťáv z listových tkání. Než se rozhodneme proti mšicím zakročit chemií v postřiku, nejprve bychom měli vsadit na neškodnou přírodní cestu.
Mšice patří k nejčastěji se vyskytujícím škůdcům na ovocných stromech a keřích. Tito malí tvorečkové se velmi rychle množí a jejich kolonie se rychle zvětšuje. Pomáhají tomu také mravenci, kteří nemusí být vždy vítaní a toto je názorný příklad, kdy je jejich přítomnost na škodu. Máme ale několik možností, jak s nimi bezproblémově zatočit, nejúčinější bývá postřik na mšice.
Mšice a jejich životní cyklus
Život pro novou kolonii nastává již na podzim, kdy se s klesající teplotou líhnou samečkové, oplodňující samičky, které nakladou vajíčka a celé původní kolonie při klesajících teplotách hynou. Avšak vajíčka přečkají zimu v půdě nebo pod kůrou stromů. Na jaře se nejčastěji v květnu až červnu líhnou první zakladelky kolonie nové, žijící jen tři týdny a dospívající do zhruba deseti dnů života. Taková zakladatelka dokáže naklást až 200 vajíček, ty jsou opět pouze samičí. A když dojde k tomu, že je stávající kolonie přemnožená, pak mladé samičky, kterým narostou křídla, letí vytvořit další kolonii někam jinam, kde jsou příhodné podmínky pro přežití. Přítomnost mšic na stromech a keřích je prozrazena nejčastěji mravenci, kteří mají rádi mšicemi produkovanou medovici. Mnohokrát se také můžeme setkat s názorem, že mravenci mšice dokonce roznáší, což je informace, která se zakládá na pravdě. Dokonce kolonii mšic chrání před případnými predátory.
Napadení rostlin
Mšice se schovávají na spodní straně listů, kde sají rostlinné šťávy. Pokud je některá z rostlin na zahradě napadena, poznáme to jednoduše podle zkroucených listů. Nejčastěji dochází k napadení třešní a růží, které mohou začít při velmi silné invazi churavět. Velmi důsledně tak naše rostliny musíme chránit, perfektní je v jejich blízkosti nasadit lichořeřišnici nebo pažitku, které svým charakteristickým zápachem dokáží odradit celou řadu škůdců.
Postřik chemický nebo přírodní?
V dobách našich babiček se jako postřik na mšice používala mýdlová voda, která je i dnes velmi populární. Na očistu mladých ovocných stromků, které jsou napadené mšicemi, představuje velmi účinný prostředek. Jednoduchý a velmi levný prostředek je také postřik z mléka, kdy vodu a mléko mícháme v poměru 1:1 a postříkáme napadenou vegetaci. Zajímavým tipem je rajčatový nálev, který vyrábíme smáčením jejich listů ve studené vodě přes noc, následně přecedíme a použijeme. Alkaloidy obsažené v listech rajčat mšice účinně hubí. Můžeme použít i nálev z česneku.
Publikováno: 16. 5. 2020, Autor: Radoslav Ptáček, Profil autora: Radoslav Ptáček