Co kvete a zraje v červenci na zahradě a co udělat, než odjedeme na dovolenou?
Červenec na zahradě je ve znamení kvetení, dozrávání a částečné sklizně. Podívejte se, co u vás právě kvete, co už dozrálo a jací škůdci by vás nyní mohli nemile překvapit. Povíme vám, jak ošetřit třešňové stromy po sklizni a jestli můžeme na uvolněná místa na záhonech vysadit nové rostliny nebo vysít semena.
Co kvete a zraje v červenci na zahradě a co udělat, než odjedeme na dovolenou? (Zdroj: Depositphotos)
Červenec na zahradě
Červenec - to jsou prázdniny, doba dovolených, ale pro zahrádkáře to znamená období, kdy celá zahrada kvete a voní, dozrávají plodiny na záhonech i první ovoce na stromech a s tím je spojena spousta práce. Abychom na něco nezapomněli, připomeneme si v přehledu červencové práce na zahradě.
Práce na zahradě
V tuto roční dobu je důležité omezit růst plevele a chránit zahradu před vysušením. Letošní rok nám po spoustě suchých let konečně doplnil spodní vody a ty, které se proudem řinou z nebes, se postaraly o důkladnou zálivku. Všechno se zelená, kvete, zraje. Bohužel nejen naše kulturní plodiny, ale také obrovské množství plevelů. Jejich eliminaci docílíme již zjara, kdy záhony poklademe černou perforovanou fólií. Pod ní se plevele neuchytí, avšak zůstává zde dostatek vláhy. V květinové zahradě doplníme vrstvu mulče, který rovněž výrazně snižuje výskyt plevelů. Aby se do půdy dostaly potřebné živiny, před nasypáním mulče nezapomeneme na rohové piliny nebo Rohosku. V květinové zahradě již odstraňujeme odkvetlé květy a sbíráme tobolky a semenáčky se semeny na příští osev.
Některé úporné plevele odstraníte jedině mechanicky
Květinová zahrada
Červenec je měsícem kvetení. Právě v tuto dobu rozkvétají do své barevné nádhery mečíky. Květy stříháme do vázy bez listů v době, kdy spodní poupata ukážou svou barvu. Jiřinky potřebují v červenci dávku hnojiva. Vyvarujeme se jednostranného hnojení dusíkem, který podporuje nadměrnou tvorbu listů, a volíme např. přípravek Cererit. Jiřinky také vyvazujeme a odstraňujeme odkvetlé květy. Letničky také již nasazují na květ. Vysoké letničky - plaménky, zvonky, slézy nebo hvězdnice musíme včas přivázat k opoře, jinak se polámou nebo polehají. Jakmile odkvetou trvalky typu ostrožka, chrpy, vratiče, vlčí bob, šanta kočičí, turany a podobně, volíme hluboký řez na dlaň vysoko nad půdu. Odstraníme také vyvazovací kolíky. Čechravy, kohoutky, pivoňky, hvozdíky, kosatce, orlíčky a podobně po odkvětu nestříháme, pouze odstraňujeme odkvěty. Pokud ale potřebujeme, aby se takové rostliny vysemenily, ponecháme zasychající květy na rostlině.
Červenec v zahradě, to jsou záplavy rozkvetlých gladiol
V červenci vysazujeme kosatce. Tyto květiny vyžadují slunečné až polovětrné závětří a hlinitopísčitou půdu, bohatou na živiny. Nemusí být příliš vlhká. Také v tuto dobu dělíme trvalky. Pokud máme v půdě cibuloviny typu sněženka, talovín, ladoňka a podobně - po 10 letech přichází čas na jejich dělení a přesazení. Vysazujeme je ihned do nového záhonu. Cibuloviny, u nichž už zažloutly listy, vyjmeme ze záhonu a uskladníme. Velké cibulky znovu zasadíme do nové půdy.
Nastává také čas na sušení květin - smil, smilek nebo slaměnka mají nejvyšší čas. Nezapomeneme ani na limonku, šater a suchokvět. Ustříhneme co nejdelší stonky s květy, sdrhneme přebytečné listy a utvoříme malé svazečky, které zavěsíme na stinné a vzdušné místo.
Zeleninová i ovocná zahrada volá po sklizni. Dozrávají okurky, papriky, rajčata, sbíráme také jahody, ostružiny a maliny. Dozrává též rybíz, angrešt, josta, třešně, višně, meruňky a první švestky. Sklízíme rané brambory, mrkev, kedlubny, cukety, šalotku a některé druhy koření.
Po prvním červencovém týdnu již nesklízíme reveň. Necháme jí důkladně odpočinout a doplnit zásobu vitamínů a živin olistěním. Reveň bude potřebovat prohnojit, nejlépe stájovým hnojem, který mělce zapravíme do půdy.
Jahodiště po sklizni můžeme zlikvidovat, rostliny posekat a zarýt a záhon využít pro zeleninu. Jahodníky jsou v plné kondici 3-4 roky, poté se vyplatí uchovat odnože a staré rostliny odstranit. Pouze stáleplodící rostliny ponecháme na svém místě. Pamatujeme si, že záhon, kde jsme měli jahodníky, použijeme pro ty samé rostliny nejdříve po 4 letech, mezitím zde můžeme pěstovat špenát, petržel, řeřichu nebo aksamitníky.
Třešňové a višňové stromy po sklizni volají po prořezu. Čím dříve to uděláme, tím rychleji stromy znovu obrazí. U starých stromů použijeme zmlazovací řez, u stromů okolo 6. roku volíme zastřižení prodloužení středové větve, abychom podpořili růst postranních výhonů a zamezili růstu strmému. U stromů okolo 10. roku zkracujeme kosterní větve a odstraňujeme středovou větev.
Po sklizni můžeme ihned přistoupit k prořezání větví třešní a višní
U ostružin využijeme červenec ke hřížení - jakmile se v létě dotkne vrchol letošních ostružinových výhonů půdy, vyrazí kořeny a vytvoří novou rostlinu. Tuto metodu můžeme použít také u malin.
Na uvolněné záhony, které po sklizni zeleniny znovu přeryjeme a doplníme zásobu živin hnojivy, můžeme vysévat čekanku, fazol keříčkový, špenát, některé odrůdy mrkve (Karolina nebo Nanteská), ředkev, ředkvičky. To vše stačí pohodlně do zimy dorůst a dozrát. Také neváháme se sadbou hlávkového salátu, štěrbáku, brukve a květáku, tuřínu, kadeřávku, póru a kapusty pro zimní měsíce, a také řepu salátovou.
Na prázdné záhony můžeme ještě vysadit ledový salát, špenát nebo kadeřávek
Trávník
Trávník posekáme těsně předtím, než odjedeme na dovolenou. Sestřihneme ho nakrátko a důkladně zalijeme. Následující den po sekání rozhodíme hnojivo s herbicidem proti plevelům (Travin). V této době (hlavně pokud nastanou velmi suché dny) může trávník zažloutnout a dojde k vzniku holých míst. Sledujeme tedy předpověď počasí - v době vysokých teplot vzduchu sekáme trávník maximálně na 8-10 cm a posekanou trávu nesbíráme, nýbrž ji necháme volně poházenou, aby nedocházelo k rychlému odparu vody z půdy. V červenci se v trávníku také mohou objevit první travní houby, zejména špičky nebo strmělky. Pokud nejsme zanícení mykologové, houby z trávníku mechanicky odstraňujeme dříve, než začnou tvořit klobouky. V těch mají totiž spory, které následně trousí do okolí a rozšiřují tím svoje kolonie. V případě masivního rozšíření již volíme chemické přípravky na odstranění hub.
Podle složení plevelů v trávníku na naší zahradě můžeme jednoduše určit, v jaké kondici je půda.
Výskyt šťovíkatých rostlin, jetele a violek, rdesna či vratiče ukazuje na zvýšenou kyselost půdy, na podzim tedy bude potřeba půdu provápnit. Naopak dobrý stav vápníku v půdě odhalí pcháče, svlačec, chrpy, podběl, měsíček a mák.
Trávníky bez dusíku jsou bohaté na jetele. Nadměrné množství dusíku vyhovuje jitroceli, kopřivám, kokošce, svízeli, lebedě, pýru nebo hluchavkám.
V půdě, celkově chudé na živiny nalezneme přesličku, třezalku či pomněnky. Dobře vyživená půda bude hostit durman, blín, mochnu, popenec, pampelišky, jitrocel i svlačec.
Škůdci v záhonech
Náladu nám může zkazit třásněnka mečíková, která napadá mečíky. Asi 1 mm velké mušky a nažloutlé larvy sají na poupatech, listech i květech. Po jejich nájezdu se na rostlinách tvoří flíčky a proužky, až rostliny nakonec odumřou. Neklamnou známkou napadení jsou černé tečky výkalů. Použijeme Spruzit, Karate 2,5 EC nebo Neudosan AF, který je bezpečný pro včely. Kromě mečíků napadá třásněnka také kosatce nebo montbrecie.
Mšice se při teplém počasí usídlují nejen na ovocných stromcích, ale také na růžích, jiřinkách, kopretinách a mnohých letničkách. Celé kolonie pak sají rostliny ve velké míře a výskyt mravenců nás jen utvrdí v tom, že vznikla nová symbióza (mravenci si mšice "pasou" pro vlastní potřebu). Napadené rostliny odstřihneme a použijeme postřik na mšice.
Mravenci a mšice spolu dokážou žít k úplné spokojenosti obou druhů
Pokud nám náhle začaly vadnout růže, poohlédneme se po pilatce dřeňové, která vyžírá dřeň mladých výhonů a postupuje směrem vzhůru. Také hledáme pilatku prýtovou, která ve výhonech chodí pilatce dřeňové naproti ze shora. Postižené části ihned odstraníme. Protože růže trpí na škůdce a nemoci velmi často, dopřejeme jim četnou ochranu.
Roztočík jahodový se prozradí znetvořenými listy jahodníku. U jednou plodících rostlin listy odstříháme a 3x v odstupu 8 dní postříkáme do srdéček rostlin vhodným postřikem. Díky postřiku také zabráníme rozšíření křísů - mšicím podobný okřídlený hmyz, který se drží na spodní straně listů a saje listy.
Housenky si v červenci rády pochutnají na košťálovinách. Sesbíráme je a použijeme postřik Pirimorem, který současně odradí i nálety mšice zelné. Vadnoucí košťáloviny má na svědomí květilka zelná. Takto zasažené plodiny zlikvidujeme.
Všechny housenky, které se u vás vyskytnou, mají jedno společné - velkou chuť na vaše rostliny
V červenci je také nutno počítat s druhou generací pochmurnatky mrkvové, květilky cibulové a zelné. V první generaci je zde zastoupena květilka ředkvová. Rostliny chráníme sítěmi proti hmyzu a postřikem.
Jeden z nejhorších škůdců je krtonožka, raku podobný až 5 cm velký hnědý hmyz. Brouk doluje v půdě chodbičky a ničí kořeny mladých rostlin. Likvidace se provádí mechanicky ničením hnízd, vajíček a larev. Dospělé jedince chytáme do nádob s hladkými strmými stěnami a hubíme. Poté provedeme postřik Basudinem nebo Diazinonem na povrch půdy bez dotyku s rostlinami.
Krtonožka je na zahradě pohromou, jakmile se u vás vyskytne, vyhlaste jí válku
Na bramborách stále hlídáme výskyt mandelinky bramborové. Sbíráme dospělé brouky s nápadnými pruhovanými krovkami, larvy, které jsou vysoce žravé a dokážou způsobit holožír. Na spodní straně listů kontrolujeme výskyt oranžových vajíček. Takto napadané listy likvidujeme. Kromě mimořádně úspěšného použití postřiku Mospilanem využijeme biologickou obranu nasazením predátorů - dravá slunéčka nebo dravé ploštice Perillus bioculatus. Eliminaci výskytu mandelinky docílíme také střídáním plodin. Po úplném sběru brambor natě zlikvidujeme a plochu následně osejeme odlišnou plodinou.
Mandelinkám chutnají nejen vaše brambory, ale také lilek a rajčata
Na celeru se může objevit skvrnitost - septorióza. Použijeme postřik Kuprikol.
Pravé padlí může překvapit listy trvalek. Již při prvních příznacích použijeme postřik proti padlí. Napadá nejčastěji růže, hortenzie, šeřík, cesmíny, begonie, ostrožky, plamenky, turany, hledíky, měsíčky nebo astry.
Publikováno: 16. 7. 2020, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
