reklama

Co musíme udělat s trvalkami na konci léta, aby nám na zahradě vydržely mnoho let?

Trvalky jsou rostliny, které nám vydrží na stanovišti delší dobu a nemusíme se o ně až tak moc starat, rostou a kvetou téměř bez našeho přičinění. Některé jsou vhodné i do stinných míst. A například pivoňka nám může dělat radost svými květy až 70 let! Přesto si trochu naší péče zaslouží. Zvláště na konci léta.

i (Zdroj: Depositphotos)
O trvalky se nemusíme příliš starat (Zdroj: Depositphotos)

Jak se postarat o trvalky na konci léta?

Odstřihujeme odkvetlé květy trvalek mimo těch, z nichž potřebujeme semena a těch, které ještě i po odkvětu dlouho do zimy zdobí záhony. Od konce srpna je možné všechny odkvetlé trvalky dělit a přesazovat. Do podzimu je dostatek času na řádné zakořenění, aby dobře přečkaly zimu. Výhodné je namulčování asi 3 cm silnou vrstvou kompostu, která pomůže udržet vlhkost v půdě. Přesazování trvalek uvnitř zahrady je možné již 14 dní po jejich odkvětu s cílem zmlazení a rozdělení starších trsů. Pokud je půda bohatá na humus, vydrží trvalky bez přesazování na jednom místě podle druhu 5-10 let, některé i podstatně déle.

Trvalky před domem
i (Zdroj: Depositphotos)
Na konci léta můžeme trvalky dělit a přesazovat

Krátkověké trvalky, které ustávají v růstu a kvetení již po 2-3 letech, můžeme v zahradě udržet včasným přesazením: kopretiny, mák nahoprutý, hvozdík péřitý, hvězdnice alpská (Aster alpinus), krásnoočko (Coreopsis), dlužicha (Heuchera), prvosenky (petrklíče), kohoutek (Lychnis), polštářová plamenka (Phlox subulata). K dlouhověkým trvalkám patří: čechravy (Astilbe), srdcovky (Dicentra), pivoňky, kosatce, řebčík královský, úpolín, bělotrn, čemeřice, hosty, ploštičníky (Cimicifuga) a z travin ozdobnice čínská (Miscanthus). 

Hvozdík péřitý (Dianthus plumarius)
i (Zdroj: Depositphotos)
Hvozdíky je dobré po pár letech přesadit

Trvalky vhodné do stínu

Máme-li na zahradě zastíněná místa, kde běžné rostliny živoří, můžeme je osázet stínomilnými trvalkami. Vlhko a stín milují například kapradiny, které můžeme pěstovat i pod většími keři, bohyšky neboli hosty s listy v zajímavých barevných variantách od zelené, přes modrou, bílou i žlutě panašovanou a jejichž fialové nebo bílé květy příjemně voní. K drobnějším patří modře kvetoucí barvínky, sasanky, plicníky, kandíky, pomněnky, škornice vytvářející hustý porost. Jako solitéry pěstujeme ve stínu hrachory, čemeřice, srdcovky a kokoříky, nebo třeba čechravy. Rostliny vysazujeme buď koncem léta, aby stihly do zimy dostatečně zakořenit, nebo na jaře. Při výsadbě v plné sezoně mladé rostliny průběžně pečlivě zaléváme, aby nezaschly, další péčí téměř nevyžadují.

Čechrava zahradní (Astilbe)
i (Zdroj: Depositphotos)
Čechravu (Astilbe) můžeme pěstovat i v polostínu

Náš tip: Jak se postarat o pivoňky?

Pivoňky patří k nejodolnějším trvalkám a na jednom místě mohou žít a kvést i sedmdesát let. Aby nám stále bohatě kvetly, musíme je ale pravidelně přihnojovat, protože během tak dlouhé doby života půdu kolem sebe značně vyčerpávají. Květy po odkvětu ořežeme. Na podzim listy trvalek začnou usychat, zlehka je tedy svážeme (v zimě ochrání kořeny před mrazem) a na jaře je odstraníme. Dřevité pivoňky zbytečně nepřesazujeme, neprospívá to jejich dlouhým kořenům a hrozí, že přestanou kvést. Nejlépe kvetou staré rostliny – nerušené přesazováním ani okopáváním. Hnojivo je vhodné minerální s obsahem fosforu, který podporuje tvorbu květu. Nadbytek dusíku naopak způsobí špatné vyzrání dřeva, díky čemuž pivoňka může v zimě zmrznout.

Pivoňky
i (Zdroj: Depositphotos)
Pivoňky vydrží na jednom stanovišti i několik desítek let

Publikováno: 23. 7. 2020, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce