Jak se starat o stromy, abychom se mohli zakousnout do šťavnatých a voňavých broskví
Broskve má rád určitě každý. V létě, převážně na přelomu července a srpnu se sklízí a hospodyně každý rok přemýšlí, jak je zpracují a co z nich vyrobí. Hospodáři se pak starají, jestli jsou jejich stromky dobře ošetřené, aby vydržely zimu a zjara se na ně neslétli škůdci a nevypučely nejrůznější houbové choroby. Připomeňte si s námi vše, co souvisí s broskvemi.
Sklizeň, výrobky z broskví a péče o broskvové stromky (Zdroj: Depositphotos)
Broskve
Ovocný strom broskvoň obecná patří mezi peckovité. Pod ochmýřenou slupkou najdeme šťavnatou dužinu červenooranžové barvy a uprostřed je pórovitá pecka s jádrem. Plod broskve obsahuje vysoké procento vody, dále cukry, minerály a vitamíny - kromě vitamínu C to jsou vitamín B3 a provitamín A. Nalezneme zde také stopové prvky jako železo, draslík, vápník, sodík, hořčík nebo zinek. Vláknina obsažená jak v plodu, tak v dužině, má blahodárný vliv na trávení organismu a obsah kyseliny listové v plodu má lehce projímavý účinek.
Broskvoně se do našich končin dostaly poměrně složitě z Číny po Hedvábné stezce přes Persii, dále do Římské říše, Galie a odtud se postupně rozšířily do celého světa. Díky tomu si tyto 4000 let rostoucí stromy můžeme zasadit i na naší zahrádce. Mají však poměrně vysoké nároky na světlo i teplo, proto je potřeba si dobře rozmyslet, v jaké nadmořské výšce a zeměpisné straně je budete pěstovat. Ideální pro ně budou jižní, případně jihozápadní a jihovýchodní svahy v nadmořské výšce maximálně 200 metrů nad mořem. Pokud jsou vystaveny pozdním ranním mrazíkům, můžeme na bohatou úrodu rovnou zapomenout, stejně tak pokud je zasadíme do těžké jílovité půdy bez dostatečné zálivky.
Broskve se rozlišují na oddělitelné od pecky a neoddělitelné. Zvláštní skupinou jsou tzv. nektarinky, které se vyznačují hladkým povrchem slupky. Mezi nejznámější odrůdy patří:
Favorita Morettini
Saturn
Roztylská
Harbinger
Ačkoliv se broskve i nektarinky konzumují nejčastěji čerstvé, možnost konzervace i využití v kuchyni je široká. Můžeme si připomenout velmi oblíbené kuřecí nebo vepřové plátky s blanšírovanou broskví, domácí broskvový kompot, broskvovou marmeládu nebo dětskou výživu - přesnídávku. Díky intenzivní aromatické vůni jsou oblíbené nejen v kuchyni, ale obsáhle v celém potravinářském průmyslu, kde jsou využíváné jako příchuť do dalších potravin (bonbóny, žvýkačky, limonády nebo sirupy), a dále také v parfumerii při výrobě kolínských vod či v kosmetice jako doplněk pleťových krémů, šamponů nebo sprchových gelů. Známé jsou také aviváže s broskvovou vůní. Z jader broskví se lisuje výborný olej. A nesmíme zapomenout ani na využití v palírnách - zejména v oblastech Balkánu.
Pěstovat broskvoně nelze všude, potřebují teplo a světlo
Péče o stromky broskvoní
Mladé stromky je potřeba vyvázat k opoře, aby se nezlomily. Během roku dbáme na zálivku, propustnost půdy i hnojení. Zejména před sklizní - v květnu a v červnu zaléváme důkladně, ale stromek nesmí stát ve vodě. Před zimou je potřeba stromky ochránit zábalem, aby nevymrzly, mohutnější stromy natíráme vápenným mlékem.
Během teplých dnů můžeme očekávat i nálety mšice broskvoňové, která je zároveň přenašečem virových onemocnění. Proto by broskvoně měly být již z jara ošetřené postřikem proti savým škůdcům. "Spálené" konce větviček, odumírající listy a květy jakoby sežehlé mrazem ukazují na moniliový úžeh. Preventivně se ošetří stromy na počátku kvetení a po dokvětu. Na podzim ošetříme broskvoně fungicidem s obsahem hydroxidu měďnatého proti kadeřavosti. Ta se projevuje "kadeřením" listů, a žlutozelenými až červenými puchýři, které list deformují.
Broskve omyjeme, nakrájíme na dílky a naskládáme do zavařovacích sklenic. Rozmícháme želatinu s cukrem se 2 lžícemi sektu. Jakmile nabobtná, nalijeme zbytek šampaňského do hrnce a krátce asi 1 minutu povaříme. Pak odstavíme a vmícháme želatinu. Směs poté nalijeme na broskve a necháme ztuhnout. Uchováváme v chladu. Takto připravené broskve můžeme také rovnou použít jako dezert.
Nejprve broskve omyjeme, rozpůlíme, odstraníme pecku a vnitřek mírně vydlabeme. V mixéru rozmělníme sušenky, čokoládu a mandle. Přidáme med, vejce a vydlabanou dužinu. Umixujeme hladkou směs. Tu pomocí lžíce navrstvíme do vydlabaných broskví, aby vznikly malé kopečky. Naplněné broskve dáme do zapékací misky, na každou z nich položíme plátek másla a přibližně 20 minut zapékáme. Broskve by měly být měkké a směs na povrchu zlatá. V polovině zapékání stáhneme teplotu trouby na polovinu. Podáváme horké s kopečkem zakysané smetany, zdobíme hoblinkami čokolády a několika kapkami medu.
