Vyndávat lilie ze záhonu nebo přes zimu ponechat v zemi?
Víte, že mezi pěstiteli je i sorta monarchistů, kteří pěstují oddaně samotné královny, totiž lilie, které jsou za královny cibulovin pokládány? Patří k nim i pěstitel Vratislav Novák, který se s námi podělí o zkušenosti s jejich pěstováním.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Lilie, královny květin
Lilie (Lilium) jsou rostliny převážně mírného pásma celé severní polokoule, Asie, Evropy a Severní Ameriky. Některé druhy rostou více severně nebo jižně. Do dnešního dne je popsáno zhruba něco přes 100 druhů lilií. Křížením těchto druhů pak vzniklo mnoho nových hybridních odrůd, které dalším šlechtěním přinášejí nové možnosti v pěstování.
Na území naší republiky rostou dva druhy lilií a oba jsou chráněné. Je to Lilium martagon - lilie zlatohlávek, která byla v minulosti opředena mnoha pověrami a Lilium bulbiferum - lilie cibulkonosná. Lilie jsou úžasné, protože jako jiné květiny mají všechny odstíny barev s výjimkou modré. Další jejich předností je, že se škůdci nejsou nijak zvlášť na štíru – ohrožuje je chřestovníček liliový, vrtalka a hryzec.
Bílá lilie, též známá jako kostelní, je botanický druh Lilium candidum. Candidum znamená oslnivě bílá, sněhobílá. Lilie pochází z východního středomoří a do Evropy ji mohli přivézt třeba křižáci nebo cestovatelé. Proto je v Evropě tak známá a od dávných časů se objevuje jako hold Panně Marii pro svou čistou bílou barvu. Ale už tisíciletí před tím byla pěstována Egypťany, Kréťany, Řeky a Římany.
Pro lilie platila a platí jedna z hlavních zásad při pěstování - hlava na slunci a nohy v chladu. Docílíme toho snadno, lilie jsou cíleně vysazeny tak, aby v budoucnu měly chlad. Mají rády svažitý pozemek nebo vyvýšený záhon. To znamená odtok vody, nebo v rovině drenáž. Potřebují propustnou, ne moc těžkou půdu. Lilie nemají rády v žádném případě čerstvý hnůj, k bazálním kořenům při hnojení použijeme odleželý kompost. Lodyhy velkých lilií, až 2 m a více, můžeme opravdu odstranit až na jaře. Velice opatrně zašlápneme a lehkým krutem zkoušíme uvolnit starý stvol. Když se nám uvolní i s lodyžními kořeny, nahradíme zeminou.
Velkou výhodou lilií je jejich přezimování v našich podmínkách. Nemusíme je na zimu vyndávat ze země. Mají i poměrně dlouhou dobu kvetení. To je dáno podle skupiny, do jakého zahradnického třídění lilie patří. Jedny kvetou později nebo dříve, samozřejmě i podle počasí. První lilie vykvétají již koncem května a poslední na konci nebo v polovině srpna. Podle dělení do skupin mají lilií také různé požadavky na pěstování, i když si jsou velmi podobné.
Lilie se dobře množí, a tak není problém je dopěstovat v dobrých podmínkách dělením hlavních cibulí, nebo mladých cibulek, které se vytváří při kořenech u hlavního stvolu. To jsou dvě možné a přirozené možnosti množení. Další možností je množení z pacibulek, které některé lilie vytváří v paždí listů, dále pak výsevy, ale to už je složitější. Také je velice běžné množení tzv. šupinováním.
Zdroj: pořad Receptář prima nápadů
Publikováno: 7. 9. 2018, Autor: Václav Postránecký, Profil autora: Václav Postránecký
