Víte, kdy jsou švestky správně zralé a můžete je utrhnout?
Tak už nám dozrávají švestky. Oblíbené ovoce pozdního léta není příliš náročné na pěstování a kromě báječné chuti se může pochlubit i léčivými schopnostmi, hlavně detoxikačními. Poznáte, kdy jsou švestky správně zralé a můžete je utrhnout?
Víte, kdy jsou švestky správně zralé a můžete je utrhnout?
Slivoň švestka je proměnlivější než většina ostatních plodin; existuje řada odrůd a forem, které se od sebe liší dobou zrání, velikostí a tvarem, barvou a chutí. Upřednostňují vlhčí půdu, snesou i polostín. Nejlépe se jim daří v teplejších oblastech v 300 až 500 metrů nad mořem, s ročními srážkami okolo 500 až 700 mm a na nepříliš živinami bohatých a středně těžkých půdách. Pěstování slivoní ztěžují virové choroby, z nichž nejznámější a nejvíce rozšířená je šarka (Plum pox virus), která způsobuje deformaci a následné opadávaní listů i plodů. Proti šarce se intenzivně bojuje, ale prozatím není odrůda, která by proti ní byla zcela imunní. Některé odrůdy jsou však k šarce tolerantní – strom je sice napaden, ale neodumírá.
Švestkám se nejlépe se daří v teplejších oblastech v nadmořské výšce mezi 300 až 500 metrů
Kdy je švestka správně zralá
Švestky dozrávají od začátku července do září. Plody by měly na stromech zrát co možná nejdéle, protože utržené švestky velice špatně dozrávají a nemají pak typickou švestkovou chuť. Správně zralé švestky jsou sladké, pevné, ale měkké. Čerstvě sklizené švestky mají jemně ojíněný bělavý povrch. Tento stíratelný povlak, který zabraňuje vysychání, si plody vytvářejí samy a je znakem čerstvosti a kvality. Na zimu se švestky mohou zavařit, zmrazit a usušit.
Švestky pravé a pološvestky
Švestka je plodem stromu s názvem slivoň švestka nebo také švestka domácí (Prunus domestica). Švestky se dělí na dvě základní skupiny – švestky pravé a pološvestky. Švestky pravé mají plody protáhlé, obvykle tmavě fialové, a tuhá oranžově žlutá šťavnatá dužina se u nich snadno odlučuje od pecky. U nás je nejrozšířenější odrůdou domácí švestka. Nejlépe se jí daří na vlhčích půdách s dostatkem humusu. Nesnáší sucho a je samosprašná. Doporučuje se pouze do oblastí bez virové šarky, na kterou je silně náchylná. Plody dozrávají v září a jsou vhodné ke všem úpravám včetně destilace; vyrábí se z ní oblíbená slivovice.
Pološvestky se hodně podobají švestkám, plody však nebývají tak protáhlé a konzistence dužiny je méně pevná. Mezi odrůdami jsou výrazné rozdíly, mohou být větší, menší, kulatější atd. Odrůda Zimmerova, pocházející z Německa, je částečně samosprašná, potřebuje výživné půdy. Oválné plody jsou velice chutné a zrají počátkem srpna. Odrůda Wangenheimova je nenáročná na kvalitu půdy, samosprašná a poměrně mrazuvzdorná. Plodí již druhým rokem po výsadbě a úroda bývá velká. Plody zrají koncem srpna, jsou středně velké a sladké. U nás je oblíbená také bujně rostoucí, velmi raná, samosprašná Čačanská lepotica, která je tolerantní k šarce. Hodí se hlavně do teplých oblastí.
Pološvestka: odrůda Wangenheimova pochází z Německa
Švestky a jejich léčivé účinky
Švestky čerstvé i sušené obsahují vitaminy A, B a E, minerální látky a stopové prvky (vápník, hořčík, draslík, měď, fosfor, zinek, železo, bor, síra). Ve švestkách se nachází nerozpustná a rozpustná vláknina, díky níž mají tak výtečné detoxikační účinky. Konzumace švestek usnadňuje vyprazdňování, pomáhá proti zácpě. Rozpustná vláknina v žaludku snižuje kyselost, navozuje pocit plnosti a snižuje vstřebávání tuků. Švestky navíc upravují krevní tlak, pozitivně ovlivňují látkovou výměnu, posilují nervy a zlepšují paměť.
Prima tip: švestková očistná kúra
Po 3 dny konzumujeme pouze švestky syrové či sušené v jakémkoli množství, které je nám příjemné. K nim popíjíme během dne 2 litry vlažné vody.
