Josta: Tak tohle drobné ovoce se soudruhům z NDR opravdu povedlo!
Mezidruhový kříženec angreštu a černého rybízu, josta, vznikl původně v Německé demokratické republice, a opravdu se povedl. Po angreštu podědil velké bobule a po černém rybízu větve bez nepříjemných trnů a barvu bobulí. Nechybí vám náhodou na zahradě?
Josta, která patří mezi drobné ovoce, stejně jako rybíz, maliny či ostružiny, se pěstuje v našich zahradách jen málo. Proč tomu tak je, zůstává záhadou. Plody josty jsou bobule, větší než u černého rybízu s příjemně nakyslou chutí, postrádající pro někoho nepříjemnou pachuť černého rybízu. Obsahují velké množství vitaminu C. Snad jedinou nevýhodou jsou poměrně velké zbytky květů, které zůstávají na špičkách plodů. Ty je většinou nutné před konzumací ručně odstranit. Že by to byl právě ten důvod, proč se jostě stále nedaří ve velkém proniknout na naše zahrady?
Josta se většinou pěstuje jako keř, který dosahuje poměrně velké velikosti, pokud se pravidelně nestříhá. Méně často se pěstuje ve stromkové formě, která však vyžaduje oporu proti rozlomení korunky. Josta je velmi nenáročná, daří se jí téměř všude, dobře snáší i vyšší polohy. Ideálně však má ráda humózní půdu s dostatkem vláhy. Větve zůstávají plodné po několik let, nejlepší úrodu sklidíte na čtyřletých větvích.
Bobule jsou větší než u černého rybízu s příjemně nakyslou chutí
Snadné množení
Pokud si chcete jostu namnožit sami, pak není nic jednoduššího. Skvěle se množí hřížením spodních větví, ale téměř stejně snadno zakoření i větvička, zapíchnutá do země.
Škůdci a choroby
Josta většinou velmi dobře odolává všem chorobám. Ve velkém ji nenapadá dokonce ani padlí, které například černý rybíz, a méně i rybíz červený, spolehlivě likviduje. Mšice jostu také napadají jen v malé míře.
