Móda není pokrok. Móda je jen obměna předmětu nadšení. Díky tomu se móda v odívání, nebo pěstování rostlin, může znovu vracet. Tomu se pak říká Retro. Zahradník Jakub Krulich zkusí odhadnout, jestli nová éra čeká i na asparagusy a aukubu.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Asparagus a aukuba, květiny našich babiček
Obě byly pěstovány již před staletími na zámeckých nádvořích, terasách a chodbách jako nenáročná a dekorativní zeleň. Řekneme-li slovo asparagus, mnozí si představí jarní lahůdku na talíři, tedy chřest, což je druh Asparagusu officinalis – chřest lékařský, pěstovaný v tzv. chřestovnách. Jiní si vzpomenou, že před lety byly jedinou dostupnou doplňkovou zelení do řezaných květin právě výhony asparagusu, který zahradníci pěstovali ve velkém množství.
Klasikou byly řezané karafiáty a k nim větvička asparagusu. Již méně lidí si vzpomene, že asparagus v květináči vídávali na okně chaloupky své babičky, nebo za výkladem řeznického obchodu. Ano, tato rostlina byla také tzv. řeznickou rostlinou, která ve výlohách tolerovala plné oslunění i stín, chladno i teplo a sucho. Jak se traduje, za odměnu byl asparagus zaléván krvavou vodou po úklidu řeznictví, která, jak by se dnes řeklo, působila jako přírodní hnojivo, a to mu bylo jen ku prospěchu.
Asparagus
Rod Asparagus má přibližně 200 různých druhů, ale mezi nejodolnější a historicky pěstované druhy patří Asparagus densiflorus Sprengeri, který skutečně vydrží hodně. Mezi jeho příbuzné patří kultivar Meyerii s válcovitými výhony. Dekorativní jsou také druhy Asparagus falcatus podobný bambusu, A. setaceus Plumosus s jemnými, vzdušnými výhony, nebo A. umbellatus nebo myriocladus s výhony podobnými modřínu.
Můžeme jej pěstovat jako čistě pokojovou, nebo přenosnou rostlinu. Lze jej umístit do pokoje, kanceláře, na chodbu, lodžii, terasu a podobně. Nemusí být na plném slunci, kde může mít žlutý nádech, vhodnější je místo s ranním či večerním sluncem, ale dobře roste i ve stínu. Všechny druhy mají rády dostatek živin, dříve se do zeminy přidával rozložený kravinec, dnes máme různé druhy hnojiv s vyšším obsahem dusíku, který podporuje bujný růst a tmavě zelené zbarvení výhonů. Zaléváme teprve, až zemina vyschne. Druh densiflorus má podzemní hlízky se zásobou vody, takže toleruje i občasné opomenutí zálivky. Tyto druhy nejsou mrazuvzdorné jako chřest, ale v zimě jim postačí teplota kolem 5–8 °C a omezená zálivka.
Jedná se o stálezelený keř Aucuba japonica Variegata, neboli aukuba japonská, jak název napovídá, pocházející z Japonska. Do Evropy, tedy Anglie, byla dovezena již v roce 1783 a stala se oblíbenou nádobovou dekorační rostlinou, posléze byla a je vysazována i do zahrad v zemích s mírnější zimou, než je u nás, i když někteří pěstitelé již vyzkoušeli i její pěstování v našem klimatu, a zimu přežila.
Aukuba je také velmi odolná rostlina, nemá ráda polední ostré slunce, které může i popálit listy, vhodnější je polostín, nebo stín. Stejně jako asparagus ji můžeme pěstovat celoročně v bytě, na chodbě apod., nebo od jara do podzimu na zahradě, lodžii, terase. Pokud přerůstá, můžeme výhony zakrátit, keřík bude hustší a kompaktnější. Během vegetace přihnojujeme, na zimu můžeme aukubu umístit do chladného, světlého prostoru.
Nevýrazné květy
Shodou okolností asparagus i aukuba kvetou drobnými, bílými kvítky, které po opylení vytváří červené plody. Aukuba je dvoudomá, rostlina má buď samičí, nebo samičí květy, k vytvoření plodů je potřeba dvou rostlin různého pohlaví. Nicméně asparagus i aukuba jsou rostliny, jejichž okrasná hodnota spočívá v dekorativním olistění, takže květy jsou spíše zajímavostí.
