Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)

Jednoletá bylina, která dorůstá až do výšky 80 cm. Je velmi nenáročná na půdu, velmi dobře roste v nížinách i vyšších polohách a vyhovuje jí slunné stanoviště. Má ráda lehké propustné hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu. Nesnáší půdy zamokřené a kyselé. Skvěle se hodí i do letošního horkého počasí, protože snáší sucho jako málokterá jiná rostlina. Jejím hlavním úkolem je tzv. zelené hnojení, ale je také výbornou medonosnou bylinou.

Svazenka pochází ze severní Ameriky. Není tedy u nás rostlinou domácí, pěstuje se až od konce 19. století. Tím pádem není s našimi kulturními rostlinami příbuzná a odpadá tak riziko přenosu rostlinných chorob.

Zelené hnojení

Svazenka má velmi krátkou vegetační dobu, od zasetí po kvetení jí postačí pouhých 55 až 60 dnů. Vysévá se tedy až po sklizni prvních plodin, klidně až v červnu. Je vhodná jako letní meziplodina na zelené hnojení. Potlačuje plevel, zlepšuje kvalitu půdy a chrání ji před erozí a vysycháním. Rostlina se po odkvětu zaorá. Tím se zvýší objem humusu a potřebných živin v půdě.

Medonosná bylina

Svazenka se může vysévat i ještě později než v červnu, pak už ale většinou nevykvete a zelená hmota se pouze zaorá. To je však škoda, protože květy svazenky obsahují nektar s vysokým obsahem cukrů (až 40 %), který je skvělou potravou pro včely i motýly. Pokud svazenku pěstujete právě kvůli včelám, je dobré ji vysévat postupně od poloviny dubna v třítýdenních intervalech. Med, na který včely sbírají nektar ze svazenky, má hnědožlutou barvu a výraznou chuť i aroma.

Svazenka se může využívat i jako krmivo, ale vzhledem k tomu, že by se musela sklízet ještě před vykvetením (později rostlina hořkne a stonky dřevnatí), zrušil by se tím medonosný význam rostliny.

Svazenka zvonkovitá (Phacelia campanularia)

Jako medonosnou můžete využít i svazenku zvonkovitou, která má podobné vlastnosti jako svazenka vratičolistá, jen vykvétá půvabně modrými kvítky.