reklama

Hlíva ústřičná: Chutnou a zdraví prospěšnou houbu si můžete vypěstovat sami

Hlíva ústřičná patří mezi velmi oblíbené houby. Dá se sušit i nakládat a z čerstvých plodnic je skvělá dokonce falešná dršťková polévka. Ta je dokonce léčivá, jak potvrdí mykolog Jaroslav Malý.

Hlíva ústřičná v přírodě

Nejčastěji se s ní můžeme setkat na pařezech a odumírajících kmenech nejrůznějších listnáčů a vyhledává lokality bohatší na vláhu. Daří se jí zejména podél vodních toků, v lužních lesích, údolích a na dalších podobných lokalitách. Nejčastěji se objevuje na bucích, dubech, ořešácích, topolech a jívách, ale setkat se s ní můžeme i na jiných dřevinách, vzácně dokonce i na jehličnanech. Objevuje se zhruba od října do března.

Hlíva ústřičná: houba s léčivými účinky
Hlíva ústřičná: houba s léčivými účinky (Zdroj: Prima FTV)

Pěstování na slámě

I když její růst končí brzy na jaře, nemusí nutně zmizet z našich jídelníčků. Tuto výbornou a zároveň prospěšnou houbu si můžeme poměrně snadno vypěstovat. Pěstování na slámě neboli intenzivní způsob je určitě rychlejší a jednodušší. U pěstování na dřevě máme zase jistotu dlouhodobějších výnosů.

Co budeme potřebovat k pěstování na slámě

Při tomto pěstování potřebujeme řezanou, nejlépe pšeničnou slámu, polyethylenový pytel a sadbu hlívy ústřičné. Sláma by neměla být napadena plísněmi a neměla by být starší dvou let. Pytel můžeme zvolit i jiný, neměl by však být moc slabý. Doporučuje se pytel průhledný o rozměrech zhruba 150 x 100 cm. Sadbu hlívy ústřičné zakoupíme ve vybraných prodejnách pro zahrádkáře a stojí zhruba okolo 100,- Kč. Nejdříve je nutné spařit slámu, kterou napěchujeme do nějaké čisté nádoby, nejlépe do sudu a zalijeme horkou vodou (o teplotě asi +80 °C), tak aby byla celá ponořena. Sud utěsníme a vodu v něm ponecháme minimálně 12 hodin. Poté si připravíme čistý, nepoužitý pytel, do kterého střídavě vkládáme část spařené slámy a část rozdrolené sadby. Pytel celý naplníme a řádně stlačíme, odstřihneme spodní rohy, tak aby mohla odtéct přebytečná voda ze slámy, zavážeme jej a zavěsíme na vhodné místo. Zavěsit jej můžeme i na balkoně v panelovém bytě, ale neměl by být vystaven přímému slunci.

Hlíva ústřičná: Pěstování na slámě
Hlíva ústřičná: Pěstování na slámě (Zdroj: Prima FTV)

První plodnice se objevují zhruba po pěti týdnech a vyrůstají ve 3-4 vlnách přibližně tři měsíce. Po každé sklizni se doporučuje pytel vlhčit, aby substrát nevyschnul. Takže, když si v těchto dnech naočkujeme hlívu, můžeme sklízet plodnice ještě v srpnu, naděláme si zásoby a na podzim už ji zase můžeme hledat v přírodě. U hlívy se navíc nemusíme bát, že bychom ji zaměnili za nějaký jedovatý druh. Jedovaté houby rostou v drtivé většině ze země, ale hlíva ústřičná roste ze dřeva. Nejpravděpodobnější možnost záměny představuje pařezník pozdní což je rovněž jedlá houba.

Kuchyňská úprava hlívy ústřičné

Hlíva ústřičná je všestranně využitelná houba. Dá se sušit, nakládat, mrazit a připravují se z ní řízky, dršťková polévka nebo se přidává do různých masitých pokrmů. Na řízky se doporučují mladé plodnice. Je pravda, že je hlíva poněkud tužší, ale využít se dají celé plodnice, a dokonce i třeň. Tužší části můžeme rozemlít např. do karbanátků. V obchodech můžeme vidět hlívu, která má na povrchu klobouku něco jako plíseň. Nelekejte se! Jde pouze o neškodné povrchové mycelium. U hlívy je tento jev poměrně častý.

Hlíva ústřičná: plodnice vyrůstají na dřevě
Hlíva ústřičná: plodnice vyrůstají na dřevě (Zdroj: Prima FTV)

Léčivé účinky hlívy ústřičné

Poměrně rychle upravuje hladinu cholesterolu v krvi, upravuje i krevní tlak, léčí některá kloubová onemocnění. V drtivé většině případů odstraňuje bradavice virového původu, a to již do jednoho měsíce od počátku užívání. Pomáhá při některých kožních onemocněních a velice významně posiluje imunitní systém. V poslední době ji dokonce začali doporučovat lékaři i při chemoterapiích.

{"type":"image","filename":"4299437-4.png"}

Publikováno: 23. 5. 2018, Autor: Václav Postránecký , Profil autora: Václav Postránecký